Bodlok hnědý

Bodlok hnědý - Scopas tang

Ačkoliv jeho jméno zní velmi obyčejně, bodlok hnědý je mistrem maskování a přežití. Zatímco ostatní ryby na korálovém útesu spoléhají na křiklavé barvy a hrubou sílu, tento bodlok vsadil na nenápadnou eleganci a geniální anatomii. S vysokým plachtovitým tělem a neuvěřitelně protaženým rypáčkem funguje jako živá precizní pinzeta, která dokáže z těch nejmenších skalních štěrbin vyškubnout i tu nejjemnější řasu. A stejně jako ostatní bodloci, i on skrývá u ocasu velmi ostré překvapení.

Základní údaje a taxonomie

Latinsky: Zebrasoma scopas

Česky: Bodlok hnědý

Řád / Čeleď: Bodlíni (Acanthuriformes) / Bodlokovití (Acanthuridae)

Fyzické míry

Délka těla: Běžně kolem 15 až 20 cm (ve výjimečných případech u starých jedinců až k 40 cm).

Váha: Přibližně 150 až 350 gramů.

Vzhled a anatomie

Tvar této ryby je naprosto nezaměnitelný. Její tělo je ze stran extrémně zploštělé a díky obrovské hřbetní a řitní ploutvi působí spíše jako vysoký disk nebo plachta. Hlava je zakončena dlouhým trubkovitým čenichem. Zbarvení není jednolité – tvoří nádherný přechod (gradient). Na hlavě začíná žlutozelenou až světle olivovou barvou, která postupně tmavne přes hnědou až k téměř černé u ocasní ploutve. Celé tělo je navíc poseté drobnými modravými tečkami a vlnovkami. Samec je vzhledově od samice prakticky k nerozeznání, ačkoliv v dospělosti bývá o něco větší.

Životní cyklus a rozmnožování

Rozmnožování: Fungují na principu pelagického tření. V době rozmnožování se ryby shlukují v párech nebo větších skupinách, vyplují prudce nahoru k hladině a vypustí jikry a mlíčí přímo do vodního proudu. Oplozené jikry následně putují na volném oceánu jako součást mikroskopického planktonu.

Délka života: Ve volné přírodě se dožívají obvykle 5 až 7 let, zatímco ve stabilním prostředí akvárií to může být klidně 10 i více let.

Přirozené prostředí a hrozby

Predátoři: Útesoví žraloci, velké druhy kaniců a murény, které na ně číhají ukryté v korálových dírách.

Rozšíření: Obrovský areál od východního pobřeží Afriky přes celý Indický oceán, Indonésii a Velký bariérový útes u Austrálie až po břehy Japonska.

Biotop: Mělké mořské korálové útesy i hlubší laguny. Nejčastěji se pohybuje v hloubkách od 1 do 20 metrů (výjimečně až do 50 m), kde je dostatek slunečního svitu pro růst mořských řas.

Způsob života a potrava

Čím se živí: Je to striktní býložravec (herbivor). Miluje vláknité řasy, které svým protaženým a jemným rypáčkem neustále okusuje a oškrabává ze ztvrdlých korálů a kamenů. Celý den tráví neustálým hledáním potravy.

Teritorialita: Mláďata jsou spíše samotáři a drží se v ústraní mezi větvemi korálů. Dospělci tvoří páry nebo menší hejna. Bodlok hnědý není tak agresivní jako jiní bodloci, ale nesnese na svém území ryby podobného tvaru (jiné druhy rodu Zebrasoma), se kterými by musel soupeřit o potravu.

Hlavní zajímavosti

Ústa jako precizní pinzeta: Na rozdíl od většiny ostatních útesových ryb mu jeho trubkovitý čenich dává obrovskou výhodu. Dokáže jej strčit i do těch nejužších a nejhlubších štěrbin, kam se konkurenční ryby se širokou tlamou zkrátka nedostanou. 

Zbraň z bílé kosti: I on patří mezi "ryby-chirurgy". Na každé straně kořene ocasu (přímo v nejtmavší části těla) má ukrytý jasně bílý kostěný trn, který září jako maják. Slouží k obraně – při napadení dovede ryba trny vztyčit a rychlým mrskáním ocasu útočníka nebezpečně pořezat.

Barevný chameleon: Nenechte se zmást názvem. Ačkoliv je "hnědý", nálada, věk nebo dokonce i konkrétní oblast výskytu mohou radikálně změnit jeho zbarvení. Někdy jsou tito jedinci téměř celí dožluta, jindy zase tmavě černí.

Kde ho vidět v ČR: Ryby korálových útesů chovají ty instituce, které mají velká mořská akvária. Bodloka hnědého (nebo jemu velmi podobné druhy z rodu Zebrasoma) můžete zkusit najít zde:  Mořský svět Praha: Největší expozice mořských akvárií v České republice s ohromným množstvím útesových ryb. Bodlok hnědý : Safari Park Dvůr Králové

🎥 Video: Bodlok hnědý v pohybu

Podívejte se zblízka na tohoto pracovitého čističe korálových útesů. Na videu krásně vyniká jeho typický protažený "čumáček", kterým šikovně a neúnavně ozobává řasy z kamenů.