Bodlín Telfairův
Bodlín Telfairův - Lesser hedgehog tenrec
Má bodliny, při ohrožení se stáčí do pichlavého klubíčka a v noci funí při hledání hmyzu. Vypadá jako ježek, chová se jako ježek, ale ježek to v žádném případě není! Bodlín Telfairův je ukázkovým příkladem toho, jak si příroda ráda hraje (odborně se tomu říká konvergentní evoluce). Zatímco naši evropští ježci patří mezi hmyzožravce, tento drobný madagaskarský endemit patří do unikátní skupiny takzvaných afroterií. Věřte tomu nebo ne, ale jeho nejbližšími žijícími příbuznými z hlediska DNA jsou sloni a vodní kapustňáci!
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Echinops telfairi
Česky: Bodlín Telfairův
Řád / Čeleď: Afrosoricidi (Afrosoricida) / Bodlínovití (Tenrecidae)
Fyzické míry
Délka těla: 13–18 cm (ocas chybí, respektive je zcela zakrnělý)
Váha: 100–250 g (před obdobím sucha ale dokáže svou váhu díky tukovým zásobám výrazně navýšit)
Vzhled a anatomie
Jeho hřbet a boky jsou hustě poseté ostrými bodlinami, které mohou mít barvu od pískově světlé až po tmavě čokoládovou. Bříško a nožičky má ale měkké a pokryté jemnou srstí. Oproti klasickému ježkovi má poněkud špičatější čenich s dlouhými hmatovými vousky, o něco větší oči a mírně odlišnou stavbu tlapek, které jsou vybaveny ostrými drápky uzpůsobenými k velmi obratnému úchopu.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Březost trvá zhruba 60 až 68 dní.
Mláďata a délka života: Samice rodí obvykle 1 až 10 mláďat (nejčastěji kolem pěti). Mláďata se rodí slepá, s měkkými bodlinkami, které rychle tvrdnou. Osamostatňují se zhruba po měsíci a pohlavně dospívají ve věku 6 měsíců. Jsou překvapivě dlouhověcí – v přírodě se dožívají méně, ale v zoologických zahradách mohou žít 10 až 13 let.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Jsou loveni madagaskarskými šelmami (např. fosou), velkými hady, sovami a dravými ptáky. Stejně jako celou ostrovní faunu je ohrožuje rozšiřování zemědělské půdy a vypalování pralesů.
Rozšíření: Endemit – žije pouze a jen v jihozápadní a jižní části ostrova Madagaskar.
Biotop: Nehostinné suché opadavé pralesy, křovinaté oblasti, sukulentní buš a polopouště.
Způsob života a potrava
Noční lovec s apetitem: Je to noční tvor. Přes den spí zachumlaný v dutinách stromů, pod kůrou nebo v puklinách skal. Jakmile zapadne slunce, vyráží na lov. Živí se především nejrůznějším hmyzem, pavouky, červy, šváby, ale nepohrdne ani zralým ovocem nebo dokonce malou ještěrkou či mládětem hlodavce.
Atypický lezec: Na rozdíl od těžkopádných ježků, kteří se drží striktně při zemi, je bodlín Telfairův neuvěřitelně zdatný akrobat. Díky svým drápkům a široce roztáhnutelným prstům dokáže výborně šplhat i po relativně tenkých větvích vysoko v korunách stromů, kde pátrá po potravě.
Hlavní zajímavosti
Extrémní spáč: Madagaskar má drsné podnebí. Během tamní suché zimy (zhruba od května do října) klesají teploty a mizí hmyz. Bodlín to řeší geniálně – uloží se do stavu strnulosti (tzv. torporu). Během této doby radikálně sníží svou tělesnou teplotu, zpomalí tep a žije pouze z tukových zásob, které si nashromáždil přes léto. Může takto prospat klidně tři až pět měsíců v kuse!
Proměnná tělesná teplota: Většina savců si udržuje stabilní tělesnou teplotu, ať se děje, co se děje. Bodlíni to ale mají jinak. Patří mezi savce, jejichž tělesná teplota dokáže během dne velmi výrazně kolísat v závislosti na teplotě okolí, čímž šetří obrovské množství energie.
Voňavé značkování a slinění: Když bodlín objeví nějaký nový, silný pach, často se stane, že začne produkovat obrovské množství pěnivých slin, které si následně rozmazává po vlastních bodlinách. Vědci se domnívají, že to zvířeti slouží jako maskovací pach, který ho má chránit před predátory.
Kde ho vidět v ČR: Zoo Jihlava bodlíny hledej v potemnělých nočních expozicích, často i ve společnosti populárních lemurů nebo křečků velkých. Zoo Praha.
🎥 Video: Sledujte bodlína Telfairova v akci:
Bodlín Telfairův (Echinops telfairi) je endemický bodlinatý savec žijící výhradně v suchých lesích a buši Madagaskaru. Přestože svým vzhledem a schopností svinout se do obranné koule připomíná evropského ježka, jde o ukázkový příklad konvergentní evoluce – geneticky má bodlín nepoměrně blíže k dravým tenrekům, zubatým krtkům nebo dokonce slonům.