Tunisko - podrobně
⚔️ Starověké Kartágo a punská sláva:
Hannibalův sen, který otřásl základy Říma
Na předměstí dnešního Tunisu se nad tyrkysovou hladinou moře zvedají ruiny jednoho z nejslavnějších měst starověku – Kartága (zapsaného v UNESCO). Založili ho féničtí mořeplavci v 9. století př. n. l. a díky obchodu a geniálnímu vojenskému přístavu se stalo supervelmocí Středomoří. Největší slávu Kartágu přinesl vojevůdce Hannibal Barkas, který během druhé punské války provedl nevídaný kousek: přešel s armádou a válečnými slony přes zasněžené Alpy a drtil římské legie přímo na jejich území. Římané se Kartága tak báli, že po jeho definitivní porážce v roce 146 př. n. l. město kompletně srovnali se zemí, půdu rituálně posypali solí, aby zde už nikdy nic nevyrostlo, a následně ho přestavěli na luxusní římskou metropoli, jejíž monumentální Antoniovy lázně a amfiteátry obdivujeme dodnes.
🏛️ Koloseum v El-Džemu:
Třetí největší římský amfiteátr světa, který předčil i ten v Římě
Uprostřed olivových hájů ve středním Tunisku se z ploché krajiny dramaticky zvedá gigantická stavba – Amfiteátr v El-Džemu (starověké Thysdrus). Toto římské koloseum z 3. století n. l. je třetím největším na světě, pojmulo až 35 000 diváků a je v mnohem lepším stavu než slavné koloseum v Římě. Sedadla, obří arkády i císařská lože jsou neuvěřitelně zachovalé. Nejvíce mrazivé je podzemí: dodnes se můžeš projít dvěma dlouhými chodbami, kde byli v temných celách drženi divocí lvi, levharti a odsouzení gladiátoři těsně předtím, než je speciální výtahy vyvezly přímo doprostřed arény na smrtící zápasy pro pobavení římské elity. Díky své dokonalé akustice a stavu se zde natáčely scény do oscarového velkofilmu Gladiátor.
🕌 Kairouan:
Čtvrté nejsvětější město islámu, labyrint koberců a Velká mešitá Uqba
Založen v roce 670 arabským generálem Uqbou ibn Nafim, Kairouan je duchovním srdcem Tuniska a celého Maghrebu. Pro sunnitské muslimy je to čtvrté nejsvětější město islámu (po Mekce, Medíně a Jeruzalému) – stará tradice říká, že sedm poutí do Kairouanu nahradí jednu pouť do Mekky. Centrem města je Velká mešita, jejíž masivní minaret připomíná spíše vojenskou pevnost a na jejímž nádvoří stojí stovky antických mramorových sloupů, které Arabové pobrali z římských zřícenin. Kairouan je obklopen mohutnými hradbami, uvnitř kterých se nachází tajuplná medína, vonící mátovým čajem a proslulá po celém světě výrobou těch nejkvalitnějších, ručně vázaných vlněných a hedvábných koberců.
🏠 Berberští troglodyté v Matmatě:
Život v tajuplných podzemních kraterech chráněných před žárem Sahary
Vyprahlá měsíční krajina v okolí jižního města Matmata ukrývá jeden z nejneuvěřitelnějších architektonických konceptů lidstva. Původní obyvatelé, Berbeři, si zde po staletí stavěli takzvaná troglodytní obydlí – domy vyhloubené hluboko do země. Systém stavby byl geniální: nejprve se do země vykopala obří kruhová jáma hluboká až 10 metrů, která sloužila jako centrální otevřené nádvoří, a z něj se pak do stěn horizontálně hloubily jednotlivé tunely a místnosti pro spaní, vaření i skladování obilí. Tento podzemní styl života poskytoval Berberům dokonalou obranu před nepřáteli a především přirozenou klimatizaci – zatímco na povrchu spaluje krajinu saharské horko přesahující 45 °C, v podzemních pokojích si vzduch celoročně udržuje příjemných a stabilních 20 °C až 22 °C.
🧂 Chott el-Djerid:
Gigantické slané jezero, země fata morgán a růžového solného krystalu
Při cestě hlouběji na jih narazíš na Chott el-Djerid, největší solnou pláň a bezodtoké jezero celé Sahary o rozloze přes 5 000 km². Většinu roku je jezero naprosto vyschlé a jeho povrch tvoří nehostinná, oslnivě bílá krusta soli, která se pod vlivem minerálů zbarvuje do fialových, růžových a zelených odstínů. Prochází tudy jediná asfaltová silnice, kolem které se kvůli extrémnímu horku a odrazu slunečních paprsků od solné vrstvy tvoří nejslavnější fata morgány v Africe – na obzoru běžně spatříš iluze bájných jezer, oáz a hor, které ve skutečnosti neexistují. V zimním období, kdy přijdou vzácné srážky, se pláň promění v mělkou vodní lagunu, kam se slétají hnízdit tisíce plameňáků růžových.
