Křeček velký
Křeček velký (Votsotsa) - Malagasy giant jumping rat
Křeček, který dorůstá velikosti králíka, dokáže skákat jako malý klokan a se svou polovičkou žije ve věrném, celoživotním manželství? Přesně takový je křeček velký, madagaskarský endemit, kterému místní Malgaši říkají láskyplně votsotsa. Jde o vůbec největšího hlodavce na celém Madagaskaru. Bohužel jeho domov obrovským tempem mizí a nebýt záchranných programů světových zoologických zahrad, dost možná by tento roztomilý obr z naší planety nadobro zmizel.
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Hypogeomys antimena
Česky: Křeček velký (používá se i domorodý název votsotsa)
Řád / Čeleď: Hlodavci (Rodentia) / Nesomyjovití (Nesomyidae)
Fyzické míry
Délka těla: 30–35 cm
Délka ocasu: 21–25 cm (silný ocas slouží k udržování rovnováhy při dlouhých skocích)
Váha: 1–1,5 kg (je to opravdová těžká váha, dospělý jedinec je velký zhruba jako králík domácí)
Vzhled a anatomie
Když křečka velkého uvidíte, budete chvíli přemýšlet, na jaké zvíře se to vlastně díváte. Má poměrně hrubou srst, která je na zádech zbarvená do hnědo-rezavých odstínů, zatímco břicho a tlapky jsou bílé. Hlava s velkýma tmavýma očima je zdobena neúměrně dlouhýma ušima, které mu dodávají onen typický králičí výraz. Podobnost s králíkem umocňují i extrémně dlouhé a svalnaté zadní končetiny. Tlamu má vybavenou silnými hlodáky, které (jak je u hlodavců zvykem) neustále dorůstají a musí si je obrušovat.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Březost je na hlodavce extrémně dlouhá, trvá 100 až 110 dní.
Mláďata a věk: Samice rodí obvykle jen 1 nebo 2 mláďata (což je u hlodavců velmi neobvykle málo). Mláďata zůstávají s rodiči v noře dlouho, dospívají až ve věku jednoho až dvou let. Vzhledem k jejich pomalé reprodukci se dožívají na hlodavce úctyhodného věku – v zoo mohou žít 10 až 12 let.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Přirozeným nepřítelem je madagaskarská šelma fosa a velcí hadi (hroznýši). Dnes je ale obrovskou hrozbou lov zdivočelými psy, se kterými si tento křeček neumí poradit.
Rozšíření: Patří k nejvzácnějším zvířatům světa – jako endemit přežívá už jen na naprosto miniaturním území (o rozloze necelých 200 km²) v regionu Menabe na západním pobřeží Madagaskaru.
Biotop: Suché opadavé lesy s písčitou půdou, do které se dají dobře hloubit nory.
Způsob života a potrava
Noční sběrač: Votsotsa je noční zvíře a přísný vegetarián. Živí se především spadaným ovocem pralesních stromů, nejrůznějšími semeny, kůrou, kořínky a čerstvými listy.
Písečná města: Přes den odpočívá hluboko pod zemí. Rodinný pár dokáže v písčité půdě vyhrabat fascinující komplex nor a tunelů, které mohou dosahovat délky až 5 metrů a mají několik oddělených komnat i únikových východů, které rodina pečlivě ucpává zeminou, aby se chránila před horkem i predátory.
Hlavní zajímavosti
Věrnost až za hrob: U hlodavců je zcela běžné, že se páří s kýmkoliv a samci o rodinu nejeví zájem. Křeček velký je ale zářivou výjimkou. Tato zvířata jsou přísně monogamní – tvoří páry na celý život. Samec žije se samicí ve společné noře, aktivně ji brání před vetřelci a dokonce se podílí i na výchově a ochraně svého potomstva.
Klokaní pohyb: Zatímco většina myší a krys při běhu cupitá po všech čtyřech, křeček velký na to jde jinak. Pokud ho něco vyruší, postaví se na zadní a díky silným nohám se dokáže dát na útěk pomocí obrovských klokaních skoků, při kterých dokáže vyskočit až metr vysoko.
Kde ho vidět v ČR: Prohlédnout si tohle vzácné zvíře je pro každého milovníka zvířat svátek. Spatřit ho můžete například v těchto zoo: Zoo Jihlava zde obývá působivou noční expozici, kde můžete na vlastní oči sledovat jeho fascinující pohyb i neustálé hrabání. Zoo Praha, Zoo Plzeň.
🎥 Video: Video zachycuje křečka velkého (Hypogeomys antimena) v jeho přirozeném prostředí.
Tento unikátní a vzácný madagaskarský hlodavec vyniká svými dlouhýma zadníma nohama, díky nimž dokáže skákat podobně jako klokan, a velkými ušima. Záběry skvěle ukazují jeho chování a pohyb v suchých opadavých lesích západního Madagaskaru.