Hroznýš psohlavý západní
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Sanzinia volontany (dříve řazen jako poddruh Sanzinia madagascariensis volontany)
Česky: Hroznýš psohlavý západní (často také hroznýš hnědý)
Řád / Čeleď: Šupinatí (Squamata) / Hroznýšovití (Boidae)
Fyzické míry
Délka těla: 180–250 cm
Váha: Až 4 kg (samice jsou zpravidla mohutnější a delší než samci)
Vzhled a zbarvení
Tento had je štíhlejší a mrštnější než jeho těžkopádnější příbuzní, kteří tráví čas jen na zemi. Ocas má silně chápavý, což mu pomáhá při jištění na tenkých větvích. Jeho druhové jméno "volontany" pochází z malgaštiny a znamená "hnědý". Na rozdíl od svého blízkého příbuzného, který je svítivě zelený, má tento druh nádherné zemitě hnědé zbarvení s tmavšími kosočtvercovými skvrnami, díky kterým dokonale splývá s kůrou stromů a uschlým listím. Velmi nápadné jsou hluboké jamky (termoreceptory) umístěné podél jeho tlamy.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Samice jsou vejcoživorodé. Vajíčka se inkubují uvnitř těla samice neobvykle dlouho – celých 6 až 8 měsíců. Následně samice přivádí na svět zhruba 2 až 14 plně vyvinutých, živých mláďat.
Dospělost a délka života: Pohlavně dospívají zhruba kolem 3. až 4. roku života. Hadi rostou celý život a v péči člověka se může i tento druh bez problémů dožít přes 20 let.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Významnými predátory jsou draví ptáci, případně největší madagaskarská šelma fosa, která výborně šplhá po stromech. Stejně jako u ostatních endemitů ho zásadně ohrožuje odlesňování a odchyt zvířat do soukromých terarijních chovů.
Rozšíření: Endemit – žije pouze v západní části ostrova Madagaskar a na malém přilehlém ostrůvku Nosy Komba.
Biotop: Křovinaté oblasti, různé typy pralesů a stromy lemující vodní toky. Dobře snáší i sušší oblasti. Část života tráví v korunách stromů (arboreálně), ale za potravou slézá běžně i na zem.
Způsob života a potrava
Noční lovec s termovizí: Jeho hlavní potravou jsou ptáci, drobní hlodavci a menší madagaskarští primáti (např. lemuři myší). Přes den odpočívá líně stočený na větvi. Loví výhradně v noci. Nemá sice dokonalý zrak, ale teplo vyzařující z kořisti zachytí svými senzory na tlamě i v absolutní tmě. Kořist bleskově uštkne, obtočí tělem a zadusí.
Mistr v regulaci teploty: Březí samice se dají poznat tak, že extrémně ztmavnou (často jsou téměř až černé). Dělají to cíleně – tmavší barva kůže dokáže přes den na slunci absorbovat mnohem více tepla, které v těle potřebují k vývoji mláďat.
Hlavní zajímavosti
Od červené k hnědé: Když se narodí mláďata hroznýše psohlavého západního, vypadají, jako by nepatřila svým vlastním rodičům. Jsou totiž sytě, až křiklavě červená nebo tmavě vínová. Vědci předpokládají, že tato barva v přírodě napodobuje jedovaté živočichy (tzv. mimikry), aby mláďata odradila predátory. Teprve jak had stárne a roste, červená se postupně vytrácí a zhruba po roce života se mění do dospělácké, maskovací hnědé barvy.
Dramatický záchranný chov v jihlavské kuchyni: Tento druh se v zoologických zahradách nemnoží úplně snadno. Před nedávnem se i v Zoo Jihlava zvířatům do páření nechtělo. Ukázalo se, že na vině jsou stabilně teplé podmínky v pavilonu – k úspěšnému spáření tito hadi totiž potřebují simulaci drsné madagaskarské zimy a rapidní snížení teplot. Jihlavská chovatelka Petra Škarková si proto plazy vzala k sobě domů a nechala je "zimovat" přímo u sebe v kuchyni u okna, zatímco sama chodila nabalená ve svetrech. Díky její naprosté obětavosti se hady skutečně podařilo zachránit a stimulovat k páření!
Kde ho vidět v ČR: Hroznýše psohlavého západního uvidíte na našem území poměrně vzácně. Jeho chov se však dlouhodobě daří držet zde: Zoo Jihlava a Zoo Praha.
🎥 Video: Toto video přináší detailní pohled na hroznýše psohlavého západního (Sanzinia madagascariensis). Můžete si v něm zblízka prohlédnout jeho charakteristickou kresbu těla a také se podívat, jak plynule se pohybuje. Je to ideální vizuální doplněk k textovým informacím na naší stránce.