Kočkodan Rolowayův
Kočkodan Rolowayův - Roloway monkey
Představte si opici oblečenou do elegantního černého fraku, kterému dominuje zářivě bílý límec a neuvěřitelně nápadná, dlouhá bílá "kozí" bradka. Přesně tak vypadá kočkodan Rolowayův. Tento dechberoucí akrobat pocházející ze samotného srdce pralesů západní Afriky patří k nejohroženějším opicím na naší planetě. Jeho zvídavá povaha, krása a hravost v korunách stromů z něj dělají magnet pro oči, ale v divoké přírodě už ho bohužel potkáte jen stěží.
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Cercopithecus roloway
Česky: Kočkodan Rolowayův
Swahilsky: Nemá ustálený název, jde o západoafrický endemit, zatímco svahilština je doménou Afriky východní.
Řád / Čeleď: Primáti (Primates) / Kočkodanovití (Cercopithecidae)
Fyzické míry
Délka těla: 40–55 cm
Délka ocasu: 50–90 cm (ocas často měří více než samotné tělo)
Váha: 4–7 kg (samci jsou viditelně mohutnější než samice a mohou vážit až 8 kg)
Vzhled a anatomie
Je považován za jednoho z největších, ale také nejkrásnějších zástupců kočkodanů. Tělo a hřbet jsou pokryté uhlově černou srstí s kaštanovými až purpurovými odlesky. Zcela nezaměnitelným ho dělá jeho "obličejová výzdoba": tmavou tvář lemuje zářivě bílý pruh na čele, bílá hruď a především předlouhý bílý vous, který mu trčí ze spodu brady. I on má uvnitř tlamy ukryté vysoce elastické lícní torby (kapsy), do kterých si bleskurychle pěchuje nalezenou potravu.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Březost trvá přibližně 160–170 dní.
Mláďata: Samice rodí většinou jediné mládě, které po narození vypadá docela odlišně – není černé, ale pískově nahnědlé, aby bylo v šeru pralesa na matčině hrudi hůře viditelné pro dravce.
Dospělost a délka života: Dospívají kolem 4. roku věku. Jejich délka života ve volné přírodě prudce klesá kvůli úbytku prostředí, ale v ochraně zoo se dožívají více než 20 (někdy i 30) let.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Přirozeně na ně útočí orli korunkatí, levharti a velcí hadi. Naprosto drtivou hrozbou je ale ztráta pralesů (kácení kvůli dřevu a rozšiřování zemědělství) a masivní nelegální lov pro tzv. bushmeat (pralesní maso). Dnes patří mezi 25 nejohroženějších primátů světa – v přírodě už možná přežívají jen poslední stovky jedinců.
Rozšíření: Endemit maličkého území v západní Africe. Vyskytuje se už pouze ve zbytcích pralesů na Pobřeží slonoviny a v sousední Ghaně.
Biotop: Tradiční tropické deštné pralesy. Patří mezi čistě stromové druhy (tzv. arboreální), pohybuje se vysoko v klenbě pralesa (tzv. canopy) a na zem sestupuje jen naprosto výjimečně.
Způsob života a potrava
Pralesní strávník: Jejich jídelníček závisí na tom, co zrovna prales nabízí. Milují zralé ovoce, ale denně pozřou také obrovské množství listí, mladých výhonků, květů a pupenů. Velmi rádi aktivně loví hmyz (od termitů po kobylky), aby si zajistili důležitý přísun bílkovin.
Hlasitá rodinka v oblacích: Žijí ve společenských skupinách obvykle o 15 až 30 jedincích. Vede je jeden silný dospělý samec, který funguje jako radar před nebezpečím. Pokud zpozoruje predátora, vydává extrémně hlasité, štěkavé varovné signály, které lze v pralese slyšet na velkou vzdálenost. Noci tlupa tráví těsně k sobě namačkaná v korunách těch nejvyšších stromů, aby se chránila před chladem a levharty.
Hlavní zajímavosti
Elegán, který pomáhá pralesu žít: Způsob, jakým se kočkodani stravují, je pro africký prales zcela zásadní. Vzhledem k tomu, že požírají stovky různých plodů a obratně cestují pralesními korunami, roznášejí ve svém trusu nestrávená semena stromů na obrovské vzdálenosti. Fungují tak jako životně důležití zahradníci, bez kterých by se těžce zkoušený africký prales přestal obnovovat.
Cena za krásu: Jejich nádherná černobílá kožešina se jim bohužel stala osudnou. Kromě toho, že jsou loveni na maso, místní domorodé kmeny je už od nepaměti loví i kvůli jejich kůži, kterou používají ke zdobení bubnů, rituálním oděvům nebo jako talismany. To je ve spojení se ztrátou prostředí přivedlo na samotný okraj úplného vyhubení.
-
Kde ho vidět v ČR: Vidět tohle zvíře je celosvětová vzácnost (v evropských zahradách jich žijí pouze desítky jedinců). V České republice je hrdým chovatelem jediná instituce: Zoo Jihlava - nová nádherná expozice pro tyto kočkodany vznikla v roce 2024 na místě bývalého Babiččina dvorečku, kde se samec dovezený z Duisburgu a samice z Rhenenu nejen úspěšně aklimatizovali, ale v roce 2025 už přivítali na svět své první vzácné mládě.
🎥 Video: Podívejte se zblízka na kočkodana Rolowayova.
Toto krátké video vám ukáže, jak tento ohrožený krasavec ze západní Afriky vypadá v pohybu a proč dnes patří mezi vůbec nejvzácnější primáty naší planety.