Liška kapská

Základní klasifikace a názvy

Latinsky: Vulpes chama

Česky: Liška kapská

Anglicky: Cape fox (často také Silver-backed fox)

Swahilsky: Bweha (což je obecný výraz používaný i pro šakaly)

Liška kapská je vůbec tou nejmenší psovitou šelmou celého jihu afrického kontinentu. Je to navíc jediná takzvaná "pravá liška" (rod Vulpes), která v této oblasti žije. Vyznačuje se obrovskýma ušima a nádherným stříbrošedým kožichem.

Rozměry a tělesné parametry

Ve srovnání s evropskou liškou obecnou je liška kapská skutečný drobeček. Její tělo je stavěno na přežití v horkém a nehostinném prostředí.

Délka těla: 45 cm – 61 cm (plus oháňka, která měří dalších 30 až 40 cm a je neuvěřitelně huňatá)

Výška v kohoutku: cca 30 cm – 33 cm

Váha: 2,5 kg – 4,5 kg (je tedy velká asi jako menší domácí kočka)

Klimatizace v uších:

Tím nejvýraznějším na její hlavě jsou obrovské ušní boltce. Ty neslouží jen k naprosto dokonalému sluchu, ale fungují jako přírodní klimatizace. Jsou plné drobných cévek a pomáhají lišce odvádět z těla přebytečné teplo během horkých afrických dnů.

Kde žijí a jaké potřebují prostředí

Liška kapská se vyhýbá lesům a oblastem s vysokou trávou (tam by kvůli svému malému vzrůstu nic neviděla). Miluje otevřené, suché a vyprahlé krajiny, polopouště, kamenité křoviny a travnaté stepi. 

Státy výskytu:

Jihoafrická republika (zde je velmi hojná, zejména v suché oblasti Karoo)

Namibie (skvěle se přizpůsobila okrajům pouště Namib a Kalahari)

Botswana (hlavně její sušší jihozápadní část)

Lesotho

Potrava a lovecké mistrovství

Na rozdíl od jiných psovitých šelem, liška kapská nikdy neloví ve smečce. Je to striktní samotář a aktivní začíná být až pod rouškou tmy.

Všežravý jídelníček:

Ačkoliv patří mezi šelmy, je to velký oportunista a sežere vše, co najde nebo dokáže přeprat. Její hlavní potravou jsou drobní hlodavci (myši a pískomilové), které dokáže díky obřím uším uslyšet šustit i pod zemí. Velkou část jejího jídelníčku ale tvoří také hmyz (brouci, termiti a kobylky), malí plazi jako ještěrky, a nepohrdne ani malými ptáky nebo spadaným divokým ovocem a kořínky.

Taktika tichých tlapek:

Neloví štvaním. Tiše se plíží suchou trávou, napne uši jako radary a jakmile lokalizuje kořist, předvede typický liščí skok – vymrští se do vzduchu a dopadne předníma tlapkami přesně na překvapenou oběť.

Válka o přežití 

Být drobnou šelmou v Africe znamená být neustále na pozoru, protože pro většinu větších predátorů představujete snadnou svačinku.

Noční můry lišky kapské:

Když se liška vydá na noční lov, musí si dávat obrovský pozor na větší kočkovité šelmy. Její pach přitahuje levharta a v nebezpečí je i před menším karakalem. Z psovitých šelem ji bez milosti zažene nebo uloví šakal a smrtelné nebezpečí pro ni představuje i potulná hyena skvrnitá.

Pokud ji zastihne svítání dřív, než se stihne schovat do své podzemní nory, hrozí jí útok ze vzduchu, který neomylně vede orel bojovný nebo sova výr bělavý. Dokonce i uštknutí maskované zmije útočné pro ni může být fatální, pokud při lovu šlápne tam, kam nemá.

🎥 Video: Mláďata lišky kapské při hře. 

Tyto zdánlivě nevinné hrátky v písku jsou ve skutečnosti nezbytným tréninkem loveckých dovedností a postřehu pro dospělý život v polopoušti.