Chocholatka modrá západní
Chocholatka modrá západní - Western blue duiker
Když si představíte africkou antilopu, zřejmě vidíte majestátní stáda pádící nekonečnou sluncem zalitou savanou. Chocholatka modrá ale žije v naprosto jiném světě. Tato drobná pralesní antilopka o velikosti zajíce se stydlivě skrývá ve stínech hustých tropických lesů. Místo spásání trávy dává přednost spadanému ovoci a její strategie přežití nespočívá v rychlém vytrvalostním běhu, ale v bleskovém "ponoru" do těch nejhustších trnitých keřů.
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Philantomba monticola (dříve řazena jako Cephalophus monticola)
Česky: Chocholatka modrá západní
Swahilsky: Paa (univerzální domorodý název pro všechny drobné druhy antilop)
Fyzické míry
Délka těla: 55–90 cm
Výška těla: 30–40 cm
Váha: 3–5 kg
Rohy: 2–5 cm
Detailní vzhled
Rohy: Jsou velmi krátké, rovné, špičaté a směřují dozadu. Mají je obě pohlaví, ale u samic bývají ještě menší než u samců, případně mohou zcela chybět nebo se úplně schovávají v prodloužené srsti na hlavě. Na první pohled zaujme svým specifickým držením těla – má nápadně klenutý hřbet, přičemž zadní nohy jsou o něco delší a silnější než přední, což jí pomáhá snadno podlézat kmeny a mrštně kličkovat podrostem. Srst má nádherný břidlicově šedý až modrošedý nádech (odtud její jméno), záda jsou tmavší a bříško kontrastně bělavé. Na čele se jí tyčí typická štětinatá "chocholka" chlupů. Na tvářích pod očima se nacházejí dlouhé, tmavé pachové žlázy, které z dálky vypadají jako hluboké jizvy.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Březost trvá dlouhých 200 až 210 dní (zhruba 7 měsíců).
Samice rodí 1 mládě, které je prvních několik týdnů ukryto hluboko v podrostu. Dospělosti dosahují v 9 až 12 měsících a ve volné přírodě se dožívají zhruba 10 až 12 let (v lidské péči i 15 let).
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Jejich obrovskou noční můrou z nebes je orel korunkatý. Na zemi je loví levharti, ženetky, velké krajty, a dokonce i tlupy paviánů. Nejkritičtější hrozbou je dnes ale lov do pastí a ok kvůli obchodu s masem divokých zvířat (bushmeat).
Rozšíření: Západní a střední Afrika – státy jako Kamerun, Gabon, Rovníková Guinea a Konžská republika.
Biotop: Husté tropické deštné pralesy, pobřežní křoviny a zalesněná údolí. Zásadně se vyhýbá otevřeným prostranstvím, potřebuje střechu z listí.
Specifické chování
Ovocný oportunista: Tato antilopa by s obyčejnou trávou nepochodila. Zbožňuje sladké spadané pralesní ovoce, houby a mladé lístky. Zcela běžně sleduje tlupy opic (nebo i ptáky) v korunách stromů a vyčkává na zemi, až opicím z rukou upadne nedojedený kousek fíku nebo ovoce.
Monogamní žárlivci: Nežijí ve stádech. Tvoří stabilní celoživotní páry, které urputně brání své malé území před jakýmkoliv cizincem stejného druhu.
Pachové vizitky: Území si neustále značkují. Otírají se svými tvářemi (kde mají umístěné pachové žlázy) o větvičky, stébla a kůru stromů, čímž zanechávají silný lepkavý výměšek s jasným vzkazem: "Tady už je obsazeno."
Hlavní zajímavosti
Pralesní "potápěč": Mezinárodně užívané slovo duiker (často i v češtině jako "duikr") pochází z afrikánštiny a holandštiny a v překladu znamená "potápěč". Zvíře si tuto přezdívku vysloužilo svým únikovým manévrem. Pokud ho něco vyděsí, prudce se odrazí a doslova se šipkou ponoří do těch nejhustších trnitých křovin, kam za ním větší predátor nemá šanci proniknout.
Dupání jako alarm: Pralesní páry na sebe kvůli husté vegetaci nevidí a zvuky by na sebe přilákaly dravce. Pokud jedna chocholatka zaznamená blížící se nebezpečí nebo vetřelce, začne rychlým a ostrým dupáním předních kopýtek do země předávat signál svému partnerovi.
Nečistý vegetarián: Většina antilop se živočišné stravě zdaleka vyhýbá, ale chocholatky jsou známé výjimky. Čas od času totiž bez problému sežerou velký hmyz, uloví malou žábu nebo do sebe dokonce nasoukají mršinu drobného ptáka, pokud na ni v pralese narazí.
Kde ho vidět v ČR: Zoo Jihlava.
🎥 Video: Vzácné a detailní záběry chocholatky modré západní v hustém africkém podrostu.
Tato drobná lesní antilopa je dokonale přizpůsobená nenápadnému životu v pralese, kde se díky svému klenutému hřbetu pohybuje s naprostou lehkostí.