Bahnivec horský

Bahnivec horský - Mountain Reedbuck

Bahnivec horský je plachý a neustále ostražitý obyvatel afrických hor, skalnatých útesů a strmých svahů. I když sdílí jméno s ostatními bahnivci, kteří se rádi brodí v nížinných mokřadech a rákosí, tento druh se vydal úplně jinou cestou a vystoupal vysoko do kopců. Je to drobnější, nesmírně obratná antilopa, která při útěku před predátory svým tvarem těla i stylem poskoků občas připomíná spíše přerostlého králíka – vyskakuje vysoko do vzduchu a blýská na dálku svým zářivě bílým ocáskem!

Základní údaje a taxonomie

Latinsky: Redunca fulvorufula

Česky: Bahnivec horský

Swahilsky: Tohe (případně specifičtěji Tohe wa milimani)

Fyzické míry

Délka těla: 100 – 130 cm 

Výška těla (v kohoutku): 60 – 80 cm

Váha: 20 – 30 kg (samci jsou o něco těžší než samice)

Rohy: 15 – 25 cm 

Detailní vzhled

Rohy: Rohy nosí výhradně samci. Jsou poměrně krátké, u kořene silně prstencově vrubované a směřují mírně dozadu, přičemž se na samotných špičkách ostře zahýbají směrem dopředu jako malé háčky.

 Srst bahnivce horského je dostatečně hustá, aby ho chránila před chladným větrem ve vyšších nadmořských výškách. Tělo má převážně šedohnědou barvu, ale oblast krku a hlavy je u dospělých zvířat nápadně rezavohnědá. Břicho a vnitřní strany nohou jsou ostře bílé. Zcela typickým znakem je huňatý ocas, který je ze spodní strany zářivě sněhobílý, a velmi dlouhé, úzké uši neustále pátrající po zvucích. 

Životní cyklus a rozmnožování

Rozmnožování: Březost trvá přibližně 240 dní, rodí se 1 mládě, dospělost v 9 až 24 měsících (samice dospívají dříve než samci), délka života obvykle 12 až 14 let (v bezpečí lidské péče výjimečně až 16 let)

 Přirozené prostředí a hrozby

Predátoři: Levhart, karakal, hyena skvrnitá, šakal. Na zranitelná mláďata skrytá v trávě často útočí paviáni, velké krajty nebo velcí draví orli.

Rozšíření: Výskyt tohoto druhu je v Africe unikátně roztříštěný do tří naprosto izolovaných populací: jižní Afrika (např. JAR, Lesotho, Eswatini, Botswana), východní Afrika (Keňa, Tanzanie, Etiopie) a vzácný poddruh v západní Africe (výhradně hory v Kamerunu a Nigérii).

Biotop: Obývá strmé horské svahy, skalnaté hřebeny a kopce s roztroušenými keři a středně vysokou trávou. Běžně se pohybuje v nadmořských výškách od 1500 až do 5000 metrů nad mořem. I přes pobyt ve skalách je ale silně závislý na pitném režimu, takže se vždy zdržuje v těsné blízkosti vodního zdroje.

Specifické chování

Poplašná píšťalka: Má výborný zrak a sluch. Jakmile spatří blížící se nebezpečí nebo ho vyruší predátor, vydá ze sebe velmi hlasité, pronikavé hvízdnutí, čímž okamžitě varuje nejen ostatní bahnivce, ale i další zvířata v okolí.

Mistr v maskování: Na rozdíl od antilop na rovinách nevolí rovnou úprk. Když hrozí nebezpečí, přikrčí se hluboko do vysoké trávy nebo zapadne mezi balvany a naprosto znehybní. Vystřelí z úkrytu a začne prchat teprve tehdy, když je vetřelec už doslova na dosah.

Harémový život: Netvoří obrovská stáda typická pro africké pláně. Žije v malých rodinných skupinkách obvykle o 3 až 8 jedincích (výjimečně do 30). Skupinu tvoří dospělé samice s mláďaty a střeží je jediný dospělý teritoriální samec, který ze svého území nemilosrdně vyhání mladé samčí konkurenty.


Hlavní zajímavosti

Zaječí ocásek jako optický maják: Když je bahnivec horský vyplašen, dává se na útěk specifickým houpavým cvalem. U toho prudce zvedne svůj huňatý ocas nahoru a ukáže bílou spodní část (zrcátko). Tento záblesk bílé barvy funguje jako maják, který pomáhá stádu držet se při úprku pohromadě i v nepřehledném terénu.

 Tři ztracené světy: Z evolučního hlediska je jeho roztříštěný výskyt obrovská vzácnost. Tři hlavní populace (na jihu, východě a západě Afriky) od sebe dělí tisíce kilometrů odlišné krajiny. Vědci se domnívají, že dříve byl areál tohoto druhu spojený, ale s měnícím se prehistorickým klimatem tyto antilopy ustoupily a zůstaly uvězněny jen na oddělených horských ostrůvcích.

Rarita v lidské péči: Jedná se o velmi choulostivé a stresové zvíře, které se špatně vyrovnává se změnami a transporty. Proto ho v zoologických zahradách po celém světě uvidíte jen velmi zřídka a jeho chov je obrovskou výzvou.

Kde ho vidět v ČR: Safari Park Dvůr Králové: Chovat bahnivce horského je doménou jen těch nejlepších specialistů na kopytníky. Safari Park Dvůr Králové má tento druh ve svém lexikonu, o jeho udržení a odchov se dlouhodobě snaží a občas je k vidění (jeho přítomnost v expozicích se ale může měnit v závislosti na aktuální situaci chovu).

🎥 Video: Tajemství afrických hor přímo od rangerů!

Zatímco většina antilop prohání svá kopyta po nekonečných rovinách savany, bahnivec horský (Mountain Reedbuck) dává přednost úplně jinému extrému – skalnatým svahům a horským hřebenům. V tomto skvělém videu ze série Ranger Insights se od skutečných afrických průvodců dozvíte ty nejzajímavější střípky z jejich života. Nahlédněte do jejich teritoria a zjistěte, jaké unikátní strategie používají k přežití v tak náročném prostředí, kde je každý krok po kamenech zkouškou obratnosti.