Lev
Lev pustinný
Základní klasifikace a názvy
Latinsky: Panthera leo
Česky: Lev pustinný
Anglicky: Lion
Swahilsky: Simba
---
Rozměry a tělesné parametry
Délka těla (samci): 170 cm – 250 cm (bez ocasu) Délka těla (samice): 140 cm – 175 cm (bez ocasu) Délka ocasu: 70 cm – 100 cm (zakončený černou chvostkou, ve které je skrytý zrohovatělý hrot) Výška v kohoutku (samci): 120 cm – 130 cm Výška v kohoutku (samice): 100 cm – 110 cm Váha (samci): 180 kg – 230 kg (výjimečně velcí jedinci v divočině až 250 kg) Váha (samice): 120 kg – 160 kg Hříva samců: Může dosahovat délky až 20 cm. Její velikost a tmavost závisí na věku, hladině testosteronu a klimatu (v chladnějších oblastech je hustší a tmavší).
---
Poddruhy lva (Kompletní vědecké rozdělení)
Dnes vědci dělí lvy do dvou hlavních evolučních linií (poddruhů), které se dále dělí na regionální formy podle oblastí:
1. Panthera leo leo (Severní poddruh)
Do této skupiny patří lvi ze severní, západní a střední Afriky (a také asijský lev). Jsou geneticky odlišní a kriticky ohrožení. Lev berberský (forma ze severní Afriky): V přírodě zcela vyhuben (poslední zastřelen v roce 1942 v Maroku). Měl obrovskou, temně černou hřívu, která mu sahala přes celé břicho až do slabin. Dnes přežívá jen v zajetí (přímí potomci ze lvinince marockého krále). Lev západoafrický (západoafrická forma): Kriticky ohrožená populace žijící v izolovaných národních parcích v Senegalu, Beninu nebo Burkině Faso. Jsou menší a samci mají často jen velmi řídkou nebo téměř žádnou hřívu. Lev středoafrický (středoafrická forma): Žije v oblastech od Kamerunu po Středoafrickou republiku a Jižní Súdán. Obývá sušší savany, ale i okraje deštných pralesů.
2. Panthera leo melanochaita (Jižní poddruh)
Tato skupina zahrnuje lvy z východní a jižní Afriky. Jsou to ti nejznámější a nejpočetnější lvi, které vídáme v dokumentech. Lev masajský / východoafrický (východoafrická forma): Žije v Keni, Tanzanii (Serengeti) či Ugandě. Samci mají skvěle vyvinuté hřívy, které ale málokdy sahají až na břicho. Lev katanžský / jihoafrický (jihoafrická forma): Obývá Zimbabwe, Zambii, Botswanu (Okavango) a Jihoafrickou republiku (Krugerův NP). Jsou to statisticky největší a nejtěžší lvi současnosti s mohutnými hřívami. Lev kapský: Forma z nejjižnějšího cípu Afriky s černou hřívou sahající na břicho. Zcela vyhuben lidmi v 19. století. Pouštní lvi z Namibie: Specifická populace jihoafrické formy, která se adaptovala na extrémní život na poušti Namib a na Kostlivém pobřeží, kde loví lachtany a mořské ptáky.
---
Popis srsti a anatomické znaky
Srst a zbarvení: Krátká, hustá srst, jejíž barva se pohybuje od světle pískové, přes žlutohnědou až po tmavě okrovou. Břicho a vnitřní strany nohou jsou vždy světlejší (téměř bílé). Mláďata se rodí s tmavými, hnědými skvrnami na těle, které jim slouží jako maskování v trávě a s věkem (kolem jednoho roku) postupně mizí, i když na břiše a nohách mohou slabé náznaky zůstat i v dospělosti. Ocas: Dlouhý, zakončený výrazným chomáčem tmavých až černých chlupů (chvostkou). Uvnitř tohoto chomáče se skrývá ostrý, zrohovatělý hrot (cca 5 mm dlouhý), což je anatomická zvláštnost, kterou nemá žádná jiná kočkovitá šelma. Anatomie a smysly: Lev má extrémně silně vyvinutou přední část těla (hrudník a ramena), což mu umožňuje strhnout k zemi zvířata mnohem těžší, než je on sám. Drápy jsou zatažitelné, dlouhé až 8 cm. Zorničky jsou kulaté a noční vidění je díky reflexní vrstvě (tapetum lucidum) zhruba 6× lepší než u člověka. Sluch dokáže zachytit kořist na kilometry daleko a řev dospělého lva (díky upravené hlasivkové chrupavce) má hlasitost až 114 decibelů a je slyšet do vzdálenosti 8 kilometrů.
---
Rozmnožování a životní cyklus
Březost: 100 až 114 dní (nejčastěji kolem 105 dní). Počet mláďat: 1 až 4 lvíčata (výjimečně až 6). Samice rodí v naprostém utajení v hustém křoví nebo rákosí mimo smečku. Mláďata váží při narození pouhých 1,5 kg, jsou slepá a plně závislá na matce. Výchova a dospívání: Lvice přivádí mladé do smečky zhruba po 6 až 8 týdnech. Všechny matky ve smečce synchronizují své říje, rodí často naráz a lvíčata pak sají mléko od jakékoli lvice, která zrovna kojí (tzv. společná školka). Mláďata začínají jíst maso ve 3 měsících, odstavena jsou v 6 měsících. Pohlavní dospělost: Samice dospívají ve 3 až 4 letech, samci ve 4 až 5 letech. Mladí samci jsou kolem 3. roku života ze smečky nekompromisně vyhnáni dominantním vůdcem a tvoří "mládenecké koalice", dokud neovládnou vlastní smečku. Délka života: V divočině se samice dožívají 10 až 14 let (samci málokdy více než 10 let kvůli neustálým krvavým bojům o teritorium). V zajetí mohou žít až 20 až 25 let.
