Ghana - podrobně

👑 Zlatý stolec Sika Dwa Kofi:

 Posvátný předmět, pro který Ašantové raději obětovali tisíce životů

V srdci mocné Ašantské říše neexistoval větší symbol moci než Sika Dwa Kofi – Zlatý stolec. Podle legendy ho v roce 1701 nechal nejvyšší velekněz snést přímo z nebe v oblaku bílého dýmu a stolec přistál na klíně prvního krále Osei Tutuho. Pro Ašanty tento stolec není jen kus nábytku; věří, že v něm sídlí duše celého národa, jejich zdraví, statečnost a prosperita. Stolec je z čistého zlata, nikdo na něm nesmí sedět a nikdy se nesmí dotknout země, proto odpočívá na svém vlastním trůnu a polštářích. Když v roce 1900 britský koloniální guvernér sir Frederick Hodgson arogantně požadoval, aby mu Ašantové Zlatý stolec vydali a on si na něj mohl sednout, rozpoutal tím krvavou Válku o Zlatý stolec. Hrdí bojovníci raději položili tisíce životů a královna matka Yaa Asantewaa vedla armádu do boje, jen aby posvátný předmět skryli hluboko v džungli. Britové stolec nikdy nedostali a dodnes je nejstřeženějším pokladem královského paláce v Kumasi.


🖤 Pevnost Elmina:

 Brána, ze které nebylo návratu do lidského života

Pobřeží Ghany je doslova poseto masivními kamennými hrady a pevnostmi (celkem jich je přes 30), které zde od 15. století stavěli Portugalci, Holanďané a Britové. Tou nejstarší a nejděsivější je Elmina Castle, postavená v roce 1482 Portugalci. Původně sloužila k obchodu se zlatem a slonovinou, ale brzy se proměnila v jedno z největších center transatlantického obchodu s otroky. V podzemních, temných a dusných kobkách bez oken zde byly v nelidských podmínkách měsíce mačkány tisíce zajatých Afričanů. Muži a ženy byli odděleni, bičováni a cejchováni žhavým železem. Na konci těchto chodeb hrůzy se nachází úzká kamenná štěrbina vedoucí přímo na paluby lodí – tzv. "The Door of No Return" (Brána, ze které není návratu). Jakmile otrok touto bránou prošel, ztratil svou svobodu, jméno i domov a byl odvezen na plantáže do Ameriky. Dnes je Elmina zapsaná na seznamu UNESCO jako hluboké a mrazivé memento lidské krutosti.


🏗️ Canopy Walkway v národním parku Kakum:

 Procházka v korunách stromů nad zeleným peklem

Národní park Kakum na jihu Ghany ukrývá jeden z posledních zbytků panenského tropického deštného pralesa v západní Africe. Stromy zde běžně dorůstají výšky přes 50 metrů. Aby vědci a turisté mohli studovat život v pralese, který se z 90 % odehrává vysoko v korunách stromů, vznikl zde v roce 1995 naprostý unikát – Canopy Walkway. Je to visutý most tvořený sedmi úseky, který je zavěšen na lanech přímo mezi kmeny obřích pralesních stromů ve výšce přes 40 metrů nad zemí. Mosty jsou úzké, tvořené dřevěnými prkny a sítěmi, a pod tíhou kroků se divoce houpou. Když po nich kráčíte, pod nohama máte neprostupné zelené peklo, zatímco kolem vás v úrovni očí létají zářiví motýli, exotičtí ptáci zoborožci a nad hlavami vám skáčou opice. Je to jeden z pouhých tří pralesních visutých chodníků v celé Africe.


⚰️ Designové pohřby v lůžku fantazie:

 Když se odchází na věčnost v rybě, lahvi coly nebo mercedesu

Na předměstí Akkry, v oblasti Teshie, najdete ty nejbizarnější truhlářské dílny na světě. Místní řemeslníci z etnika Ga zde vyrábějí Abebuu Adekai – tzv. "rakve fantazie". Pro lidi kmene Ga není pohřeb dnem čistého smutku, ale oslavou úspěšného života a přechodu mezi vážené předky. Rakev proto musí dokonale reprezentovat to, čím dotyčný byl, co měl rád nebo o čem celý život snil. Rybáře tak pohřbí v obří detailně vyřezávané barevné rybě, řidiče autobusu v mercedesu, úspěšného pěstitele kakaa v obřím kakaovém bobu a někoho, kdo miloval luxus, třeba v lahvi Coca-Coly nebo iPhonu. Tyto rakve jsou úchvatnými uměleckými díly, jejichž výroba trvá týdny a stojí rodinu roční úspory, ale pro prestiž zesnulého v posmrtném světě je to absolutní nutnost.


