Karoo (Velká a Malá Karoo)
Karoo (Velká a Malá Karoo) – Místo žízně a pravěkých gigantů
Karoo je rozlehlá, drsná a fascinující semipouštní až pouštní oblast na jihu Afriky, která se rozkládá především ve vnitrozemí Jihoafrické republiky. Název pochází z khoisanského slova Koro nebo Karo, což v překladu znamená "země žízně" – naprosto trefné pojmenování pro krajinu s minimem povrchové vody, rozpálenými obzory a extrémními teplotními výkyvy. Oblast se tradičně dělí na dvě hlavní části: rozlehlou Velkou Karoo (Great Karoo) a sevřenější Malou Karoo (Little Karoo).
Základní geografická data
Typ pouště: Polopoušť a suchá křovitá oblast (kombinace erozních plání, vnitrozemských pánví a horských údolí).
Rozloha: Přibližně 400 000 až 500 000 kilometrů čtverečních (zahrnující obě podoblasti a přilehlé části).
Státy výskytu: Jihoafrická republika (provincie Východní Kapsko, Západní Kapsko a Severní Kapsko).
Nadmořská výška: Průměrně se pohybuje od 600 do 1 900 metrů nad mořem (přičemž některé horské plošiny a průsmyky sahají ještě výše).
Klimatické podmínky: Vyznačuje se kontinentálním semiaridním klimatem; letní teploty běžně přesahují 40 °C, zatímco zimní noci klesají hluboko pod bod mrazu (mrazíky a občasný sníh na okolních horách nejsou výjimkou). Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 50 až 400 mm, přičemž prší hlavně během nepravidelných letních bouřek.
Geologie a krajinný ráz
Krajina Karoo je geologicky nesmírně pestrá. Velkou Karoo tvoří monotónně se táhnoucí ploché planiny, sedimentární pánve a tabulové hory, zatímco Malá Karoo je úzká, zhruba 290 kilometrů dlouhá propadlinová valcha sevřená mezi dramatickými hřebeny vrásových pohoří (Cape Fold Mountains), jako jsou Swartberg a Langeberg. Oblast je protkána starověkými vrstvami sedimentů a doleritovými dykami, které vystupují na povrch v podobě nápadných černých skalních stěn.
Půda a povrchový materiál jsou vysoce erodované, kamenité až písčité. Písek a usazeniny v Karoo vznikaly miliony let zvětráváním okolních pískovců a břidlic. Samotné zrnité podloží a půdy jsou chudé na organické látky, vysoce alkalické a štěrkovitohlinité, což v kombinaci s prudkými přívalovými dešti a silným větrem nutí povrchovou vrstvu neustále podstupovat přirozenou erozi.
Flora a fauna (Život v extrému)
Rostlinstvo: Karoo (zejména její západní část známá jako Succulent Karoo) hostí jednu z nejbohatších xerofytních a sukulentních flór na planětě – roste zde přes 5 000 druhů rostlin. Dominují zde odolné sukulenty, pryšce, kosmatcovité rostliny (mesembryanthemum), aloes, crassuly a stapelie, které jsou rozmístěny v rozestupech a dokážou zadržet obrovské množství vody v listech či stoncích.
Živočichové: Navzdory drsným podmínkám je fauna překvapivě pestrá. Žijí zde menší šelmy a savci jako surikaty, lišky kančí, šakali čabrakoví, damani a celá řada plazů. Z velkých kopytníků zde dominuje antilopa springbok, oryx gazela a dříve sem patřily i obrovské migrující stáda zvěře. Oblast je rovněž rájem pro ptactvo včetně dravců a pštrosů.
Strategie přežití: Rostliny využívají hluboké kořenové systémy nebo přečkávají sucha v dormantním (spícím) stavu. Mnoho pouštních zvířat (např. surikaty) spoléhá na noční aktivitu, hloubení podzemních nor, kde se skrývají před úmorným žárem, a schopnost získat veškerou potřebnou vlhkost přímo z potravy bez nutnosti pít volnou vodu.
Historie, lidé a kultura
Obyvatelé: Původními pány této nehostinné krajiny byli příslušníci khoisanských etnik (Khorové a Sanové), kteří zde zanechali tisíce skalních maleb. Později oblast objevili a osídlili burští farmáři (Trekboers), kteří sem přivedli svá stáda ovcí.
Tradiční způsob života: Hlavním zdrojem obživy v regionu je již po staletí extenzivní chov ovcí (zejména plemene Merino pro vlnu a maso) a v některých specifických úvalech Malé Karoo také chov pštrosů nebo pěstování citrusů na zavlažovaných půdách. Historické karavanní a poutní stezky protínající horské průsmyky dnes nahradily silnice spojující rázovité venkovské osady a historická městečka s typickou viktoriánskou a kapsko-nizozemskou architekturou.
Věda, archeologie a zajímavosti
Karoo je naprostou světovou paleontologickou Mekkou. Místní skalní formace (známé jako Karoo Supergroup) ukrývají nejbohatší a nejkontinuálnější naleziště fosílií na Zemi z období od konce karbonu do jurského období (před 300 až 180 miliony let).
Vědci zde objevili unikátní vývojovou řadu tzv. terapsidů neboli "savcovitých plazů", kteří představují klíčový a chybějící evoluční článek mezi plazy a moderními savci (včetně předků člověka). Kromě toho se v oblasti nacházejí křídová jezerní naleziště s dokonale zachovalými fosiliemi pravěkých obojživelníků.
Kolébka savcovitých předků
Zatímco dinosauři dominovali mladším druhohorním vrstvám, fosílie z Karoo zachycují dobu, kdy Zemi vládli podivuhodní tvorové jako Lystrosaurus nebo dravý Gorgonops, jejichž anatomie již vykazovala rysy blížící se savcům.
Jarní exploze barev
Během krátkého období po jarních deštích (obvykle v srpnu a září) se suchá a fádní krajina jižní části Sukulentní Karoo promění k nepoznání – během několika dnů vykvětou miliony pestrobarevných koberců divokých květin, což přitahuje pozorovatele z celého světa.
Nejchladnější město Jižní Afriky
Uprostřed vyprahlých plošin Velké Karoo leží v pohoří Roggeveld městečko Sutherland (nacházející se v nadmořské výšce přes 1 450 m), které drží rekord jako jedno z nejchladnějších míst v celé Jihoafrické republice s nočními teplotami padajícími k minus deseti stupňům a pravidelnou zimní nadílkou sněhu. Díky naprosté absenci světelného znečištění a suchému vzduchu zde stojí i významná astronomická observatoř.
🎥 Video: Ponořte se do drsné a fascinující krajiny Velké a Malé Karoo.
Přiložené video vás zavede přímo do srdce této jihoafrické polopouště, ukáže vám její nekonečné obzory, jedinečnou atmosféru a odhalí tajemství krajiny, která v sobě ukrývá ty nejvýznamnější paleontologické poklady planety.