Danakilská / Afarská poušť
Danakilská / Afarská poušť - Danakil Depression and Desert
Danakilská deprese v severovýchodní Etiopii a jižní Eritrei, často označovaná jako Danakilská či Afarská poušť, představuje jedno z nejnehostinnějších, nejnižších a geologicky nejaktivnějších míst na naší planetě. Jde o surrealistickou krajinu žhnoucích sopek, zářivě žlutých solných plání, bublajících jezírek kyseliny a toxických hydrotermálních pramenů. Tato oblast, kde se zemská kůra trhá a rozestupuje, je zároveň historickou kolébkou lidstva a domovem hrdého etnika Afarů, kteří zde po staletí těží sůl a vzdorují extrémním teplotám.
Základní geografická data
Typ pouště: Solná, vulkanická a kamenná poušť (součást Afarské propadliny / Afarského trojúhelníku)
Rozloha: Zhruba 100 000 až 130 000 kilometrů čtverečních (včetně navazujících proláklin a pánví)
Státy výskytu: Etiopie, Eritrea, Džibuti
Nadmořská výška: Dno deprese klesá až 125 až 155 metrů pod hladinu světového oceánu (patří k nejnižším bodům afrického kontinentu), zatímco okolní planiny a vulkanické štíty se zvedají do výšek stovek až tisíců metrů.
Klimatické podmínky: Extrémní hyperaridní podnebí s ročním úhrnem srážek pod 100 až 200 mm. Dlouhodobě je tato oblast považována za jedno z nejteplejších míst na Zemi s průměrnými ročními teplotami přesahujícími 34 °C a letními odpoledními maximy běžně dosahujícími 50 °C až 55 °C ve stínu.
Geologie a krajinný ráz
Geologický charakter Danakilské deprese je výsledkem unikátního tektonického fenoménu. Setkávají se zde hned tři tektonické desky – Africká, Somálská a Arabská, které se od sebe vzájemně vzdalují. Vzniká tak riftový systém, kde se zemská kůra neustále tenčí, praská a propadá se hluboko pod úroveň moře. Pod povrchem se nachází obrovské zásoby magmatu, které pohánějí desítky aktivních i spících vulkánů.
Krajina je rozdělena na několik zcela odlišných zón. Na jedné straně se rozprostírají rozsáhlé solné pláně tvořené vyschlými dny někdejších mořských zátok, na straně druhé vystupují masivy čedičových lávových polí. Zcela unikátní ráz má oblast Dallol, kde hydrotermální aktivity vyvrhují na povrch horkou minerální vodu bohatou na síru, železo a soli. Tyto látky vytvářejí na povrchu bizarní terasovité útvary, komíny a jezírka hrající všemi odstíny žluté, zelené, tyrkysové a krvavě červené barvy. Samotný povrch pouště pokrývá v závislosti na zóně buď jemný slaný prach, krystalické solné krusty, ostré úlomky černého obsidiánu a pemzy, nebo jemný sopečný popel.
Flora a fauna (Život v extrému)
Rostlinstvo: Vegetace je zde extrémně chudá a roztroušená. Vyskytují se pouze vysoce specializované xerofytní keře a trnité akácie s hlubokým kořenovým systémem, které dokážou přežít v zasolené půdě a bez kapky deště po mnoho měsíců. V okolí solných jezer a horkých pramenů neroste vůbec nic.
Živočichové: Navzdory extrémnímu horku zde žijí přizpůsobené druhy. K vidění jsou pouštní hlodavci, draví ptáci, plazi (např. pouštní ještěrky a jedovatí hadi) a v širších savanových oblastech také stáda divokých oslů afrických, gazel oryx, přímorožců či hyen žíhaných. V oázách a kolem občasných vodních toků se pohybují také stáda domácích velbloudů jednohrbých.
Strategie přežití: Živočichové vykazují přísně noční aktivitu. Hlodavci a plazi tráví den hluboko v podzemních norách, kde teploty klesají na snesitelnější hodnoty. Většina zvířat získává veškerou potřebnou vodu přímo z potravy (metabolickou cestou) a málokdy potřebuje pít.
Historie, lidé a kultura
Obyvatelé: Oblast obývají Afarové (dříve známí jako Danakilové), hrdý nomádský a seminomádský národ pastevců, který si dokázal podmanit tuto nehostinnou výspu světa.
Tradiční způsob života: Hlavním zdrojem obživy Afarů je tradiční pastevectví koz, ovcí a velbloudů, ale především unikátní těžba soli. Muži již po tisíciletí sekají solné bloky (tzv. amole) přímo z vyschlého solného dna jezera Assale, nakládají je na karavany velbloudů a putují s nimi do vysoce položených etiopských vysočin k výměně za obilí a další zboží. Navzdory moderní době a rozvoji těžebního průmyslu (těžba potaše a solí) zůstává tento drsný způsob života hluboce zakořeněn v místní kultuře.
Věda, archeologie a zajímavosti
Afarská propadliště jsou celosvětově proslulá jako jedna z nejdůležitějších paleontologických oblastí na Zemi – jde o skutečnou "kolébku lidstva". Právě zde byly učiněny přelomové objevy hominidů, včetně slavné kostry australopitheca afarensis přezdívané "Lucy" (stáří cca 3,2 milionu let) nebo starších fosilií rodu Ardipithecus. Vědci sem s oblibou jezdí zkoumat také extrémofilní mikroorganismy žijící v horkých, vysoce kyselých jezírcích Dallol, které slouží jako model pro astrobiologický výzkum a hledání života na jiných planetách.
Zajímavosti a chování krajiny
Věčně bublající lávové jezero Erta Ale: Erta Ale je jedním z mála vulkánů na světě s trvale aktivním lávovým jezerem v kráteru. Tato žhnoucí tavenina probublává a září obzvláště po setmění a vytváří neuvěřitelná přírodní divadla.
Barevné pekelné terasy Dallol: Hydrotermální pole Dallol připomíná mimozemskou krajinu. Kyselá jezírka s pH blížícím se nule a extrémní teploty zde formují krystalické útvary síry a minerálů, které neustále mění svůj tvar i barvu.
Solné pláně a karavanní stezky Lake Assale: Nekonečné bílé pláně pokryté silnou vrstvou čisté soli jsou místem, kde se zrcadlí ostré africké slunce. Právě zde probíhá slavný pohyb solných karavan, které v kolonách brázdí nehostinnou pustinu.
🎥 Video: Danakil Depression: The Cruelest Place on Earth (National Geographic dokumentární záběry přibližující vulkán Erta Ale, solné pláně a extrémní život v nejteplejší poušti světa).