🦌 Bongo západoafrický a chocholatka černohřbetá:

 Castellóovi pralesní specialisté

Podle Castellóovy encyklopedie Bovids of the World ukrývají ghanské národní parky klenoty západoafrické fauny. Tím absolutně nejkrásnějším a nejvzácnějším bovidem je ongo západoafrický (Western Bongo / Tragelaphus eurycerus eurycerus). Je to velká, majestátní pralesní antilopa se zářivě kaštanovou srstí, kterou vertikálně protíná 10 až 15 tenkých bílých pruhů. Castelló u ní vyzdvihuje neuvěřitelné spirálovité rohy, které mají obě pohlaví. Bongo žije extrémně skrytě v nejhustších částech džungle a je aktivní hlavně v noci. Druhým typickým zástupcem ghanských lesů je chocholatka, malá antilopa s dlouhými kopýtky, která jsou speciálně přizpůsobená k tomu, aby se nebořila do bahna v pralesních bažinách podél řeky Volta.


🧵 Látka Kente:

 Tkaný kód králů, kde každá barva a nit dává smysl

Když potkáte ghanského náčelníka nebo krále, bude mít přes rameno přehozenou nádhernou, geometricky vzorovanou látku zářící barvami – Kente. Tato látka, která pochází od Ašantů z vesnice Bonwire, je nejznámější textilií celé Afriky. Tradičně ji tkají výhradně muži na speciálních úzkých ručních stavech z hedvábných nití. Původně byla Kente určena pouze pro královskou rodinu a její hodnota se vyvažovala čistým zlatem. Každý vzor a každá barva na látce má svůj přesný filozofický význam. Například černá barva znamená duchovní sílu a zralost, zlatá reprezentuje bohatství a slávu, zelená růst a obnovu a červená krev předků a politické napětí. Oblečení do látky Kente je pro každého Ghanana nejvyšším projevem hrdosti, vlastenectví a kulturní identity.


🧙‍♂️ Čarodějnické tábory v Gambaze:

 Drsný azyl pro ženy obviněné z černé magie

Na suchém severu Ghany dodnes přežívá hluboce zakořeněný strach z černé magie a čarodějnictví. Pokud ve vesnici propukne epidemie, z ničeho nic uhyne dobytek nebo někdo nečekaně zemře, viníkem je často označena starší, osamělá žena. Aby tyto ženy unikly lynčování nebo smrti z rukou vyděšených vesničanů, utíkají do speciálních uprchlických osad, jako je například tábor v Gambaze nebo Kpatinga. Zde žijí stovky žen v naprosto provizorních hliněných chýších pod ochranou místního tradičního náčelníka (Gambadany). Ten provádí speciální rituály s kuřaty, aby zjistil, zda je žena skutečně čarodějnicí. Přestože ghanská vláda i mezinárodní organizace tyto tábory ostře kritizují a snaží se je zavřít, pro tyto vyhnané ženy jsou tyto osady paradoxně jediným bezpečným místem na světě, kde mohou v klidu dožít.

💻 Digitální peklo Agbogbloshie:

 Smetiště západního světa v srdci Akkry

Na okraji hlavního města Akkry se donedávna nacházelo jedno z nejtoxičtějších míst na naší planetě – Agbogbloshie, přezdívané "Sodom". Bylo to gigantické vrakoviště elektronického odpadu, kam se z Evropy a Ameriky legálně i nelegálně svážely miliony starých počítačů, televizí a mobilů pod záminkou "použitého zboží". Tisíce mladých chlapců a dětí zde v dýmu a zápachu ručně rozbíjely elektroniku a na otevřených ohništích pálily kabely, aby z nich získaly cennou měď a hliník. Půda i blízká laguna byly extrémně zamořené olovem a rtutí. V moderní době sice ghanská vláda s pomocí mezinárodních grantů začala celou oblast masivně čistit a transformovat na moderní průmyslovou zónu s bezpečnými recyklačními technologiemi, ale Agbogbloshie zůstává celosvětovým symbolem toho, jak spotřební elektronika Západu devastuje přírodu v rozvojovém světě.

🍲 Fufu a polévka Light Soup:

 Nejtěžší kulinářský tělocvik západní Afriky

Pokud chceš zažít pravou ghanskou gastronomii, musíš ochutnat Fufu (fufú). Je to naprostý národní základ, jehož příprava je brutální fyzickou dřinou. Zralé banány na vaření (plantains) a hlízy manioku se nejprve uvaří a pak se hodí do obřího dřevěného hmoždíře zvaného waduro. K přípravě jsou potřeba dva lidé: jeden drží těžký, metr a půl dlouhý dřevěný kůl a rytmicky jím tluče do hmoty, zatímco druhý sedí na bobku, bleskově hmotu rukama obrací, prohnětává a polévá vodou. Výsledkem je dokonale hladké, lepkavé a pružné těsto, ze kterého se vytvaruje bochník. Fufu se pak vloží do misky a zalije se ostrou, pálivou polévkou (nejčastěji Light Soup z rajčat, chilli a kozího masa). Fufu se nežvýká – rukou si utrhneš sousto, uděláš v něm prstem důlek, nadebereš polévku s masem a celé to rovnou spolkneš.