Abangun
Abanguni (často označovaní obecně jako Nguni nebo AbaNguni)
Kde žije
Především Jihoafrická republika, dále Eswatini (Svazijsko), Zimbabwe, a menší populace se nacházejí také v Mosambiku a Lesothu.
Jazyk
Ngunijské jazyky (patřící do obrovské rodiny bantuských jazyků). Skupina se dělí na několik hlavních větví, z nichž nejznámější jsou zuluština (isiZulu), xhoština (isiXhosa), svazijština (siSwati) a ndebeleština (isiNdebele).
Počet obyvatel
Celkem zhruba 25 až 30 milionů. Abanguni jsou zastřešujícím termínem pro několik velkých kmenů – jen samotných Zuluů je okolo 12 milionů a příslušníků kmene Xhosa kolem 8 milionů.
Historie
Předkové dnešních Abanguni byli součástí velké migrace bantuských kmenů ze střední a východní Afriky směrem na jih. Do oblasti dnešní Jižní Afriky dorazili zhruba v 1. tisíciletí našeho letopočtu. Zlomovým okamžikem jejich historie bylo počátek 19. století a období zvané Mfecane (Rozdrcení). Pod vedením legendárního vojevůdce Shaky (Shaka Zulu) došlo k obrovským kmenovým válkám, sjednocování menších klanů a vzniku mocného zuluského impéria. Historie Abanguni je také neodmyslitelně spjata s tvrdým odporem proti britským a búrským kolonizátorům i s bojem proti apartheidu (z kmene Xhosa pocházel i Nelson Mandela).
Tradiční způsob života
Základním kamenem tradiční společnosti Abanguni je pastevectví. Dobytek pro ně neznamená jen zdroj potravy (mléko a vzácně maso), ale je to absolutní symbol bohatství, prestiže a prostředek směny. Tradiční obydlí se stavěla do kruhu tvořícího takzvaný kraal (nebo umuzi), uprostřed kterého byla vždy umístěna ohrada pro dobytek. Tento střed byl považován za posvátné místo, kam měli povolen vstup pouze muži, protože se tam prováděly oběti předkům. Dobytek doplňovali pěstováním kukuřice a čiroku.
Kultura a zvyky
Kultura Abanguni je silně patriarchální. Zcela zásadním zvykem, který přetrval až do dnešní doby, je lobola – neboli cena za nevěstu. Než si může muž vzít ženu, musí se obě rodiny dohodnout na odstupném, které ženichova rodina vyplatí rodině nevěsty. Tradičně se platilo v kravách, dnes už jde velmi často o hotovost. Abanguni jsou také proslulí svým složitým a barevným korálkovým uměním, které není jen ozdobou, ale funguje jako komunikační prostředek (barvy a vzory určují společenský status nebo vyjadřují milostné zprávy).
Náboženství
Původní víra je monoteistická. Věří v nejvyššího stvořitele, který se u Zuluů nazývá uNkulunkulu a u Xhosů uQamata. Tento stvořitel je však považován za příliš vzdáleného na to, aby se staral o běžné lidské problémy. Hlavní osou náboženského života je proto uctívání předků (amaDlozi). Předkové fungují jako prostředníci mezi bohem a živými lidmi. Pokud se jim neprokazuje dostatečná úcta nebo nedochází k obětem, mohou na rodinu seslat nemoc nebo neštěstí.
Současnost
Dnes žijí miliony příslušníků Abanguni v moderních městech, pracují v kancelářích, sedí ve vládách a vedou běžný západní styl života. Přesto si drtivá většina z nich zachovává silné vazby na své venkovské kořeny. O víkendech nebo o svátcích se často vrací do svých rodných vesnic, kde odkládají obleky, oblékají tradiční oděvy a provádějí rituály obětování zvířat přesně tak, jak to dělali jejich dědové.
Zajímavosti
Když před staletími Abanguni postupovali na jih, narazili na původní obyvatele – Sanové a Khoikhoiové (Křováci a Hottentoti). Abanguni s nimi nejen bojovali, ale také s nimi obchodovali a mísili se. Díky tomu jejich jazyky (zejména xhoština a zuluština) přejaly unikátní "klikavé" hlásky, které jsou pro původní obyvatele jihu typické a v jiných bantuských jazycích se nevyskytují.
Šamanismus a rituály
V kultuře Abanguni mají šamani absolutně nepostradatelnou roli a dělí se do dvou hlavních skupin. První jsou Sangomové (věštci a média), ke kterým lidé chodí zjišťovat příčiny svých nemocí či smůly. Sangomové často upadají do tranzu za zvuku bubnů, komunikují s předky nebo využívají rituál házení kostí (drobné kůstky, mušle a mince se rozhází po zemi a podle jejich pozice Sangoma čte budoucnost). Druhou skupinou jsou Inyangové (tradiční léčitelé a bylinkáři). Ti na základě diagnózy od Sangomy míchají muthi – tradiční medicínu ze stromů, bylin, a někdy i zvířecích částí, která má nemocného buď vyléčit, nebo ho ochránit před zlými duchy. Rituály jsou dodnes brány nesmírně vážně i moderními a vzdělanými lidmi.
🎥 Video: Rituál házení kostí: Jak promlouvají předkové
Pro tradiční šamany (známé jako Sangoma) nejsou kosti jen obyčejným předmětem, ale posvátným nástrojem. V tomto videu můžete vidět autentický rituál věštění kmene. Způsob, jakým kosti, mušle a další drobné předměty po dopadu na zem leží, šamanovi jasně ukazuje vzkazy od předků a pomáhá mu vést komunitu v těžkých chvílích.