Lemur černý
Lemur černý - Black lemur
Když se postavíte před výběh lemurů černých, pravděpodobně si začnete myslet, že zoologická zahrada omylem smíchala dva úplně odlišné druhy opic do jedné klece. Tento madagaskarský endemit je totiž mistrem pohlavní dvojtvárnosti. Ale to, jak vypadají, není ani zdaleka to nejzajímavější. Tito lemuři objevili naprosto unikátní způsob ochrany proti komárům – využívají k němu vysoce toxické obří stonožky, po kterých se občas dostanou do stavu, který hodně připomíná lidskou opilost.
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Eulemur macaco
Česky: Lemur černý
Swahilsky: Nemá (stejně jako ostatní lemuři je to endemit Madagaskaru, místní domorodci mu říkají Akomba)
Řád / Čeleď: Primáti (Primates) / Lemurovití (Lemuridae)
Fyzické míry
Délka těla: 39–45 cm
Délka ocasu: 51–65 cm
Váha: 1,8–2 kg
Vzhled a anatomie
U lemura černého platí jeho české jméno pouze pro polovinu populace. Panuje zde totiž extrémní pohlavní dimorfismus.
Samec má srst od hlavy až k patě temně černou nebo čokoládově hnědou, včetně výrazných černých štětiček chlupů na uších.
Samice je naopak celá rezavohnědá, na břiše světlejší, a její obličej lemují obří zářivě bílé štětičky chlupů kolem uší, takže působí neuvěřitelně roztomilým dojmem. Oba mají velmi dlouhý ocas, který sice není úchopový (neudrží se za něj na větvi), ale funguje jako dokonalé kormidlo při dalekých skocích korunami stromů.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Březost u samic trvá zhruba 125 dní.
Mláďata: Většinou se rodí pouze 1 mládě (výjimečně dvojčata). Zajímavé je, že hned po narození mají obě pohlaví hnědou barvu jako matka, samečci začnou černat až po několika týdnech.
Dospělost a délka života: Dospívají ve 2 letech. Ve volné přírodě se dožívají kolem 20 let, v péči zoo to může být i 25 let a více.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Šelma fosa, madagaskarští hroznýši a velcí draví ptáci. Největším nebezpečím je však lov pro maso a nelegální odchyt pro obchod s domácími mazlíčky.
Rozšíření: Velmi úzké území na severozápadním Madagaskaru (hlavně oblast Sambirano a nedaleké ostrovy Nosy Be a Nosy Komba).
Biotop: Vlhké tropické deštné lesy, ale dokážou se přizpůsobit i druhotným lesům nebo plantážím s kávou a kešu oříšky.
Způsob života a potrava
Pralesní všežravci: Základem jejich jídelníčku je zralé ovoce. Milují ale také nektar z pralesních květů, čerstvé listy a občas si stravu rádi doplní živočišnými bílkovinami – loví hmyz, pavouky a mnohonožky.
Vládne nejstarší samice: Lemuři černí tvoří sociální skupiny o 2 až 15 členech. Vládu má pevně v rukou dominantní samice, která si vybírá nejlepší potravu a vede skupinu pralesem. Tento druh má také velmi zajímavý denní režim – jsou tzv. katemerální. To znamená, že jsou aktivní jak přes den, tak i v noci (hlavně za jasného měsíčního svitu nebo v době, kdy je v pralese nejvíc potravy). I u nich hraje hlavní roli ve stmelování rodiny grooming (péče o srst pomocí speciálního toaletního drápu a zubního "hřebínku").
Hlavní zajímavosti
Živý repelent a lemuří "drogový dýchánek": V pralese na Madagaskaru žijí obří mnohonožky, které se při ohrožení brání vylučováním toxických chemikálií (včetně stopového množství kyanidu). Lemuři černí to moc dobře vědí. Mnohonožku chytí, jemně ji nakousnou, aby ji nezabili, ale donutili ji vyloučit jed. Tímto toxickým koktejlem si pak lemuři zběsile potírají srst po celém těle. Funguje to jako dokonalý přírodní repelent proti komárům a parazitům. Má to ale háček – tyto toxiny mají na lemury mírně narkotické účinky. Po aplikaci repelentu často lemuři zavírají oči, sliní a upadají do mírného "tranzu".
Oči, které vidí ve tmě: Lemuři mají za sítnicí oka speciální reflexní vrstvu (tzv. tapetum lucidum), kterou mají i kočky. Ta odráží světlo zpět přes sítnici a umožňuje jim vynikající noční vidění, díky čemuž mohou bezpečně přeskakovat ze stromu na strom i v naprosté tmě madagaskarské noci.
Kde ho vidět v ČR: Lemury černé a jejich krásný rozdíl mezi pohlavími uvidíte například zde: Zoo Jihlava.
🎥 Video: