Agapornis růžovohrdlý
Agapornis růžovohrdlý - Rosy-faced Lovebird
Agapornis růžovohrdlý je pravděpodobně ten vůbec nejznámější a nejrozšířenější "pták lásky" na světě, kterého najdete v klecích chovatelů napříč všemi kontinenty. Nenechte se ale zmást jeho nevinným vzhledem a pověstí domácího mazlíčka. Ve své africké domovině je to neuvěřitelně houževnatý pták, který dokáže přežít v drsných, vyschlých polopouštích a skalnatých kaňonech jihozápadní Afriky. Navíc je to vyhlášený ptačí drzoun, který si s oblibou bez ptaní zabírá obrovská hnízda cizích ptáků!
Základní informace
Řád: Papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: Papouškovití (Psittaculidae)
Latinský název: Agapornis roseicollis
Český název: Agapornis růžovohrdlý
Anglický název: Rosy-faced lovebird (často také Peach-faced lovebird)
Swahilský název: Kasuku (obecný termín pro papouška)
Tělesné rozměry a popis
Délka těla: 15 – 18 cm
Rozpětí křídel: 24 – 28 cm
Váha: 45 – 63 g
Délka života: 10 – 15 let ve volné přírodě (v bezpečí lidské péče i přes 20 let)
Tento druh patří k těm o něco větším a robustnějším agapornisům. Jeho tělo září převážně sytou, jablkově zelenou barvou, kterou na spodní části zad (kostřeci) narušuje nápadně modrá skvrna. Své jméno dostal podle nádherně zbarvené "broskvové" nebo růžovo-červené masky, která se táhne od čela, přes tváře až na hrdlo. Na rozdíl od předchozích dvou druhů (hnědohlavého a růžovohlavého) nemá tento agapornis kolem očí bílé okruží a jeho zobák není červený, ale má světlou, rohovinovou barvu. Samec i samice jsou zbarveni naprosto identicky, takže pohlaví se dá s jistotou určit pouze testy DNA.
Rozmnožování a vývoj
Stavba hnízda a snůška: Agapornis růžovohrdlý má velmi specifický přístup k bydlení. Rád hnízdí ve skalních štěrbinách, ale ze všeho nejraději obsazuje hotová obří komunitní hnízda snovačů pospolitých. Samice jsou fascinující architekty – stavební materiál (proužky listů a kůry) nepřenášejí v zobáku, ale rafinovaně si ho zastrkávají do peří na zádech a kostřeci! Samice následně snáší 4–6 bílých vajec, která inkubuje zhruba 23 dní.
Vývoj mláďat: O holá a slepá mláďata se zpočátku stará výhradně samice, které samec přináší potravu. Později krmí oba rodiče společně. Zhruba po 43 dnech mladí ptáci vylétají z hnízda, ale rodina zůstává ještě několik týdnů pohromadě.
Predátoři a hrozby
Hlavní dravci: Draví ptáci (např. sokol stěhovavý, raroh lanner), stromoví hadi, kteří plení hnízda, a drobné šelmy.
Hrozby: Na rozdíl od svých vzácnějších bratranců není tento druh v přírodě ohrožen (má status "Málo dotčený"). Největší hrozbou pro něj bývá konflikt s lidmi – v některých oblastech Afriky jsou tito ptáci považováni za zemědělské škůdce, protože ve velkých hejnech dokážou zlikvidovat úrodu zrajícího obilí nebo slunečnic, za což bývají farmáři pronásledováni.
Rozšíření a biotop
Biotop: Žijí v mnohem drsnějším prostředí než většina ostatních agapornisů. Vyhledávají suché savany, křovinaté polopouště, skalnaté oblasti, kaňony a horské svahy (až do nadmořské výšky 1600 m). I přes suchý biotop se však musí vždy nacházet v doletové vzdálenosti od zdroje vody.
Státy výskytu: Jihozápadní Afrika. Jejich hlavní domovinou je Namibie, ale zasahují také do jihozápadní Angoly a severozápadních částí Jihoafrické republiky (JAR).
Potrava a způsob obživy
Základem jejich přežití je hledání potravy převážně na zemi. Živí se různými druhy travních semen, bobulemi, plody, květy stromů (například květy akácií) a pupeny. Vodu dokážou získávat z ranní rosy nebo sukulentních rostlin, ale jakmile mají možnost, slétají se ve velkých počtech ke skalním jezírkům a napajedlům. Jsou to obratní letci a mrštní šplhavci, kteří si při pohybu ve větvích velmi chytře pomáhají zobákem jako "třetí nohou".
Zajímavosti a sociální chování
Nákladní kapsy z peří: Způsob, jakým samice přenáší stavební materiál, je v ptačí říši naprostou raritou. Nastříhané proužky listí nebo kůry si doslova "zapne" pod peří na zádech. Vypadá pak, jako by měla peří naježené do všech stran, ale dokáže tak na jedno ptačí zvednutí přenést mnohem více materiálu než v zobáku.
Drzí ptačí nájemníci: Proč stavět vlastní hnízdo, když už ho postavil někdo jiný? Tito agapornisové se často bez dovolení nastěhují do obrovských hnízdních komplexů snovačů pospolitých. Prostě zaberou jednu z hnízdních komůrek a původní majitele z ní vystrnadí.
Přeborník v mutacích: Protože je to celosvětově nejoblíbenější druh papoušíka v domácích chovech, podařilo se chovatelům vyšlechtit neuvěřitelné množství barevných mutací. Zatímco v africké divočině je vždy zelený s broskvovou maskou, v lidské péči můžete vidět jedince zářivě žluté, modré, tyrkysové nebo dokonce čistě bílé.
Kde ho vidět v ČR: Safari Park Dvůr Králové
🎥 Video: Krátká videoukázka zachycující chování a typické zbarvení agapornisů růžovohrdlých v přírodě.