Bongo horský
Bongo horský - Mountain bongo
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Tragelaphus eurycerus isaaci
Česky: Bongo horský (někdy uváděn i jako bongo východní)
Řád / Čeleď: Sudokopytníci (Artiodactyla) / Turovití (Bovidae)
Swahilsky: víře je známé zkrátka jako Bongo (případně ho místní kmeny označují jménem Ndongoro).
Fyzické míry
Délka těla: 170–250 cm
Výška těla: 110–130 cm v kohoutku
Váha: 210–405 kg (samci jsou výrazně těžší a mohutnější)
Rohy: 75–100 cm
Detailní vzhled
Rohy: Dlouhé, masivní, mírně spirálovitě stočené dozadu a nahoru. Jsou světle zbarvené s tmavšími špičkami. Výjimečností je, že u tohoto druhu lesních antilop nosí rohy samci i samice.
Je to obrovská, ale neuvěřitelně elegantní antilopa. Její tělo je ze stran mírně zploštělé, aby snáze prolézalo hustým křovím. Srst má sytou kaštanově červenou až mahagonovou barvu (u starých samců postupem věku až téměř zčerná). Na bocích se táhne 10 až 15 jasně bílých svislých pruhů, které zvíře v džungli dokonale maskují a simulují prosvítající paprsky světla. Na prsou a krku najdeme bílý "půlměsíc" a bílé skvrny zdobí i tváře. Typické jsou obrovské, miskovité uši, které zachytí každý šelest.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: březost 270 až 285 dní (cca 9 měsíců), 1 mládě, dospělost ve 20 až 24 měsících, délka života 15 až 19 let. Mláďata se rodí stejně zbarvená jako dospělci, aby se mohla ihned maskovat.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Hlavním přirozeným nepřítelem je levhart, který sdílí stejné lesní prostředí. Občas se stane kořistí lva nebo hyen. Skutečnou hrozbou je však pytláctví, odlesňování a přenos nemocí z domácího dobytka.
Rozšíření: Dnes už je z něj kriticky ohrožený endemit žijící pouze v Keni. Izolované mikropopulace přežívají už jen v horských lesích pohoří Aberdare a na svazích Mount Kenya (ve volné přírodě pravděpodobně zbývá méně než stovka posledních jedinců).
Biotop: Výhradně horské tropické pralesy s hustým podrostem, neprostupné křoviny a bambusové lesy, do kterých vystupuje až do nadmořské výšky 4 000 metrů.
Specifické chování
Plachý noční duch: Je to velmi skrytě žijící, plaché zvíře s převážně noční a soumračnou aktivitou. Nevytvářejí velká stáda jako antilopy na pláních – pohybují se pralesem osamoceně, v párech nebo v malých rodinných skupinách do 10 jedinců.
Útěk s rohy na zádech: Aby se antilopa při rychlém útěku nepřichytila za liány v podrostu, má unikátní trik. Prudce zakloní hlavu a své mohutné rohy položí těsně podél krku a hřbetu. Kvůli tomuto tření rohů o tělo mívají starší bongové často na krku úplně vydřené lysiny.
Sůl nad zlato: Jsou to okusovači zaměřující se na listí a výhonky. Mají ale obrovskou potřebu doplňovat minerály. V pralese pravidelně putují ke známým přírodním soliskům a dokážou sežrat tuny na sůl bohaté hlíny nebo popela ze spálených kmenů.
Hlavní zajímavosti
Záchrana řízená ze srdce Evropy: Zatímco v divočině bongové horští pomalu vymírali, v zoologických zahradách se jim daří dobře. České zoo dokonce v rámci obrovských záchranných programů začaly v posledních letech posílat bongy odchované u nás zpátky do Keni, aby tam podpořili uvadající populaci.
Tajemný a inteligentní mazlíček: První chovatelé si kdysi mysleli, že bongo je vzteklé a agresivní zvíře. Až postupem času se zjistilo, že jde o nesmírně inteligentní a zvídavé bytosti, které, pokud se k nim přistupuje v klidu, k chovatelům velice přilnou a umí být neuvěřitelně kontaktní.
Těžký život chlapů: Zatímco samice drží při sobě ve skupinkách, dospělí samci žijí osamělým životem a se samicemi se potkávají jen v době říje.
Kde ho vidět v ČR: Česká republika je ve světě naprostou velmocí v záchranném chovu bongů horských: Safari Park Dvůr Králové: Chovají je zde už od 70. let (zvířata sem tenkrát dovezl Josef Vágner přímo z Keni). Nyní organizují mezinárodní přesuny jedinců z Evropy zpět do Afriky. Zoo Praha: Jejich chovná tradice sahá do roku 1988, chovají nesmírně kontaktní zvířata, mají spoustu úspěšných odchovů mláďat a celosvětově podporují jejich záchranu.
🎥 Video: Na videu si můžete zblízka prohlédnout bonga horského, který je vůbec největší africkou pralesní antilopou. Všimněte si jeho nádherného kaštanového zbarvení s maskovacími bílými pruhy a mohutných spirálovitých rohů, kterými se u tohoto druhu pyšní nejen samci, ale i samice.