Pelikán bílý

Pelikán bílý je opravdovým obrem afrických jezer a mistrem v rybolovu. S rozpětím křídel připomínajícím menší letadlo a obrovským koženým vakem pod zobákem je na vodní hladině naprosto nepřehlédnutelný. Nejsou to ale žádní osamělí lovci – pelikáni jsou proslulí svou dokonalou týmovou spoluprací, při které na vodě vytvářejí organizované rybářské flotily.

Základní informace

Řád: Veslaři

Čeleď: Pelikánovití

Latinský název: Pelecanus onocrotalus

Český název: Pelikán bílý

Anglický název: Great White Pelican

Swahilský název: Mwari

Tělesné rozměry a popis

Délka těla: 140–180 cm

Rozpětí křídel: 270–360 cm (řadí se mezi ptáky s největším rozpětím křídel na světě)

Váha: 9–15 kg

Délka života: 15–30 let ve volné přírodě

Tento mohutný pták má téměř čistě bílé opeření, které někdy v období páření získá jemně narůžovělý nádech. Když ale roztáhne křídla k letu, odhalí kontrastní černé letky na okrajích křídel. Jeho nejvýraznějším znakem je masivní šedo-žlutý zobák, z nějž visí obrovský žlutooranžový kožený vak. Samci jsou o něco větší a těžší než samice a mají také o poznání delší zobák. Dospělí ptáci mají navíc kolem očí nápadnou holou kůži bez peří, která se v době hnízdění zbarvuje do sytě růžové až žluté.

Rozmnožování a vývoj

Život v hlučné kolonii: Pelikáni bílí jsou silně společenští ptáci a hnízdí v obrovských koloniích, které mohou čítat i desítky tisíc párů. Hnízdo je v podstatě jen mělký důlek v zemi, vystlaný klacíky, rákosím a trusem. Samice obvykle snáší 2 vejce.

Péče a krmení:

 Inkubace trvá zhruba měsíc a rodiče se na vejcích střídají. Mláďata se líhnou úplně holá, růžová a dosti nevzhledná, ale brzy obrostou tmavě hnědým až černým prachovým peřím. Rodiče je krmí tak, že mládě zanoří celou hlavu hluboko do dospěláckého vaku a vybírá si natrávené ryby přímo z jícnu.

Predátoři a hrozby

Hlavní dravci: Dospělý pelikán je díky své velikosti chráněn, ale občas se může stát obětí velkého krokodýla. Hnízda jsou na tom podstatně hůř – vejce a mláďata často padnou za oběť orlům, šakalům, hyenám nebo velkým varanům.

Další hrozby: Největším nebezpečím je vysychání mělkých afrických jezer a mokřadů, ztráta přirozeného prostředí a znečištění vod chemikáliemi, které se hromadí v rybách.

Rozšíření a biotop

Biotop: Mělká sladkovodní i brakická jezera, rozlehlé bažiny, říční delty a ústí řek. K hnízdění potřebují bezpečné ostrovy nebo rákosiny, kam se nedostanou pozemní predátoři.

Státy výskytu: Keňa, Tanzanie, Uganda, Jihoafrická republika, Botswana, Namibie, Etiopie a další země subsaharské Afriky.

Potrava a způsob obživy

Pelikán bílý je téměř výhradně rybožravec. Každý dospělý pták potřebuje denně spořádat 1 až 1,2 kg ryb (nejčastěji loví vrubozubce, jako jsou tilápie). Jejich lovecká taktika je fascinující – na rozdíl od jiných druhů se nepotápějí z výšky, ale loví z hladiny. Plavou v útvarech, nahánějí ryby na mělčinu a pak do hejna naráz zaboří své obrovské zobáky, které fungují jako dokonalé rybářské podběráky.

Zajímavosti a sociální chování

Kapsa, která strčí žaludek do kapsy

Pelikaní vak pod zobákem neslouží k uchovávání potravy na později (jak si lidé často myslí), ale čistě k lovu. Kůže vaku je neuvěřitelně pružná a dokáže pojmout až 11 litrů vody! To je zhruba třikrát více, než se vejde pelikánovi do žaludku. Když pták rybu nabere, musí nejprve přitisknout zobák k hrudi, aby vytlačil vodu ven, a teprve poté kořist vcelku spolkne.

Dokonalá rybářská flotila

Při lovu se chovají jako organizovaná armáda. Hejno klidně i 20 pelikánů vytvoří na hladině tvar podkovy. Plavou synchronizovaně směrem ke břehu, silně plácají křídly o hladinu a vyvolávají rozruch, aby ryby vyplašili a nahnali je na mělčinu, kde už nemají úniku. Je to jedna z nejpropracovanějších ptačích loveckých technik.

Mistři v plachtění

I přes svou enormní váhu jsou to vynikající letci. Místo toho, aby se vysilovali máváním křídel, vyhledávají teplé stoupavé proudy (termiku). Na nich dokážou vystoupat vysoko na oblohu a pak plachtit desítky kilometrů při hledání nových lovišť. Často létají v charakteristických formacích ve tvaru písmene V nebo v dlouhých řadách.

Temná stránka jídelníčku

Ačkoliv jsou to především rybožravci, dokážou být příležitostně překvapivě drsní. Pokud je na jezerech velký nedostatek ryb, byli pelikáni bílí opakovaně pozorováni, jak do svého obřího zobáku spolknou i menší ptáky, jako jsou holubi, kachňata nebo mláďata jiných vodních ptáků, a zaživa je zhltnou.

Kde ho vidět v ČR: Pelikán bílý je poměrně oblíbeným chovancem našich zahrad. Jejich impozantní hejna můžete obdivovat například v Zoo Praha, Safari Park Dvůr Králové nebo v Zoo Plzeň.

🎥 Video: Temná stránka pelikáního jídelníčku

Většinu času pelikáni bílí loví ryby. Když ale na pobřeží panuje hlad, neštítí se využít svůj obří zobák k mnohem drsnějšímu lovu. Podívejte se na tyto unikátní (a trochu mrazivé) záběry z dokumentu BBC Earth, které ukazují, jak pelikáni zaživa polykají bezbranná mláďata terejů. Příroda zkrátka nezná slitování! 

⬅️ Zpět na Zvířata

⬅️ Zpět na Ptáky