Fipa
Fipa (běžně označovaní také jako Wafipa)
Kde žije
Jihozápadní Tanzanie. Domovinou kmene je především úrodná náhorní plošina Ufipa (Rukwa Region), která tvoří strategický přírodní koridor mezi dvěma obrovskými africkými jezery – jezerem Tanganika a jezerem Rukwa.
Jazyk
Hovoří jazykem Fipa (Kifipa), což je bantuský jazyk. Vzhledem k modernímu vzdělávání a obchodu dnes drtivá většina obyvatel plynule ovládá také tanzanský úřední jazyk – svahilštinu.
Počet obyvatel
Současná populace se odhaduje na 400 000 až 450 000 obyvatel. Tvoří dominantní etnickou skupinu v okresech Sumbawanga a Nkasi, přičemž více než 90 % z nich stále žije převážně na venkově.
Historie
Předkové kmene Fipa přišli do oblasti v rámci velkých bantuských migrací zhruba v 16. a 17. století. Postupně se smísili s místním obyvatelstvem a vytvořili fascinující společnost. Z původních malých klanů, které se specializovaly na těžbu a zpracování železa, se vyvinula vysoce organizovaná a centralizovaná monarchie. Měli své dědičné náčelníky (krále), premiéry i velmi vlivné "královny matky". Svůj název "Fipa", což v překladu znamená "lidé ze srázu", dostali v 19. století od projíždějících arabských a svahilských obchodníků.
Tradiční způsob života
Kmen je proslulý silným komunitním způsobem života ve shlukových vesnicích.
Hlavní obživou je zemědělství – pěstují proso, kukuřici, fazole a maniok. Kukuřice a proso tvoří základ jejich jídelníčku.
Chovají také drůbež, kozy a specifický místní druh odolného skotu. Komunity žijící blíže k jezerům Tanganika a Rukwa se věnují intenzivnímu rybolovu.
Historicky byli absolutními mistry ve zpracování železa. Jako jedni z mála v Africe používali k získávání železa z rudy extrémně složitý třístupňový proces (tavná pec, rafinační pec a samotné kování). Tato tradice zanikla až v 50. letech 20. století kvůli dovozu levného evropského nářadí.
Kultura a zvyky
Společnost kmene Fipa je pozoruhodná svým důrazem na rovnostářství, komunitní spolupráci a nenásilí. Mají poměrně unikátní přístup k výchově dětí, který historicky odmítal fyzické tresty a agresi. Ženy vynikají ve výrobě tradiční keramiky a pletení složitých košů, zatímco muži tradičně zastávali těžkou fyzickou práci, stavbu domů a kovářství.
Náboženství
Původní tradiční africké náboženství bylo hluboce spjato s kultem předků a rituály plodnosti. Po příchodu evropských misionářů se však náboženská situace radikálně změnila. Dnes se odhaduje, že zhruba 70 % populace tvoří křesťané (převážně katolíci) a zbylých 30 % jsou muslimové.
Současnost
Dnes kmen Fipa žije poklidným venkovským životem. Čelí však moderním demografickým a ekologickým výzvám. Jejich domovina zažívá obrovský nárůst mladé populace (téměř polovina obyvatel je mladší 15 let), což vytváří velký tlak na místní zemědělskou půdu a přírodní zdroje. Část mladých lidí proto migruje za prací do tanzanských měst.
Zajímavosti
Celosvětově uznávaný antropolog Roy Willis zasvětil studiu kmene Fipa velkou část svého života. Byl fascinován tím, že se jednalo o jeden z mála afrických kmenů, který si dokázal vytvořit fungující, prosperující a byrokraticky organizovaný stát, aniž by k tomu využíval permanentní vojenskou agresi a expanzi na úkor svých sousedů.
Šamanismus a rituály
V minulosti bylo tavení železa považováno za posvátný, tajemný a nesmírně magický proces. Hlavní mistr tavič byl vnímán jako mocný šaman a léčitel.
Tavení železa mělo silný sexuální a spirituální podtext. Hliněné tavné pece (vysoké i přes dva metry) byly výslovně vnímány jako ženská těla.
Celý proces přeměny kamene na železo symbolizoval těhotenství a porod. Kolem pecí se nesměly pohybovat ženy ani cizinci a šaman musel před zapálením pece obětovat předkům a vložit do základů magické léky, aby ochránil pec před zlými duchy a uhranutím, které by proces "porodu" železa zničilo.
🎥 Video: Tazama Ngoma: Hudební dědictví kmene Fipa
Tanec a hudba (ve svahilštině známé jako ngoma) tvoří bijící srdce afrických komunit. V tomto videu můžete nahlédnout přímo do nitra oslav lidu Fipa. Rytmický zpěv, tradiční úbory a společná radost z pohybu přesně vystihují jejich bohatou kulturu, která se předává z generace na generaci.