Svatý Tomáš a Princův ostrov
Svatý Tomáš a Princův ostrov je ostrovní stát ve střední Africe, ležící na rovníku v Guinejském zálivu. Skládá se ze dvou hlavních sopečných ostrovů (vzdálených od sebe 140 km) a několika menších ostrůvků. Ostrovy objevili Portugalci v 70. letech 15. století. Kvůli pěstování cukrové třtiny a později kávy a kakaa sem dovezli tisíce otroků z pevninské Afriky. V roce 1908 se země stala největším světovým producentem kakaa. Nezávislost získala země v roce 1975. Po období marxistické vlády jedné strany se v roce 1990 země transformovala v jednu z nejstabilnějších a nejbezpečnějších demokracií v Africe. Dnes ekonomika stojí na exportu prémiového bio kakaa, pěstování palmy olejné a rozvíjejícím se luxusním ekoturismu.
Hlavní město: São Tomé (na větším ostrově Svatý Tomáš)
Jazyk: Portugalština (oficiální, mluví jí přes $98\ \%$ populace); v běžném životě se používají kreolské jazyky založené na portugalštině (Forro, Angolar a Lunguyé)
Měna: Svatotomášská dobra (STN)
Nejvyšší bod: Pico de São Tomé (2 024 m n. m. – vyhaslá sopka na ostrově Svatý Tomáš)
👥 Místní lidé a kmeny:
Obyvatelé, známí jako Santomenses, nemají žádné původní domorodé kmenové kořeny. Společnost vznikla totálním promísením ras a tvoří ji několik specifických skupin. Nejpočetnější jsou Mestiços (potomci portugalských kolonizátorů a afrických otroků). Unikátní skupinou jsou Angolares, potomci angolských otroků, kteří v roce 1540 přežili ztroskotání otrokářské lodi a na jihu ostrova vytvořili nezávislou, hrdou komunitu rybářů. Dále zde žijí Forros (potomci osvobozených otroků) a Serviçais (smluvní dělníci z Kapverd, Angoly a Mosambiku). Nábožensky v zemi absolutně dominuje římskokatolická církev (55 %) doplněná protestantskými církvemi, přičemž víra je silně propojena s africkými rituály.
🌟 Největší zajímavost:
Cão Grande – vulkanický prst vztyčený k nebi. V jižní části ostrova Svatý Tomáš, uprostřed hustého, mlhou zahaleného deštného pralesa, se k nebi dramaticky tyčí Pico Cão Grande (Sokolí jehla). Je to jeden z nejneuvěřitelnějších přírodních úkazů na planetě. Jde o obří, 300 metrů vysokou čedičovou jehlu (vulkanický sopouch), která zbyla po vyhaslé sopce, jejíž měkčí části odplavila miliony let trvající eroze. Vrchol jehly je neustále zahalen v mracích, stěny jsou téměř kolmé, extrémně kluzké a porostlé mechem a kapradinami. Pro horolezce je to jedna z nejtěžších výzev světa – poprvé byla zdolána až v roce 1975 a úspěšné expedice se zde dají spočítat na prstech jedné ruky.
🐾 Africká zvířata:
Kvůli stoprocentně sopečnému původu a izolaci od pevniny zde nenajdete žádné velké africké savce, šelmy ani antilopy. Národní park Obo (pokrývající 30 % území) je však biologickým chrámem plným endemitů. Žije zde přes 28 druhů ptáků, které nikde jinde na světě neuvidíte, včetně nektarosavka/strdimil světa nebo vzácného ibisovce světločelého. Podle Castellóovy encyklopedie bovidů se zde divocí bovidi vůbec nevyskytují, nicméně pláže ostrovů jsou kriticky důležitým hnízdištěm pro obří mořské želvy – zejména pro kožatky velké a karety pravé, které sem v noci připlouvají klást vejce do písku.