Vari červený
Vari červený - Red ruffed lemur
Představte si zvíře, které vypadá jako plyšový medvídek s liščím ocasem, vládne mu přísná samice a se svou rodinou se dorozumívá řevem, ze kterého běhá mráz po zádech. Vari červený patří mezi největší a nejkrásnější poloopice Madagaskaru. Jako by jeho zářivě rezavý kožich nestačil k tomu, aby vyčníval z davu, tento fascinující tvor drží prvenství v chování, které byste u primátů rozhodně nečekali – svá mláďata totiž jako pták odkládá do hnízda!
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Varecia rubra
Česky: Vari červený
Swahilsky: Nemá (jde o přísného endemita z Madagaskaru, kde se mluví malgašsky, místní název je Varimena)
Řád / Čeleď: Primáti (Primates) / Lemurovití (Lemuridae)
Fyzické míry
Délka těla: 50–55 cm
Délka ocasu: 60–65 cm
Váha: 3,3–3,6 kg
Vzhled a anatomie
Vari červený zaujme na první pohled svým neuvěřitelně kontrastním zbarvením. Většina jeho těla je pokryta hustou, hedvábnou srstí v sytě rezavé až cihlově červené barvě. Obličej, břicho, končetiny a dlouhý huňatý ocas jsou naopak temně černé. Typickým znakem je bohatý límec z chlupů kolem krku a tváří. Na zátylku mívají často výraznou bílou skvrnu. Stejně jako ostatní lemuři mají i variové na zadní noze speciální prodloužený a zakřivený "toaletní dráp", který jim slouží výhradně k pročesávání srsti a zbavování se parazitů.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Březost trvá zhruba 90–102 dní.
Mláďata: 2–3 mláďata (vzácně až 6, což je u primátů extrémní výjimka).
Dospělost: 2–3 roky.
Délka života: 15–20 let ve volné přírodě, v péči zoo se mohou dožít až úctyhodných 30 let.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Fosa madagaskarská (největší tamní šelma), velcí draví ptáci, hroznýši. Obrovskou hrozbou je ale člověk – kvůli lovu a masivnímu kácení pralesů patří vari červený mezi kriticky ohrožené druhy.
Rozšíření: Pouze ostrov Madagaskar (žije výhradně na velmi malém území poloostrova Masoala na severovýchodě ostrova).
Biotop: Vlhké tropické deštné pralesy. Jsou to ryze stromová zvířata, která se zdržují vysoko v korunách, často ve výšce 15 až 30 metrů nad zemí, a na zem slézají jen velmi vzácně.
Způsob života a potrava
Pralesní ovocnáři: Vari červený je převážně plodožravý. Až 90 % jeho jídelníčku tvoří zralé ovoce (oblíbené jsou například divoké fíky), ale rád si přilepší i nektarem z květů, mladými listy nebo semeny.
Život v matriarchátu: Společenská struktura je u nich jasně daná – velí samice. Tvoří malé rodinné skupiny čítající 2 až 15 jedinců. Dominantní samice určuje, kde se bude spát, vede skupinu za potravou a má přednostní právo při krmení. Velmi důležitý je pro ně vzájemný grooming (čištění srsti pomocí spodních zubů, které tvoří jakýsi hřebínek), čímž si upevňují rodinná pouta.
Hlavní zajímavosti
Primát, který staví hnízda: Zatímco většina opic a lemurů nosí svá mláďata hned po porodu zavěšená na břiše nebo zádech, variové to dělají jinak. Samice před porodem postaví z větviček, listí a vlastních chlupů skutečné hnízdo vysoko v koruně stromu (podobně jako ptáci). Mláďata do něj uloží a chodí je tam pouze kojit. Až když trochu povyrostou, přenáší je matka v tlamě jako kočka svá koťata.
Pralesní opylovač: Díky své lásce k nektaru plní variové nesmírně důležitou ekologickou roli. Když strčí čumák hluboko do květů madagaskarských rostlin (jako je palma poutníků), pyl se jim nalepí na srst kolem hlavy. Jak cestují za další potravou, roznášejí pyl po celém pralese a fungují tak jako nadrozměrné včely.
Uřvaný alarm: Patří k nejhlasitějším primátům na světě. Jejich varovné a teritoriální volání připomíná drsný štěkot, chrochtání a démonický řev zároveň. Tímto způsobem si rodinné klany vymezují území a hluk se pralesem nese na vzdálenost přesahující i jeden kilometr.
Kde ho vidět v ČR: Tohoto ohroženého krasavce můžete na vlastní oči obdivovat například zde: Zoo Jihlava.
🎥 Video: Krátká video ukázka, na které si můžete krásně prohlédnout vzhled a chování variho červeného.