Štětkoun africký
Živoucí tanky afrických lesů: Štětkoun africký
Zatímco jeho slavnější příbuzný Pumba (prase bradavičnaté) vymetá sluncem zalité savany, štětkoun africký ovládl úplně jiný svět. Je to nekorunovaný král stínů, hustých podrostů a neprostupných afrických pralesů. Mezi zoology drží jeden zásadní titul – je to bezkonkurenčně nejbarevnější a nejkrásnější prase na planetě. Nenechte se však oklamat jeho vzhledem; pod tímto barevným kabátem se skrývá neskutečně tvrdý, odvážný a skvěle organizovaný bojovník.
Základní informace
Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)
Latinský název: Potamochoerus porcus
Český název: Štětkoun africký (historicky prase štětkaté)
Anglický název: Bushpig / Red River Hog
Anatomie pralesního projektilu
Štětkoun je evolučně dokonale vymyšlen pro pohyb v místech, kde by se jiná zvířata okamžitě zasekla v trní.
Tělesná konstrukce:
Má neúměrně velkou, klínovitou hlavu, která plynule přechází do krátkého těla s výrazně kulatými zády. Tato aerodynamická stavba funguje jako živé prorážecí beranidlo – štětkoun prostě skloní hlavu a v plném běhu doslova rozráží husté křoviny.
Rozměry:
Výška v kohoutku se pohybuje mezi 55 až 80 cm. Průměrná váha dospělého jedince je kolem 70 kg, ale v oblastech s bohatou potravou mohou kanci dorůst do váhy až do šílených 115 kg!
Barevná kamufláž:
Jeho srst je hotové umělecké dílo. Západní rasy mají zářivě rezavou až cihlově červenou barvu, zatímco jižní populace bývají tmavší. Přes celá záda se mu táhne výrazný bílý pruh, obličej zdobí černobílá maska a z uší mu visí dlouhé, elegantní bílé štětičky srsti (podle kterých dostal svůj český název).
Zbraně:
V tlamě ukrývá celkem 42 zubů. Jeho kly sice nejsou tak gigantické jako u prasete bradavičnatého (dosahují délky kolem 7 cm), ale spodní špičáky jsou neustálým třením o ty horní broušeny do ostrosti břitvy.
Noční duchové a všežravá komanda
Najít štětkouna v africké divočině je pro běžného turistu téměř nemožné.
Život ve stínu:
Jsou to tvorové vázaní na husté lesy, močály a křoviska od nížin až po horské oblasti do výšky 4 000 metrů. Jsou aktivní téměř výhradně v noci. Přes den spí skrytí v nejhustším křoví.
Demoliční četa:
Štětkoun je absolutní všežravec. Svým citlivým rypákem s chrupavčitým diskem neustále ryje v zemi, kde hledá kořeny, hlízy a cibulky. Miluje padané ovoce (pod sykomorami a marulami pořádá hotové hody). Pokud ale narazí na hmyz, žížaly, ptačí vejce, malé savce nebo čerstvou mršinu, okamžitě to sežere. Na zemědělských plantážích v Africe jsou považováni za pohromu, protože dokážou během jedné noci kompletně zlikvidovat pole s kukuřicí nebo maniokem.
Pikantnosti ze společenského života a bojů
🥊 Snout-boxing: Rituální boxování čumáky
Když se potkají dva rivalové nebo si kanci vyjasňují pozice v teritoriu, nepoužívají hned své ostré kly. Pouštějí se do rituálu zvaného snout-boxing. Postaví se těsně proti sobě, skloní hlavy a začnou do sebe vší silou narážet a "boxovat" horní stranou svých tvrdých rypáků. Teprve když tento zápas nerozhodne, přichází na řadu drsný boční souboj, kdy se kanci točí dokola a snaží se jeden druhému zasadit rychlý sekec klem do slabin nebo ramen.
Geniální stavitelé hnízd:
Na rozdíl od prasete bradavičnatého, které zalézá do cizích nor, jsou štětkouni neuvěřitelně pracovití stavitelé. Předtím, než samice porodí svá pruhovaná selata, nanosí na jedno místo obrovskou kupu suché trávy a rákosí. Vytvoří tak obří teplé hnízdo (často připomínající kupku sena), ve kterém jsou mladá selata dokonale chráněná před chladem, deštěm i zraky predátorů.
Rodinné klany:
Žijí v pevných, organizovaných rodinných skupinách (harémech) o 4 až 10 jedincích. Skupinu vede jeden dominantní alfa kanec a jedna hlavní samice. Členové klanu jsou k sobě extrémně loajální.
Doplňující anatomické a biologické detaily
Vývoj a maskování mláďat (Pruhovaní uprchlíci)Když se narodí malá selata štětkouna (v jednom vrhu jich bývá nejčastěji 3 až 6), vypadají úplně jinak než jejich zářivě rezaví rodiče.
Podélné pruhy:
Narodí se tmavě hnědá s výraznými podélnými žlutými nebo krémovými pruhy a skvrnami na bocích. Toto zbarvení funguje v šeru pralesa jako dokonalá neviditelná pláštěnka – když sele ztuhne v podrostu, splývá se světlem propadajícím skrz koruny stromů.
Ztráta maskování:
Tyto dětské pruhy jim kompletně mizí kolem 6. měsíce věku. Plné dospělé zbarvení, včetně těch ikonických dlouhých bílých štětiček na uších, získávají až v období pohlavní dospělosti (kolem 1,5 až 2 let).
Neviditelná pralesní dálnice
Protože štětkouni žijí v neprostupných porostech a močálech, mají fascinující způsob, jak se v tomto chaosu pohybují.
Tunely v křoví:
Stáda používají stejné trasy noc co noc. Svými těly si v hustém trní vyšlapávají stálé chodníčky, které připomínají dokonale čisté, nízké zelené tunely. Žádné jiné zvíře se do těchto tunelů kvůli trnům nedostane, takže štětkouni mají v lese svou vlastní soukromou bezpečnou dálnici.
Bahenní rituály:
Milují hluboké bahno. Válení v bahně pro ně není jen zábava – vrstva zaschlého jílu na jejich kůži funguje jako neprůstřelný štít proti bodavému hmyzu, klíšťatům a mouchám tse-tse, které v lesích přenášejí smrtelné nemoci.
Intenzivní námluvy (Svatební tanec v pralese)
Když přijde období páření, alfa kanec nenechává nic náhodě a spouští dvoření, které je neskutečně hlučné a kontaktní:
Slinná stopa:
Kanec začne produkovat obrovské množství hustých slin, které si otírá o kmeny stromů, aby samici ukázal svou dominanci.
Dotykový maraton:
Jakmile najde svolnou samici, začne ji jemně kousat do krku, olizovat, šťouchat rypákem do slabin a neustále kolem ní kroužit se vztyčenou hřívou. Samci u toho hlasitě chrochtají a skřípou zuby, což v tichém nočním lese zní jako hororová scéna.
🎥 Video: Pralesní fantomové v plné kráse
Podívejte se na tyto vzácné záběry afrických štětkounů. Na videu můžete na vlastní oči porovnat zářivě zbarvené dospělé jedince s jejich typickými štětičkami na uších a ono slavné, pruhované selecí "maskování", které v šeru pralesa funguje jako neviditelný plášť.