Maki Goodmanův
Maki Goodmanův - Goodman's mouse lemur
Představte si opičku, která váží méně než jedno slepičí vejce, pije nektar z květů a celá by se vám pohodlně vešla do dlaně. Maki Goodmanův je jedním z nejmenších primátů naší planety. Tento drobný noční skřítek s obrovskýma očima se prohání v nejhlubších stínech madagaskarského pralesa. Dokázal se před lidmi skrývat tak dokonale, že ho vědci objevili a vědecky popsali teprve před pár lety!
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Microcebus lehilahytsara
Česky: Maki Goodmanův
Swahilsky: Nemá (jako endemit Madagaskaru žije tisíce kilometrů od svahilsky mluvících oblastí, domorodci všem makiům říkají nejčastěji Tsidy).
Řád / Čeleď: Primáti (Primates) / Makiovití (Cheirogaleidae)
Fyzické míry
Délka těla: Pouhých 9 cm! (a k tomu zhruba 10 cm dlouhý ocas)
Váha: 45–50 gramů
Vzhled a anatomie
Tento miniaturní primát připomíná na první pohled spíše myšku s lidskýma rukama. Jeho hustá, jemná srst je na hřbetě zbarvená do teple rezavých až kaštanově hnědých odstínů, zatímco břicho je čistě bílé. Tím naprosto nejvýraznějším prvkem jsou jeho obrovské, kulaté oči, mezi kterými se táhne výrazný bílý pruh. Oči směřují přímo dopředu a jsou dokonale uzpůsobené k prostorovému vidění v téměř absolutní tmě. Ocas je dlouhý a i když za něj nedokáže viset, funguje mu jako vynikající balanční tyč při dalekých skocích a jako spižírna na horší časy.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Březost trvá zhruba 60–70 dní (což je u takhle malého zvířete poměrně dlouho).
Mláďata: Samice rodí 1 až 3 mláďata (velmi často jsou to dvojčata).
Dospělost a délka života: Dospívají extrémně rychle, už ve věku 1 roku. V přírodě je jejich život velmi krátký (většinou 3 až 5 let), ale v bezpečí zoo se mohou dožít až 10 let.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Jsou na samém dně potravního řetězce. Loví je sovy, hadi (zejména stromoví hroznýši), madagaskarské šelmy i draví ptáci.
Rozšíření Východní Madagaskar (například známá oblast národního parku Andasibe-Mantadia).
Biotop: Husté vlhké tropické deštné pralesy. Drží se převážně v podrostu a nižších patrech stromů, kde jsou liány a tenké větvičky.
Způsob života a potrava
Noční lovec s mlsným jazýčkem: Přes den byste ho v pralese hledali marně. Maki je striktně noční tvor. V noci se živí vším, co je zrovna po ruce – miluje sladké plody, pije nektar z květů, ale s oblibou chytá i hmyz, pavouky a příležitostně uloví i malou žabku nebo ještěrku.
Přes den rodina, v noci samotář: Sociální chování těchto trpaslíků je velmi specifické. Během dne se samice shlukují do malých skupinek a spí těsně namačkané na sebe ve stromových dutinách (aby neztrácely tělesné teplo). Jakmile ale padne noc, skupina se rozejde a každý maki loví potravu na vlastní pěst, aby drobným šramotem nepřilákal sovy.
Hlavní zajímavosti
Zimní spánek a spižírna v ocasu: V obdobích sucha, kdy je na Madagaskaru nedostatek potravy, využívají makiové geniální trik. Už dopředu se pořádně nacpou a veškerý přebytečný tuk se jim uloží do kořene ocasu (který jim viditelně ztloustne). Poté upadají do tzv. torporu (stavu strnulosti podobnému zimnímu spánku), sníží svou tělesnou teplotu a klidně i několik týdnů přežívají jen z tukových zásob v ocase.
Objev z 21. století: Ačkoliv se zdá, že na zemi už není co objevovat, maki Goodmanův byl vědecky popsán až v roce 2005. Dostal jméno po americkém biologovi Stevenu Goodmanovi, který zasvětil život studiu madagaskarské přírody. Vtipné je, že jeho latinský druhový název (lehilahytsara) je doslovným překladem jména Goodman do malgaštiny (lehilahy = muž, tsara = dobrý).
Kde ho vidět v ČR: Vidět tyto drobné noční obratlovce není snadné, ale pár českých zoo se jejich chovem (a to i v nočních expozicích, kde máte šanci je spatřit aktivní) úspěšně zabývá. Do Jihlavy přišli v roce 2018: Zoo Jihlava, Zoo Praha.
🎥 Video: Krátká video ukázka nočního života makiho.