Burkina Faso - podrobně
🇧🇫 Thomas Sankara:
Africký Che Guevara a země čestných lidí
Pokud chceš pochopit duši této země, musíš znát muže, který jí dal její jméno. Do roku 1984 se stát jmenoval Horní Volta (podle francouzských kolonizátorů). Pak ale k moci nastoupil mladý, charismatický armádní kapitán Thomas Sankara. Tento muž kompletně změnil historii. Přejmenoval zemi na Burkina Faso, což v překladu z místních jazyků znamená "Země čestných (nepodplatitelných) lidí". Sankara byl neuvěřitelný vizionář – odmítal zahraniční pomoc, jezdil v nejlevnějším autě (Renault 5), prodal vládní flotilu mercedesů, nechal naočkovat 2,5 milionu dětí a zasadil 10 milionů stromů proti rozšiřování Sahary. Bojoval za práva žen a zakázal ženskou obřízku. Jeho socialistický a protikoloniální zápal byl ale trnem v oku Francii i okolním diktátorům, a tak byl v roce 1987 při převratu zavražděn svým nejlepším přítelem Blaisem Compaorém. Pro Burkiňany je dodnes polobohem a symbolem čisté naděje.
🪨 Skalní jehly Sindou:
Mystická pevnost, kterou vyřezal vítr
Na jihozápadě země, kousek od města Banfora, se z rovné savany zčistajasna zvedá surrealistický přírodní úkaz – Les Pics de Sindou (Skalní jehly Sindou). Je to divoké pohoří z pískovce, které miliony let tvaroval déšť a pouštní vítr do podoby neuvěřitelných ostrých jehel, věží a skalních labyrintů. Pro místní kmen Senoufo je toto místo hluboce posvátné. V minulosti tyto skály fungovaly jako dokonalá přírodní pevnost. Když vesnice na rovině napadli nepřátelé nebo lovci otroků, celý kmen utekl do labyrintu Sindou. Skály jsou plné skrytých jeskyní, kde měli Senoufové zásoby jídla a vody. Dodnes zde místní šamani provádějí tajné iniciační rituály mladých chlapců a věří se, že skály chrání mocní duchové, kteří cizince bez doprovodu místního průvodce snadno zavedou do záhuby.
🐊 Posvátní krokodýli v Sabou:
Živá pouta s vodními duchy
Představ si místo, kde lidé žijí v naprosté harmonii s jedněmi z nejnebezpečnějších predátorů planety. V městečku Sabou leží posvátné jezero, ve kterém žijí desítky krokodýlů nilských. Místní lidé z kmene Mossi je však nepovažují za hrozbu, ale za posvátná zvířata, ve kterých sídlí duše jejich předků. Podle legendy kdysi dávno krokodýl dovedl umírajícího zakladatele kmene k vodě a zachránil mu život. Od té doby platí přísný zákon: krokodýlovi nesmí nikdo ublížit. Tato zvířata jsou tak krotká a zvyklá na lidi, že místní děti se vedle nich koupou, ženy u jezera perou prádlo a turisté si mohou k obřímu krokodýlovi sednout a vyfotit se s ním. Když krokodýl v Sabou zemře, lidé mu vystrojí řádný lidský pohřeb se všemi rituálními poctami.
🎨 Malovaná vesnice Tiébélé:
Architektonické plátno kmene Kassena
Na samém jihu země, blízko hranic s Ghanou, leží vesnice Tiébélé. Je to královské sídlo kmene Kassena a jeden z nejkrásnějších architektonických unikátů celé Afriky. Místní domy, zvané soukala, jsou postavené výhradně z hlíny, slaměného materiálu a kravského trusu. Jsou kruhové nebo čtvercové a nemají žádná okna (jen malý vchod, kvůli obraně před nepřáteli a horkem). To nejúžasnější se ale děje na jejich stěnách. Ženy z kmene Kassena je ručně malují neuvěřitelnými geometrickými vzory za použití přírodních barviv (černý jíl, bílý kaolin a červený jíl z drcených kamenů). Každý vzor má hluboký význam – symbolizuje status rodiny, moudrost předků, nebo jsou to ochranné talismany proti zlým duchům. Na závěr stěny vyleští kameny a potřou odvarem z místních lusků, aby malby přežily i ty nejbrutálnější monzunové deště.
