Musulami
Musulami (latinsky Musulamii) – historický a dnes již zaniklý kmen.
Historicky obývali severní Afriku. Jejich domovina se nacházela na území dnešního východního Alžírska a západního Tuniska (především polopouštní oblasti a drsné svahy pohoří Aurès).
Jazyk
Hovořili starověkou berberštinou (označovanou také jako libyjsko-berberský jazyk). Později se elity kmene pod vlivem asimilace dorozumívaly i latinsky.
Počet obyvatel
Kmen jako takový dnes již neexistuje. V dobách antiky (1. století n. l.) se však jednalo o obrovskou a vojensky nesmírně silnou kmenovou konfederaci, která dokázala do zbraně povolat desítky tisíc bojovníků. Jejich potomky dnes najdeme mezi současnými severoafrickými Berbery (Amazighy).
Historie
Tento kmen se nesmazatelně zapsal do dějin svou ohromnou a urputnou rebelií proti Římské říši za vlády císaře Tiberia (v letech 17–24 n. l.). Římané se snažili omezit jejich kočovný život a zabírali jim nejlepší pastviny pro pěstování obilí. Musulami se proto spojili s dalšími kmeny. Do jejich čela se postavil geniální vojevůdce Tacfarinas – dezertér z římské armády. Sedm let dokázali Římanům vzdorovat a působit jim obrovské ztráty, než byl Tacfarinas v bitvě zabit. Následně Římané kmen zlomili, donutili ho usadit se na vyhrazených územích a kmen byl postupně romanizován.
Tradiční způsob života
Byli to tvrdí a nezávislí kočovníci (nomádi) a polokočovní pastevci. Nepraktikovali téměř žádné zemědělství. Zcela záviseli na svých stádech ovcí, koz a skotu. Se svými stády migrovali podle ročních období – v zimě na jih do teplejších polopouští, v létě na sever do hor za lepší pastvou. Byli také proslulí chovem vynikajících a rychlých koní.
Kultura a zvyky
Jejich kultura byla hluboce válečnická a klanová. Cenila se odvaha, jezdecké umění a věrnost svému náčelníkovi. Neměli žádná stálá města, žili v mobilních stanových táborech (tzv. mapalia). Muži nosili typické volné pláště a jako zbraně používali oštěpy, malé kulaté štíty a vynikali ve vrhání oštěpů za plné jízdy na koni bez použití sedla.
Náboženství
Vyznávali starověký berberský polyteismus a animismus. Uctívali přírodní živly, slunce, měsíc a horské bohy. Silný byl také vliv sousedního Kartága (uctívání boha Baala). Měli hluboký posvátný respekt ke svým předkům, kterým stavěli kamenné hrobky.
Současnost
Jako samostatný kmen zanikli během prvních staletí našeho letopočtu. Byli plně integrováni do struktury římské provincie Afrika (Africa Proconsularis) a ztratili svou kmenovou identitu. Jejich genetický a částečně i kulturní odkaz si však dodnes nesou současné berberské kmeny (například Šavíjové žijící právě v alžírském pohoří Aurès).
Zajímavosti
Vůdce rebelie Tacfarinas udělal něco v té době zcela nevídaného: vycvičil divoké kočovné bojovníky kmene Musulami do pravidelných pěchotních formací přesně podle římského vzoru a doplnil je svou tradiční, extrémně rychlou numidskou jízdou.
Jejich povstání bylo tak vážné, že císař Tiberius musel do Afriky stáhnout i elitní Devátou legii z daleké Panonie (dnešní Maďarsko/Rakousko).
Šamanismus a rituály
Vzhledem ke stáří tohoto kmene se o jejich šamanských rituálech zachovalo málo přesných zpráv (většinou jen z pera zaujatých římských historiků). Ví se však, že před každou bitvou jejich věštci a duchovní vůdci prováděli zvířecí oběti a četli budoucnost z vnitřností zvířat. Samotné válečné tažení bylo doprovázeno rituálními přísahami a zaříkáváním, které mělo nepřátelským zbraním vzít jejich smrtící sílu.
🎥 Video:
Jelikož kmen Musulami spadá do široké a hrdé rodiny původních obyvatel severní Afriky, jeho odkaz je neoddělitelně spjat s celkovou historií Berberů. V tomto skvěle zpracovaném dokumentu od kanálu Kings and Generals se můžete ponořit do starověkých dějin těchto severoafrických kmenů. Zjistíte, z jakých kořenů vzešli, jaká byla jejich kultura a válečnická taktika, a především jak se vyvíjely jejich složité vztahy s mocnou Římskou říší – přesně tou říší, které se vojevůdce Tacfarinas a jeho Musulami tak tvrdě a neústupně postavili.