Mangusta žíhaná
Základní klasifikace a názvy
Latinsky: Mungos mungo
Česky: Mangusta žíhaná
Anglicky: Banded mongoose
Swahilsky: Nguchiro
Mangusta je mistrem přežití a nesmírně chytrým tvorem. Pokud byste v africké savaně hledali zvířecí mafii, která drží vždy pohromadě, chrání své území a nezalekne se ani smrtelně jedovatého hada, narazili jste na ty správné kandidáty.
Rozměry a tělesné parametry
Mangusta žíhaná má nízké, podlouhlé tělo jako lasička, což jí umožňuje prolézat nejužšími škvírami. Typickým znakem je řada tmavých pruhů na zádech, podle kterých dostala své jméno.
Délka těla: 30 cm – 45 cm (k tomu navíc 15 až 30 cm dlouhý, ke konci se zužující ocas)
Váha: 1,5 kg – 2,2 kg (je tedy zhruba dvakrát těžší a robustnější než surikata)
Zemní bagry:
Její přední tlapky jsou vybaveny neuvěřitelně silnými a dlouhými drápy. Neumí je sice zatahovat jako kočky, ale slouží jí jako dokonalé rypadlo. Během pár minut dokáže rozhrabat tvrdou zeminu, ztrouchnivělé dřevo nebo staré termitiště.
Kde žijí a jaké potřebují prostředí
Na rozdíl od surikat, které milují vyprahlé polopouště, mangusty žíhané preferují o něco přívětivější prostředí. Mají rády savany s dostatkem stromů, křovinaté buše a travnaté pláně. Často je najdete v blízkosti vody a velmi rády obsazují opuštěná termitiště, ze kterých si dělají bezpečné pevnosti.
Státy výskytu: Keňa a Tanzanie, Jihoafrická republika (východní část, např. Krugerův národní park) Uganda a Rwanda, Zimbabwe, Zambie a Botswana (především oblast delty Okavanga)
Potrava a lovecké mistrovství
Mangusty jsou denní tvorové, kteří žijí v semknutých tlupách o 10 až 40 jedincích. Vstávají se sluncem a celý den tráví neustálým pobíháním, čenicháním a hrabáním.
Menu plné proteinů:
Hlavní složkou jejich potravy je hmyz – brouci, termiti, stonožky a pavouci. Jsou to ale šelmy, takže aktivně loví i malé hlodavce, žáby a ještěrky. Skvěle si dokážou poradit i s menšími hady.
Chytřejší než byste čekali:
Mangusty používají nástroje, respektive využívají své okolí k získání potravy. Když mangusta najde vejce od ptáků nebo tlustou stonožku chráněnou krunýřem, vezme ji předními tlapkami a prudce ji prohodí mezi svýma zadníma nohama proti kameni nebo kmeni stromu, dokud skořápku nerozbije.
Válka o přežití
Být malou šelmou v savaně znamená být na jídelníčku mnoha velkých hráčů. Z oblohy na ně útočí orel bojovný a další dravci. Na zemi představuje největší hrozbu levhart, útočný varan nilský, potulný šakal a v blízkosti vodních toků také rychlý krokodýl nilský.
Šikana predátorů:
Stejně jako surikaty i mangusty využívají k obraně sílu smečky. Pokud narazí na predátora (například když objeví spící zmiji útočnou), celá tlupa se kolem hrozby semkne. Začnou vydávat hlasité cvrčivé a vrčivé zvuky, naježí srst a společně na nepřítele dorážejí, dokud ho neodeženou nebo nevyvedou z míry.
Kde ji vidět v ČR: Mangusta žíhaná je v českých zoologických zahradách poměrně oblíbeným chovancem. Její početné a neustále aktivní rodinky můžete obdivovat například v Zoo Plzeň, Zoo Ostrava, Zoo Dvorec nebo v Zoo Chleby
🎥 Video: Souboj na život a na smrt – mangusta vs. mamba černá
Mangusty jsou ve zvířecí říši proslulé svou neuvěřitelnou odvahou a schopností postavit se i těm nejjedovatějším hadům planety. Na těchto fascinujících záběrech z dokumentu od Smithsonian Channel můžete sledovat neúprosný boj mangusty s obávanou mambou černou. Mangusty sice nejsou vůči hadímu jedu absolutně imunní, ale díky speciální mutaci buněčných receptorů mají velmi vysokou odolnost. Jejich hlavní zbraní je však blesková rychlost, mrštnost a dokonalá taktika, díky které dokážou hada unavit a nakonec přelstít. Příroda je zkrátka fascinující!