Husička vdovka
Husička vdovka - White-faced whistling duck
Husička vdovka na první pohled upoutá svou ostře kontrastní bílo-černou hlavou, díky které získala své trochu ponuré české jméno. Místo klasického kachního kvákání se ale projevuje veselým a melodickým pískáním, kterým se v přírodě dorozumívají obrovská hejna. Navíc skrývá jedno velké geografické tajemství – jako jeden z mála ptáků žije přirozeně v Africe i v Jižní Americe a vědci dodnes přesně nevědí, jak se jí podařilo samotný oceán překonat!
Základní informace
Řád: Vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď: Kachnovití (Anatidae)
Latinský název: Dendrocygna viduata
Český název: Husička vdovka
Anglický název: White-faced whistling duck
Swahilský název: Bata domo-jeupe (nebo jen obecně Bata maji pro vodní kachnu)
Tělesné rozměry a popis
Délka těla: 38–48 cm
Rozpětí křídel: 85–95 cm
Váha: 500–820 g
Délka života: Kolem 10 let ve volné přírodě, v bezpečí zoo 15 i více let.
Husičky mají delší krk a poměrně dlouhé nohy, díky kterým působí velmi elegantně, mnohem více jako malé husy než jako klasické zavalité kachny. Jejich nejvýraznějším znakem je zářivě bílý obličej a temeno, které ostře kontrastuje s uhlově černým týlem a krkem. Hruď má sytou kaštanovou až rezavou barvu a boky jsou jemně černobíle pruhované. Zobák je černý s mírným namodralým nádechem a nohy jsou modrošedé. Samec a samice vypadají naprosto stejně, příroda je v tomto ohledu nijak nerozlišila, což je u kachnovitých ptáků spíše výjimka.
Rozmnožování a vývoj
Stavba hnízda: Hnízdo tvoří mělký dolík, který si staví obvykle na zemi ukrytý v hustém rákosí nebo vysoké trávě blízko vody. Občas ale využijí i dutiny stromů nebo stará hnízda jiných ptáků ve spodních větvích.
Vzorní rodiče: Samice snáší 4 až 13 vajec. Na rozdíl od běžných kachen sedí u husiček vdovek na vejcích poctivě oba rodiče a ve vysezování se střídají po dobu 26 až 28 dní.
Nezávislá mláďata: Mláďata jsou takzvaně nekrmivá. Velmi krátce po vylíhnutí je oba rodiče odvedou na vodu. Malé husičky si hned samy hledají potravu, zatímco dospělý pár je agresivně střeží. Létat začínají zhruba po dvou měsících života.
Predátoři a hrozby
Hlavní dravci: Jejich velkou hrozbou jsou orli, luňáci a další draví ptáci, ale také krokodýli a velcí hadi. Snůšky vajec a malá mláďata často padnou za oběť varanům, mangustám nebo opicím.
Další hrozby: Globálně jde o velmi hojný druh, kterému vyhynutí bezprostředně nehrozí. Místy ale doplácejí na vysušování původních mokřadů a přeměnu krajiny na zemědělskou půdu.
Rozšíření a biotop
Biotop: Mělké sladkovodní nádrže, močály, laguny, zaplavené louky, delty řek a bažiny s bohatou vegetací.
Státy výskytu: Její výskyt je fascinující – obývá prakticky celou subsaharskou Afriku (včetně ostrova Madagaskar) a zároveň se vyskytuje ve velkém množství států v Jižní Americe (např. Brazílie, Kolumbie, Argentina).
Potrava a způsob obživy
Je to typický vodní "ševelič" a sběrač. Svým zobákem dokáže v mělké vodě a bahně skvěle filtrovat vodní rostliny, semena travin, drobné korýše, plže a vodní hmyz. Občas se pro potravu i potápí, mnohem častěji se ale (na rozdíl od mnoha jiných kachen) vydává pást na souš nebo na zaplavená pole. Aktivní je za potravou velmi často v noci nebo za soumraku.
Zajímavosti a sociální chování
Záhada dvou kontinentů: Jak je možné, že se stejný druh ptáka vyskytuje ve volné přírodě v Africe a zároveň tisíce kilometrů daleko za oceánem v Jižní Americe? Vědci dlouho bádali, zda je tam v novověku nepřevezli námořníci, ale dnes převládá fascinující teorie – předpokládá se, že v minulosti se silným bouřím a větrům nad Atlantikem podařilo celá hejna těchto ptáků náhodně odfouknout z Afriky až do Ameriky, kde úspěšně zakořenili.
Melodický zpěv místo kvákání: V angličtině se husičkám neříká kachny, ale "whistling ducks", tedy pískající kachny. Nevydávají totiž žádné kachní kvákání, ale ozývají se jasným, vysokým a melodickým trojslabičným pískotem, který trochu připomíná zvuk gumové pískací hračky.
Milovníci obrovských davů: Tyto husičky jsou extrémně společenské. Mimo hnízdní sezónu se shromažďují do obrovských hejn na hladinách jezer. Tato hejna mohou čítat i několik tisíc jedinců. Když pak takový dav společně vzlétne a začne se dorozumívat svým typickým pískáním, je to ohlušující, ale nádherný přírodní zážitek.
Kde ji vidět v ČR: Husičky vdovky bývají často chovány v průchozích voliérách nebo afrických pavilonech ve společnosti jiných vodních ptáků. Vidět je můžete například zde: Zoo Jihlava. Pro tuto zoo jsou vodní ptáci důležitým doplňkem expozic, husičky skvěle oživují vodní plochy.
🎥Video: Poznejte husičku vdovku zblízka (video v angličtině):
Podívejte se na toto skvělé video z produkce EcoTraining TV, které vás vezme přímo do africké divočiny. Zjistíte v něm další zajímavosti o životě tohoto fascinujícího ptáka, uvidíte ho v jeho přirozeném prostředí a hlavně – uslyšíte, proč se mu v angličtině říká "pískající kachna"!
