Tsimihety
Tsimihety (v překladu "Ti, kteří si nikdy nestříhají vlasy")
Kde žije
Madagaskar: Toto etnikum obývá severostřední část ostrova, především drsnější, hornaté oblasti a úrodná údolí kolem planiny Mandritsara.
Jazyk
Hovoří malgaštinou (přesněji dialektem tsimihety), což je jazyk patřící do austronéské jazykové rodiny (má blíž k jazykům na Borneu než k těm v pevninské Africe). Jako druhý jazyk a jazyk administrativy či vzdělávání funguje francouzština.
Počet obyvatel
Odhady se poněkud různí, ale nejčastěji se uvádí populace 700 000 až 1,2 milionu obyvatel (některé křesťanské misijní organizace odhadují až na 2 miliony). Jde o čtvrté největší etnikum na Madagaskaru.
Historie
Jejich historie je příběhem útěku za svobodou. Zhruba v 16. až 18. století migrovali z východního pobřeží směrem do drsného vnitrozemí. Hnali před sebou svůj dobytek a hledali útočiště před neustálými válkami a krutými nájezdy otrokářů, které tehdy devastovaly pobřeží.
Na rozdíl od mocných sousedních kmenů (např. Merina nebo Sakalava) si nikdy nevytvořili žádné centralizované království. Dokonce i někteří antropologové s nadsázkou tvrdí, že Tsimihety vlastně ani nefungují jako klasický "kmen", protože nemají žádnou vrchnost, náčelníky ani pevnou politickou strukturu – jejich společnost je naprosto rovnostářská (egalitářská) a drží pohromadě jen díky širokým rodinným vazbám.
Tradiční způsob života
Tsimihety jsou praktičtí a velmi nezávislí venkované, zvyklí tvrdě pracovat.
Zemědělství a chov:
Dvěma hlavními pilíři jejich života jsou rýže (základní potravina) a zebu (plemeno skotu s typickým hrbem). Zatímco pěstování rýže je věcí celé rodiny, chlapci a muži mají na starosti pasení obrovských stád zebu, která pro ně představují jakousi "chodící banku" a měřítko bohatství.
Bydlení:
Nejraději žijí v malých, roztroušených osadách a vesničkách o zhruba tuctu domů, aby měli dostatek pastvin pro dobytek a půdu pro rýžová pole.
Migrace za prací:
Kvůli nárůstu populace dnes mnoho příslušníků odchází pracovat jako sezónní dělníci na velké kávové a tabákové plantáže na severu Madagaskaru.
Kultura a zvyky
Nejsilnějším kulturním rysem je jejich nezkrotná touha po nezávislosti a svobodě. Odmítají jakoukoliv formální autoritu. Vše se u nich řeší na úrovni rodiny a vztahů mezi biologickými příbuznými.
Název kmene pramení ze silného madagaskarského zvyku: když v minulosti zemřel nějaký velký král sousedních kmenů, poddaní si museli na znamení smutku ostříhat vlasy. Tsimihety to však hrdě odmítali dělat s tím, že neuznávají žádného vládce, čímž si vysloužili své jméno.
Společnost postrádá komplikované hierarchické rituály nebo hluboké kmenové zákony – oceňuje se tu spíše praktičnost, loajalita k rodině a schopnost přežít.
Náboženství
Tradičním základem je animismus a všudypřítomný madagaskarský kult předků. Věří v existenci jakéhosi nejvyššího tvůrce, ale do každodenního chodu světa podle nich zasahují především duchové jejich zemřelých příbuzných. Aby si tyto duchy nerozhněvali, dodržují poměrně přísný systém tabu zvaný fady (zákazy určitého chování v určité dny či na určitých místech) a přinášejí oběti. V současnosti se k tomuto tradičnímu základu často přidává i křesťanství (případně islám) a obě víry se poměrně silně prolínají.
Současnost
Dnes jsou Tsimihety plně zapojeni do národní ekonomiky Madagaskaru, ale jejich regiony si stále udržují venkovský a lehce odříznutý charakter. Stále častěji ale expandují na území sousedních etnik, protože potřebují více půdy pro svá stáda a rodiny. Proti snahám moderního státu o přehnanou kontrolu mají dodnes averzi.
Zajímavosti
První prezident: Ačkoliv celý život jako etnikum odmítali politiku a vládce, ironií osudu byl úplně první prezident nezávislé Malgašské republiky (Madagaskaru) v roce 1960 právě příslušník tohoto lidu – jmenoval se Philibert Tsiranana.
Neexistující kmen? Známý antropolog Peter Wilson prohlásil, že Tsimihety "nelze považovat za kmen", protože nemají téměř žádné z běžných znaků kmenové společnosti (sociální smlouvy, náčelníky, kmenové symboly) – jen svobodné rodiny.
Šamanismus a rituály
Protože Tsimihety neuznávají krále a centrální autority, veškerá jejich duchovní praxe se odehrává v úzkém kruhu rodiny a vesnice. Zcela zásadní postavení tu má Ombiasy – tradiční malgašský šaman, léčitel a věštec v jedné osobě. Ombiasy ovládá umění zvané Sikidy (věštění pomocí rozmisťování speciálních semen) a dokonale se orientuje ve Vintaně (malgašském systému osudu a času). Pomáhá rodinám určit šťastné dny pro sňatek či stavbu domu. Velmi důležitý je rituál zvaný Tromba. Jde o hlasitý obřad duchovního posednutí, při kterém šaman nebo vybrané médium upadne za zvuků rychlé tradiční hudby do hlubokého tranzu. Tělo média v tu chvíli dočasně ovládne duch zemřelého předka (razana), aby přes něj promluvil k živým, požádal o oběť (například zebu) nebo pomohl odhalit příčinu nemoci.
🎥 Video:
I když Tsimihety historicky odmítali budovat formální kmenové struktury, jejich kultura, tance a tradice jsou nesmírně bohaté. V tomto autentickém videu z madagaskarské produkce můžete nahlédnout přímo do srdce jejich oslav a každodenního života. Krásně ukazuje energii a pevnou pospolitost volných rodin, která tento jedinečný lid s nezdolnou touhou po nezávislosti spojuje dodnes.