---
Predátoři a nepřátelé
Dospělý lev nemá v africké přírodě žádného přirozeného predátora, stojí na samém vrcholu potravního řetězce (tzv. apex predátor). Přesto má obrovské nepřátele: Krokodýl nilský: Může dospělého lva překvapit, zatáhnout pod vodu a zabít, když lev pije u řeky nebo ji přebíhá. Hyena skvrnitá: Lvi a hyeny jsou odvěcí nepřátelé. Jedna hyena proti lvovi nemá šanci, ale klan 20 a více hyen dokáže lva (zejména starého, zraněného nebo osamocenou lvici) unavit, potrhat a usmrtit. Hyeny také aktivně vyhledávají a zabíjejí lvíčata.
Lev (vlastní druh):
Největším zabijákem lvů jsou jiní lvi. Při střetech o teritorium dochází k bojům na život a na smrt. Když nová koalice samců převezme smečku, jako první věc povraždí všechna stávající lvíčata (infanticida), aby lvice přišly rychle znovu do říje a samci mohli zplodit vlastní potomky. Lidská činnost: Pytláctví, legální trofejní lov a pastevci, kteří lvy tráví jedy, aby ochránili svůj dobytek.
---
Potrava a strategie lovu
Hlavní kořist: Lvi jsou striktní masožravci. Jejich hlavní potravou jsou velcí kopytníci – pakoně, zebry, buvoli, různé druhy antilop (buvolci, impaly, kudu) a prasata bradavičnatá. Ve východní Africe tvoří zebry a pakoně až 80 % jejich jídelníčku. V dobách nouze nepohrdnou ani menšími savci, ptáky nebo mršinami, které často kradou hyenám či levhartům. Naopak v oblastech jako je Chobe (Botswana) se některé smečky specializují na lov mladých slonů nebo hrochů. Taktika lovu: Lev není vytrvalý běžec (rychlostí kolem 60 km/h dokáže běžet jen na krátkou vzdálenost), proto spoléhá na moment překvapení a týmovou spolupráci. Loví převážně lvice, a to v noci nebo za úsvitu. Rozmístí se do půlkruhu: křídla kořist nadběhnou a naženou ji přímo do středu, kde čekají nejsilnější lvice. Kořist usmrcují buď zlomením vazů u menších zvířat, nebo stiskem hrdla (uškrcením), který u velkého buvola může trvat i desítky minut. Samci se lovu účastní málokdy (převážně při lovu nebezpečných buvolů), ale u kořisti žerou jako první. Denní spotřeba: Dospělý samec potřebuje průměrně 7 kg masa denně, samice kolem 5 kg. Dokážou však na jeden zátah sežrat až 30 kg masa a pak několik dní hladovět a trávit.
---
Rozšíření, biotop a chování ve smečce
Rozšíření a biotop: Původně obývali celou Afriku, Blízký východ a indický subkontinent. Dnes žijí téměř výhradně v subsaharské Africe (mimo deštné pralesy a extrémní pouště). Vyhledávají otevřené savany, travnaté pláně, křovinaté buše a suché lesy, kde mají dostatek úkrytů a kořisti. Sociální uspořádání: Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem jsou lvi vysoce sociální a žijí ve smečkách. Typická smečka čítá 5 až 15 dospělých samic (které jsou příbuzné a zůstávají spolu celý život), jejich mláďata a vládnoucí koalici 1 až 4 samců (často bratrů), kteří smečku chrání před cizími vetřelci a hyenami. Teritorium a denní režim: Velikost území smečky závisí na množství potravy a vody, může mít od 20 do 400 km²
. Lvi jsou mistři v šetření energií – až 20 hodin denně stráví spánkem, odpočinkem ve stínu nebo lenošením, aby nebyli vystaveni vražednému africkému slunci. Aktivní jsou hlavně v noci.
---
Zajímavosti a kulturní význam
Swahilská kultura a mytologie: Východoafrické kmeny (např. Masajové) chovají ke lvům obrovský respekt. V jejich kultuře je lev symbolem absolutní síly a odvahy. V minulosti musel každý mladý masajský bojovník (Moran) v rámci rituálu dospívání vystopovat a zabít lva pouze pomocí oštěpu a štítu (dnes už je tento zvyk kvůli ochraně přírody zakázán). Swahilské slovo Simba se dodnes v Africe používá nejen jako jméno pro šelmu, ale také jako čestný titul pro mocné náčelníky a vážené bojovníky. Bílí lvi: Nejedná se o albíny, ale o jedince se vzácnou genetickou mutací (leucismus), která způsobuje ztrátu tmavého pigmentu. Mají sněhobílou nebo krémovou srst, ale modré nebo zlaté oči. Přirozeně se vyskytují pouze v oblasti Timbavati v Jihoafrické republice a v divočině jsou extrémně vzácní, protože kvůli svému zbarvení ztrácejí maskovací výhodu při lovu.
🎥 Video: Společný lov lvic na buvola (BBC)
🎥 Video: Taktika lví smečky v akci
🎥 Poslechněte si: Noční řev lvího samce