🦌 Přímorožec šavlorohý:
Castellóův návrat pouštního krále do saharských dun Bou-Hedma
Podle Castellóovy encyklopedie Bovids of the World je Tunisko celosvětovým vzorem v úspěšné reintrodukci velkých saharských kopytníků. Hlavní hvězdou tohoto programu je přímorožec šavlorohý (Oryx dammah), monumentální bílá antilopa s červenohnědou hrudí a neuvěřitelně dlouhými, dozadu šavlovitě zahnutými rohy, které mohou měřit přes 1,2 metru. Tento bovid byl v celosvětové divoké přírodě na konci 20. století kompletně vyhuben. Castelló detailně popisuje, jak tuniská vláda ve spolupráci se světovými zoologickými zahradami vypustila vybrané jedince do přísně stráženého ekosystému Národního parku Bou-Hedma. Antilopy, které jsou dokonale přizpůsobené poušti (vydrží bez kapky tekuté vody celé měsíce, protože si dokáží zvýšit tělesnou teplotu, aby omezily pocení), zde vytvořily prosperující divokou populaci, která opět úspěšně osídluje tuniské saharské stepi.
🌾 Berberské Ksary:
Hliněné mrakodrapy, opevněné sýpky a pouštní trezory v pouštních horách
V suchých horách jižního Tuniska, v okolí Tataouine a Médenine, najdete fascinující architektonické památky zvané Ksary (v jednotném čísle Ksar). Jsou to opevněné berberské vesnice a sýpky postavené z hlíny, kamene a palmového dřeva. Jejich nejdůležitější součástí jsou Ghorfas – klenuté, úzké místnosti poskládané nad sebou do několika pater, které zvenčí vypadají jako hliněné mrakodrapy nebo obří včelí úly. Tyto komory sloužily polokočovným Berberům jako bezpečné pouštní trezory. Skladovali v nich zásoby obilí, olivového oleje a datlí na roky sucha a schovávali sem rodinný majetek před nájezdy arabských kmenů. Celý komplex měl jedinou opevněnou bránu a byl zvenčí prakticky nedobytný. Díky svému magickému vzhledu posloužily tyto ksary (např. Ksar Ouled Soltane) jako ikonické kulisy pro ubytovny otroků ve filmu Star Wars: Skrytá hrozba.
🕍 Synagoga El-Ghriba na Džerbě:
Tisícileté srdce židovského mysticismu uprostřed islámského světa
Ostrov Džerba na jihu Tuniska drží neuvěřitelný náboženský unikát. Uprostřed stoprocentně muslimského prostředí zde leží vesnice Er-Riadh, ve které se nachází Synagoga El-Ghriba. Jde o nejstarší kontinuálně fungující synagogu v severní Africe a jedno z nejposvátnějších míst židovského světa. Podle legendy základy této synagogy položili uprchlíci z Jeruzaléma už v roce 586 př. n. l. po zničení Šalomounova chrámu babylonským králem Nabukadnezarem II. Interiér synagogy je dechberoucí – stěny jsou pokryté zářivě modrými ručně malovanými dlaždicemi z kairouanské keramiky, ze stropů visí stovky stříbrných lamp a v jejích útrobách jsou střeženy jedny z nejstarších svitků Tóry na světě psané na jelení kůži. Každý rok v květnu sem proudí tisíce židovských poutníků z celého světa na festival Lag ba-omer.
🌶️ Harissa a Brik:
Národní tekuté zlato z pálivých chilli papriček a křupavá kapsa s tekutým žloutkem
Tuniská kuchyně je nejvíce pikantní ze všech kuchyní severní Afriky, a to z jednoho prostého důvodu: jejím králem je Harissa. Tato pálivá pasta se vyrábí z červených, na ostrém saharském slunci sušených chilli papriček, které se rozetřou s česnekem, koriandrem, římským kmínem, solí a zalijí se extra panenským olivovým olejem. Tunisané dávají harissu naprosto do všeho – od kuskusu až po ranní bagetu. Absolutním národním kulinářským klenotem, který se bez harissy neobejde, je pak Brik. Je to trojúhelníková kapsa z neuvěřitelně tenkého, téměř průhledného těsta Malsouka. Uvnitř kapsy je náplň z tuňáka, bramborové kaše, kapar a petrželky, do které se těsně před zabalením klepne celé syrové vejce. Brik se pak bleskově hodí do vroucího oleje. Správně připravený brik je zvenčí dokonale křupavý, ale vaječný žloutek uvnitř musí zůstat teplý a tekutý, takže při prvním kousnutí rituálně vyteče.