Rákosnička běloskvrnná
Rákosnička běloskvrnná - Painted reed frog
Tato africká mini žabka je skutečným chameleónem mezi obojživelníky – a to ne proto, že by měnila barvu podle nálady, ale proto, že co kus, to naprostý vizuální originál. Její latinský název odkazuje na mramorování, ale v přírodě byste jen těžko hledali dvě rákosničky se stejným kabátkem. Ačkoliv je přes den klidná a dokonale nalepená na stéblech rákosu, jakmile padne africká noc, promění se tito drobečci v hlasitou kapelu, která ovládne široké okolí.
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Hyperolius marmoratus
Česky: Rákosnička běloskvrnná
Třída / Řád: Obojživelníci (Amphibia) / Žáby (Anura)
Čeleď: Rákosničkovití (Hyperoliidae)
Fyzické míry
Délka těla: 2,5–3,5 cm (samice mohou mít až 4 cm)
Váha: 2–5 g
Vzhled a anatomie
Jak už název napovídá, často mívá na tmavším (hnědém či černém) podkladu výrazné bílé, žluté nebo narůžovělé skvrny či pruhy. Vzorů je však nespočetné množství – od puntíků až po složité mramorování. Břicho a spodní strany nohou bývají často signálně červené nebo oranžové. Kůže je hladká a lesklá. Na koncích prstů má rákosnička rozšířené přísavné terčíky, které fungují jako dokonalé přísavky a umožňují jí šplhat po hladkých a kluzkých listech travin a rákosů. Samice jsou viditelně větší a zavalitější než samci.
Rozmnožování a vývoj (Metamorfóza)
Vývoj: Páření probíhá ve vodě, kam samice následně klade vajíčka ve shlucích, které lepí na potopené rostliny a kořeny těsně pod hladinou. Za několik dní se z nich líhnou drobní pulci. Vývoj pulce a jeho proměna v malou žabku je v teplé vodě poměrně rychlá a trvá zhruba 4 až 6 týdnů.
Snůška: 150 až 500 drobných vajíček.
Dospělost: Zhruba v 1 roce.
Délka života: 3–5 let.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Hadi (zejména užovky), vodní ptáci, pavouci a velký dravý hmyz (např. kudlanky nebo ploštice).
Rozšíření: Jižní a jihovýchodní Afrika (např. Jihoafrická republika, Mosambik, Malawi, Zimbabwe a Eswatini).
Biotop: Vlhké savany, mokřady, rákosiny, okolí řek a stojatých vod. Velmi dobře se ale přizpůsobila člověku a často ji najdete i na zahradách nebo rovnou na zdech afrických domů.
Způsob života a potrava
Je to žába s převážně noční aktivitou. Den tráví nehybně přilepená na listech, často na přímém slunci.
Živí se výhradně hmyzem. Díky své obratnosti a přísavkám loví přímo v porostu drobné mouchy, komáry, můry a pavouky. Na kořist útočí bleskovým skokem.
Hlavní zajímavosti
Živý solární panel: Obojživelníci obvykle slunce nesnáší, protože jim vysušuje kůži. Rákosnička běloskvrnná ale přes den spí přímo na sluncem rozpálených listech! Aby nevyschla, složí končetiny těsně pod sebe (čímž zmenší plochu těla), přimhouří oči a její světle zbarvená kůže odráží většinu slunečního záření jako dokonalý ochranný štít.
Noční chorály: Během období dešťů se samci shromažďují na stéblech u vody a nafukují své rezonanční měchýřky pod krkem do úctyhodných rozměrů. Vydávají pronikavý, vysoký a nepřetržitý pískot. Když se takhle sejde tisíc žab, je hluk doslova ohlušující a je slyšet na stovky metrů daleko.
Extrémní polymorfismus: Vědci zpočátku věřili, že existují desítky různých druhů rákosniček, než zjistili, že jde o jeden a ten samý druh. V jedné jediné lokalitě totiž můžete najít rákosničky, které jsou pruhované, puntíkaté, čistě hnědé i zářivě pestrobarevné.
Kde ji vidět v ČR: Rákosničku běloskvrnnou si můžete prohlédnout na vlastní oči například zde: Zoo Jihlava
🎥 Video: Rákosnička běloskvrnná (Hyperolius marmoratus)
Tato drobná a obratná stromová žába obývá oblast jižní Afriky. Vyznačuje se velkou proměnlivostí zbarvení a přísavkami na prstech, díky nimž se snadno pohybuje po stéblech rákosu a listech. Podívejte se na krátké video tohoto jihoafrického obojživelníka!