Husice egyptská

Husice egyptská - Egyptian goose

Na první pohled zaujme svým elegantním zbarvením s typickou "zlodějskou" maskou kolem očí, ale nenechte se zmást jejím klidným výrazem. Husice egyptská v sobě skrývá obrovský temperament. Zatímco starověcí Egypťané ji uctívali v chrámech a zobrazovali na svých freskách jako symbol božského slunce, dnešní evropští ornitologové z ní už takovou radost nemají. Tento africký opeřenec se totiž ukázal jako nesmírně průbojný a houževnatý pták, který si dokáže svá teritoria bránit s nebývalou agresivitou.

Základní informace

Řád: Vrubozobí (Anseriformes)

Čeleď: Kachnovití (Anatidae)

Latinský název: Alopochen aegyptiaca

Český název: Husice egyptská

Anglický název: Egyptian goose

Swahilský název: Bata wa Misri (volný překlad "kachna z Egypta")

Tělesné rozměry a popis

Délka těla: 63–73 cm

Rozpětí křídel: 110–150 cm

Váha: 1,5–2,3 kg

Délka života: Ve volné přírodě 10 až 15 let, v bezpečí chovů až 25 let.

Husice egyptská stojí vzhledově někde na pomezí mezi velkou kachnou a menší husou. Její peří má pískově hnědý až šedavý základ. Nejvýraznějším znakem je tmavě hnědá (až rezavá) skvrna kolem žlutých očí a nápadná tmavá skvrna na spodní části hrudi. Křídla jsou pestřejší – najdete na nich široká bílá pole, černá pera a nádherná, kovově zelená zrcátka, která vyniknou především v letu. Zobák a silné nohy jsou zbarvené do sytě růžové barvy. Samec a samice vypadají naprosto stejně, liší se pouze tím, že samec bývá o něco málo mohutnější.

 Rozmnožování a vývoj

Stavba hnízda bez zábran: Husice nejsou ve výběru místa pro hnízdo vůbec vybíravé. Hnízdí na zemi ve vysoké trávě, v rákosí, v dutinách stromů, ale klidně i vysoko v korunách. Běžně se stává, že bez ostychu zaberou a ukradnou opuštěné hnízdo dravých ptáků nebo volavek.

Rodinný život: Samice snáší 5 až 11 krémově zbarvených vajec, na kterých sedí sama po dobu zhruba 28 až 30 dní. Samec celou dobu agresivně hlídá široké okolí.

Rychlý start do života: Mláďata jsou tzv. nekrmivá (nidifugní). Krátce po vylíhnutí a oschnutí prachového peří vyskáčou z hnízda a následují rodiče k vodě. Sama si hledají potravu, přičemž je oba rodiče velmi ostře chrání. Létat začínají zhruba po dvou měsících.

Predátoři a hrozby

Hlavní dravci: V původní africké domovině loví dospělé husice krokodýli, varani nilští, orli jasnohlasí a občas i šelmy jako levharti. Vejce a drobná mláďata často padnou za oběť mangustám nebo krkavcovitým ptákům. V Evropě přirozené nepřátele prakticky nemá.

Hrozby: V Africe občas čelí ztrátě mokřadů, ale celkově jde o hojný druh. Ve zbytku světa (včetně Evropy) je to přesně naopak – stala se z ní invazní záležitost a je zařazena na unijní seznam invazních nepůvodních druhů, kvůli čemuž je často cíleně lovena, aby nevytlačovala původní ptactvo.

Rozšíření a biotop

Biotop: Nejrůznější typy mokřadů, jezera, břehy pomalu tekoucích řek, přehrady a zatopené savany. V oblastech, kam byla zavlečena, si oblíbila městské parky, golfová hřiště a rybníky v zemědělské krajině.

Státy výskytu: Její původní domovinou je téměř celá subsaharská Afrika (např. Keňa, Tanzanie, Jihoafrická republika) a údolí řeky Nil v Egyptě. Dnes ji ale potkáte zdivočelou po celé západní a střední Evropě (včetně České republiky) a dokonce i v USA.

Potrava a způsob obživy

I když občas slupne nějakou tu žížalu, velký hmyz nebo drobnou žabku, husice egyptská je primárně vegetarián. Její jídelníček se skládá z trávy, semen, listů a nejrůznějších vodních rostlin. Typicky nesbírá potravu plaváním ve vodě (jako klasické kachny), ale tráví většinu dne pasením se na souši na březích a loukách. V Evropě a Africe může způsobovat škody na zemědělských plodinách (např. ozimá pšenice), kam se slétají krmit velká hejna.

Zajímavosti a sociální chování

Posvátný pták faraonů: Ve starověkém Egyptě měla tato husice výjimečné postavení. Egypťané ji uctívali jako posvátné zvíře boha Amona, případně jako symbol stvořitelského boha Geba. Byla hojně chována v chrámových zahradách, zobrazována na stěnách hrobek, a dokonce mumifikována.

Nekompromisní evropský vetřelec: V 18. století byla jako ozdobný pták dovezena do anglických a holandských parků. Několik ptáků ale ulétlo do volné přírody a dnes z nich je úspěšný evropský invazní druh. Během hnízdění jsou husice natolik teritoriální a agresivní, že fyzicky napadají a vytlačují z rybníků naše domácí kachny divoké i další vodní ptáky, a dokážou dokonce utopit i cizí kachní mláďata.

Hlasový dimorfismus (každý mluví jinak): Ačkoliv samec a samice vypadají stejně, po sluchu je rozeznáte okamžitě. Samice vydává velmi hlasité, pronikavé a hrubé kachní kvákání, které se rozléhá do dálky. Naproti tomu samec je překvapivě tichý – dorozumívá se pouze hlubokým a chraplavým syčením nebo dýchavičným štěbetáním.

Kde ji vidět v ČR: Vidět husici egyptskou dnes paradoxně můžete i na procházce kolem větších rybníků v české přírodě (velké populace žijí např. v Polabí nebo na jižní Moravě). Ze zoo ji chovají a v afrických expozicích ukazují například: Zoo Jihlava: Zde skvěle doplňují atmosféru u afrických kopytníků nebo v průchozích expozicích. Safari Park Dvůr Králové.

🎥Video: Zajímavosti o husici egyptské (v angličtině):

Pusťte si tohle skvělé krátké video od kanálu A Shot Of Wildlife. Dozvíte se v něm fascinující fakta o životě tohoto krásného afrického ptáka, zjistíte, jak se chová ve volné přírodě a co ho dělá tak výjimečným!