Adax nubijský
Základní údaje a taxonomie
Latinsky - Addax nasomaculatus
Česky - Adax nubijský
Fyzické míry
Délka těla - 150–170 cm,
výška těla 95–115 cm
váha 60–125 kg
rohy 70–120 cm
Detailní vzhled
Rohy - Výrazně kroužkované a dlouhé, stáčejí se dozadu a mírně nahoru do 1,5 až 3 spirál (pyšní se jimi samci i samice).
Letní srst má zářivou pískově žlutou až bílou barvu, aby perfektně odrážela spalující slunce, v zimě naopak tmavne do šedohněda, aby teplo lépe absorbovala. Typickým znakem je zřetelný bílý pruh (často ve tvaru písmene X) přes nos a kolem očí, který protíná tmavší hlavu. Mají nápadně velkou hlavu nasazenou na kratším krku a speciálně tvarovaná, široká kopyta, díky kterým se vůbec neboří do měkkého písku.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování - březost 257–264 dní 1 mládě
dospělost cca 24 měsíců
délka života až 25 let (v péči člověka)
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři:
Dříve lvi, levharti, gepardi a hyeny, kvůli kterým jako pomalejší běžci často ztráceli život. Dnes jsou největší hrozbou lidé a pytláci lovící je pro maso a rohy.
Rozšíření:
Dnes jen nepatrně a velmi ostrůvkovitě (Niger, Čad, Mauritánie). Dříve téměř celá Sahara.
Vyschlé písčité i kamenité pouště a polopouště bez trvalého přístupu k povrchové vodě.
Specifické chování
Noční pouštní toulky:
Aby unikli extrémnímu žáru slunce, jsou nejaktivnější v noci, brzy ráno nebo za soumraku. Přes den odpočívají – často si v písku vyhrabou chladnější prohlubně ve stínu keřů.
Pomalé tempo:
Na rozdíl od jiných afrických antilop (jako jsou gazely) adax nedokáže příliš rychle utíkat. Jeho tělo je stavěné na extrémní vytrvalost v písku, nikoliv na sprint.
Společenský život:
Sdružují se do malých skupinek o 5–20 jedincích. Stádo sice vede dominantní samec, ale velice přísná hierarchie panuje i mezi samicemi (ta nejstarší je hlavní).
Hlavní zajímavosti
Přírodní sněžnice do písku:
Zvláštně uzpůsobená kopyta adaxů, která jsou nezvykle široká a naplocho tvarovaná, fungují v sypkém saharském písku naprosto stejně jako člověku sněžnice v zimních závějích.
Život absolutně bez vody:
Jsou to jedni z nejlepších hospodářů s vodou v živočišné říši. Adax totiž nepotřebuje pít tekutou povrchovou vodu – drtivou většinu tekutin získá z kořínků, lístků a suché vegetace, kterou spásá.
Na hranici vyhubení a naděje z Česka:
Ve volné přírodě zbývá snad jen posledních 100 jedinců. O to důležitější jsou světové a české zoologické zahrady (především Safari Park Dvůr Králové a Zoo Praha), kterým se daří tento druh úspěšně rozmnožovat a vracet ho zpět do rezervací v severní Africe.
Kde ho vidět v ČR:
Safari Park Dvůr Králové, Zoo Praha, Zoo Hodonín a Zoo Olomouc
🎥 Video: Fascinující svět adaxů na videu
Podívejte se zblízka na mistra přežití v jednom z nejnehostinnějších prostředí naší planety. Toto video vás vezme přímo do dun Sahary a vizuálně shrne ty nejzajímavější fakty o tom, proč je adax považován za nejvzácnější pouštní antilopu na světě. Uvidíte na vlastní oči jeho majestátní rohy i to, jak se pohybuje v hlubokém písku. (Video je v angličtině, ale nádherné záběry z přírody rozhodně nepotřebují překlad!)