Křeček stromový
Křeček stromový - White-tailed antsangy
Když se řekne křeček, každý si hned představí malou kuličku běhající v plastovém kolotoči. Křeček stromový z Madagaskaru ale veškeré vaše představy o křečcích zboří. Tento velký, noční akrobat s obrovskýma očima a dlouhatánským ocasem připomíná spíše roztomilou pralesní veverku. Místo nor v zemi obývá ty nejvyšší koruny stromů deštného pralesa. V přírodě je nesmírně plachý a skrytý, ale pokud má pocit ohrožení, neváhá použít své ostré jako břitva zuby.
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Brachytarsomys albicauda
Česky: Křeček stromový (místně zvaný také antsangy)
Řád / Čeleď: Hlodavci (Rodentia) / Myšovití (Muridae) – přesněji řazen mezi tzv. madagaskarské křečky.
Fyzické míry
Délka těla: 18–28 cm
Délka ocasu: kolem 23 cm (pevný a dlouhý ocas je pro něj klíčový – slouží mu jako dokonalé kormidlo a závaží pro udržení rovnováhy na liánách).
Váha: 200–220 g (dobře živení a mohutní samci mohou ale dosáhnout váhy až k půl kilogramu).
Vzhled a anatomie
Evropského křečka v něm budete hledat marně. Má hustou a jemnou šedohnědou srst, světlé bříško a poměrně velkou hlavu s výraznýma temnýma očima, které pohlcují zbytkové noční světlo. Jeho ocas je na rozdíl od potkaního částečně ochlupený a u kořene může mít bílou špičku. K životu v korunách pralesních velikánů ho příroda vybavila velmi ostrými drápky pro snadný úchop kůry. Ačkoliv se našim křečkům příliš nepodobá, jednu věc s nimi má společnou – uvnitř tlamy má praktické lícní torby (kapsy), do kterých si dokáže rychle nacpat nalezenou potravu.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Tento druh žije tak skrytě, že přesná délka březosti u něj zatím není vědecky detailně zmapována.
Mláďata a věk: Samice rodí obvykle kolem 6 mláďat (často v bezpečí stromových dutin). Mláďata se ozývají výrazným pískotem. Dospívají zhruba ve věku jednoho roku a délka jejich života se v péči člověka pohybuje v řádu několika let.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Jsou častou kořistí ostrovních sov, dravých ptáků, velkých hadů (např. madagaskarských hroznýšů) a endemických šelem, jako je fosa. Tou největší hrozbou je však pro ně masivní kácení a vypalování pralesů domorodci.
Rozšíření: Patří mezi takzvané endemity – ve volné přírodě nežije nikde jinde na planetě než na Madagaskaru (ostrovní stát ležící u jihovýchodního pobřeží Afriky).
Biotop: Vlhké tropické deštné lesy na východní straně ostrova. Na zem slézá jen naprosto výjimečně, celý svůj život tráví vysoko v klenbě pralesa.
Způsob života a potrava
Býložravý gurmán: Nepohrdne ničím, co prales nabízí, ale je to striktní vegetarián. Jeho jídelníček tvoří převážně zralé i nezralé pralesní plody, semena, ořechy, čerstvé lístky a pupeny rostlin.
Tajemný noční život: Přes den spí zalezlý v dutinách nebo budkách. Život do něj vstoupí až se západem slunce. Je to extrémně mrštné a hbité zvíře, které dokáže nepozorovaně a potichu proklouznout spletí větví.
Hlavní zajímavosti
Kousavý pralesní duch: Křeček stromový se zdá jako milé stvoření, ale nenechte se mýlit. Chovatelé s ním při veterinárních prohlídkách nebo vážení manipulují výhradně v silných svářečských kožených rukavicích. Tento hlodavec disponuje ohromnou silou stisku a obřími neustále dorůstajícími řezáky, kterými by lidskou kůži na ruce prokousl doslova až na kost.
Obří křeček, který není tak úplně křeček: České názvosloví může být někdy zrádné. I když ho známe jako křečka, s oblíbeným křečkem syrským nebo džungarským nemá geneticky vůbec nic společného. Ostrov Madagaskar se před miliony let odtrhl od pevniny a místní hlodavci se vyvíjeli úplně vlastní cestou. I proto raději zoologové používají jeho lokální domorodý název – antsangy.
Kde ho vidět v ČR: Vidět toto zvíře naživo je celosvětová rarita. Chová ho jen asi šest zoologických zahrad v celé Evropě a v ČR je jedinou institucí s tímto raritním druhem: Zoo Jihlava zde se v roce 2020 podařil naprostý chovatelský zázrak – historicky první odchov mláďat těchto tajuplných tvorů v rámci celé kontinentální Evropy.
🎥 Video: Video zachycuje křečka stromového (Brachytarsomys albicauda) v detailním záběru Joela Sartoreho pro projekt Photo Ark. Toto krátké video vám umožní prohlédnout si tohoto unikátního madagaskarského hlodavce zblízka, včetně jeho husté hnědé srsti, velkých očí přizpůsobených nočnímu životu a především jeho charakteristického bílého konce ocasu, podle kterého získal své anglické jméno ("white-tailed").