🐘 Sloní koridory v nespoutaném parku Arly
Na východě země leží národní park Arly, který je součástí obřího přeshraničního komplexu chráněných území W-Arly-Pendjari (který zasahuje i do Beninu a Nigeru). Pro západní Afriku je to naprosto klíčové území. Podle mezinárodních studií a Castellóových poznámek tudy procházejí historické sloní migrační koridory. Místní sloni afričtí jsou zvyklí putovat stovky kilometrů za vodou skrz drsnou suchou savanu. Park je tvořen hlubokými lesy kolem řeky Pendjari i otevřenými pláněmi. Vedle slonů zde žijí i kriticky ohrožení západoafričtí lvi a poslední populace divokých psů hyenovitých v této oblasti. Ochrana parku je však v posledních letech nesmírně složitá kvůli politické nestabilitě v celém regionu Sahelu.
🐃 Antilopa buvolí a bahnivec horský:
Castellóův savanový mix
Když zalistujeme knihou Bovids of the World od Castellóa, v savanách Burkina Faso narazíme na antilopu buvolí (Lelwel Hartebeest / buvolec lelwel). Je to velká antilopa s neuvěřitelně protáhlou, úzkou hlavou a složitě zakřivenými rohy, které vypadají jako koruna. Buvolci jsou známí tím, že jsou to jedni z nejrychlejších běžců mezi savci – dokážou vyvinout rychlost až 80 km/h, což jim pomáhá unikat lvům a leopardům na otevřených prostranstvích. Druhým zajímavým bovidem této oblasti je bahnivec severní (Bohor Reedbuck), středně velká, elegantní antilopa se žlutohnědou srstí a krátkými rohy zahnutými dopředu. Bahnivec miluje rákosiny a vysokou trávu blízko vody. Když vycítí nebezpečí, úplně znehybní a přikrčí se k zemi. Vyrazí až v poslední vteřině s hlasitým pískavým zvukem, kterým varuje ostatní zvířata v okolí.
🎭 Obří masky kmene Bwa:
Když dřevění motýli ožívají
Když v Burkina Faso začíná jaro a oslavy sklizně, lidé z kmene Bwa vyndají ze svých posvátných chýší věci, ze kterých Evropanům přechází zrak. Jsou to obří deskové masky vyřezávané z jednoho kusu dřeva, které měří často přes dva metry na výšku. Tyto masky jsou natřené výraznými geometrickými vzory v černé, bílé a červené barvě. Každý vzor má přísný morální význam (například cik-cak čára představuje klikatou cestu předků, kterou musí člověk v životě ujít). Masky nezobrazují lidské tváře, ale duchy přírody – nejčastěji obří motýly, jestřáby nebo sovy. Tanečníci, kteří mají tělo zahalené do hustých vláken divokého konopí, s těmito dvoumetrovými kolosy na hlavě provádějí neuvěřitelné akrobatické kousky. Divoce rotují a hází hlavou těsně nad zem, aby napodobili let motýla a přivolali na pole požehnání a déšť.
🎬 FESPACO:
Hollywood ukrytý v srdci Ouagadougou
Málokdo ví, že hlavní město Burkina Faso, Ouagadougou (místní mu neřeknou jinak než Uaga), je hlavním městem celé africké kinematografie. Každé dva roky se zde pořádá FESPACO – největší a nejprestižnější filmový festival na černém kontinentu. Festival vznikl už v roce 1969 a pro celou Afriku je to obrovská událost srovnatelná s festivalem v Cannes. Celé město na týden ožije, ulice zaplní tisíce režisérů, herců a novinářů z celé Afriky i světa. Hlavní cenou je soška Zlatého hřebce Yennengy, která odkazuje na bájnou princeznu a matku kmene Mossi. Thomas Sankara tento festival miloval, protože v něm viděl dokonalý nástroj, jak ukázat světu, že Afričané umí vyprávět své vlastní silné příběhy bez západní cenzury.
🍺 Pivo Dolo a omáčka Riz Gras:
Chuť čestných lidí
Když se v Burkina Faso chlapci sejdou pod velkým baobabem, nepijí kupované lahváče, ale tradiční pivo Dolo. Je to jedno z nejstarších kmenových piv Afriky, které se vyrábí kvašením červeného čiroku. Výroba je výhradně ženskou záležitostí – takzvané Dolotières čirok hodiny vaří v obřích hliněných kádích nad otevřeným ohněm. Pivo se nepije z půllitrů, ale z vysušených vydlabaných tykví (kalabasů). Má hustou texturu, kyselkavou chuť, pije se teplé a je plné vitamínů. A co k němu? Národním jídlem je Riz Gras (v překladu "tučná rýže"). Je to rýže vařená v jednom hrnci s velkým množstvím rajčatového protlaku, oleje, česneku, cibule a skopového nebo hovězího maso. Celé jídlo má krásně oranžovou barvu a je neskutečně syté – přesně to, co po celém dni práce na žhavém slunci potřebuješ.