Sahara
Sahara – Sahara Desert
Sahara je největší horká poušť na světě a celkově druhá největší poušť na Zemi hned po Antarktidě. Rozkládá se napříč celým severním kontinentem od Atlantského oceánu až po Rudé moře a představuje archetypální, dechberoucí krajinu nedozírných písečných moří, skalnatých náhorních plošin a hluboké historie, která zásadním způsobem formovala dějiny celé severní Afriky.
Základní geografická data
Typ pouště: Kombinace písečných moří (ergů), štěrkových plání (regů), skalnatých plošin (hamad), solných pánví a horských masivů.
Rozloha: Přibližně 9 200 000 kilometrů čtverečních (pokrývá zhruba třetinu celého afrického kontinentu, resp. plochu srovnatelnou s Čínou nebo USA).
Státy výskytu: Zasahuje na území celkem 10 států – Alžírsko, Čad, Egypt, Libye, Mali, Mauretánie, Maroko, Niger, Súdán, Tuniská republika.
Nadmořská výška: Od nejnižších bodů pod úrovní moře (např. proláklina Kattara v Egyptě, -133 metrů) až po vrcholy vysokých saharských pohoří, jako je Emi Koussi v pohoří Tibesti (3 445 m n. m.) nebo Tahat v Hoggaru (2 903 m n. m.).
Klimatické podmínky: Extrémně aridní a horké klima s nejvyšším průměrným ročním slunečním svitem na planetě. Srážky jsou velmi vzácné a nepravidelné, v mnoha oblastech prší jen jednou za několik let (roční úhrn v centru je často pod 25 mm). Letní teploty vzduchu běžně překračují 40 °C až 50 °C, přičemž povrch písku se rozpaluje ještě výrazně více, zatímco v zimních nocích mohou teploty kvůli silnému vyzařování tepla klesat k bodu mrazu.
Geologie a krajinný ráz • Krajina Sahary je nesmírně rozmanitá. Tvoří ji obří písečné duny a ergy (např. Grand Erg Oriental či Erg Chebbi dosahující výšky přes 250 metrů), rozsáhlé skalnaté plošiny (hamady), štěrkové pouště (regy), suchá koryta řek (vádí) a sopečné masivy v centrální části (Tassili n'Ajjer, Ahaggar, Tibesti). • Písek a povrchové sedimenty Sahary vzešly z milionů let trvajícího zvětrávání starých geologických struktur, eolické eroze a zbytků starověkých jezerních a říčních sedimentů z období, kdy byla oblast vlhká. Zrníčka křemene jsou větrem dokonale obroušená do hladkých, zakulacených tvarů. Typické načervenalé, žlutavé až okrové zabarvení písku a plání způsobují povlaky oxidů železa na povrchu zrn.
Flora a fauna (Život v extrému)
Rostlinstvo: Vegetace je extrémně rozptýlená a přizpůsobená suchu. Zahrnuje hluboko kořenící akácie, tamaryšky, kaktusovité sukulenty, suchomilné trávy a jednoleté rostliny, které dokážou po vzácném dešti rychle vykvést, vytvořit semena a zase zaniknout. V oázách rostou datlové palmy.
Živočichové: Žijí zde vysoce specializovaní tvorové: fenech (nejmenší psovitá šelma s obříma ušima), přímorožci, gazely, damani, štíři, jedovatí plazi (např. rohaté vřavy a ropušáci), píseční hlodavci a v odlehlých oblastech také kriticky ohrožený saharský gepard.
Strategie přežití: Většina živočichů je striktně noční, čímž uniká smrtícímu dennímu žáru. Mnoho drobných zvířat (například hlodavci) vůbec nepije vodu – veškerou potřebnou vlhkost získávají metabolicky z potravy. Někteří obojživelníci a plazi upadají do letního spánku (estivace) pod zemí.
Historie, lidé a kultura
Obyvatelé: Saharu po tisíciletí obývají kočovné a polokočovné kmeny, zejména Berbeři, Tuaregové ("modří muži Sahary"), Tubové a Maurové, kteří se usazují v oázách nebo křižují poušť s karavanami.
Tradiční způsob života: Tradice stojí na chovu velbloudů, koz a ovcí, oásovém zemědělství a historickém dálkovém transsaharském obchodu (např. obchod se solí, zlatem a kořením). Kultura je hluboce přizpůsobena extrémnímu prostředí, což odráží i specifický oděv chránící před sluncem a pískem.
Věda, archeologie a zajímavosti
Sahara je gigantickou učebnicí paleoklimatologie. Pod povrchem písku a v suchých křídových sedimentech se nacházejí obrovské zásoby fosilní podzemní vody (nubijský akvifer) a stopy po dřívějších megajezerech a řekách. • Oblast Tassili n'Ajjer v Alžírsku nebo Gilf Kebir v Egyptě ukrývají tisíce let staré prehistorické skalní malby a rytiny, které dokládají, že Sahara byla ještě před několika tisíci lety (v tzv. Africkém vlhkém období) zelenou savanou plnou jezer, hrochů, slonů a lovců.
Zajímavosti a chování krajiny
Zelená Sahara v minulosti: Coklík v zemské ose a monzunové větry způsobují, že Sahara prochází pravidelnými cykly. Zhruba každých 20 000 let se oblast zazelená a promění v krajinu savan a jezer (poslední "zelená fáze" skončila před cca 5 000–6 000 let).
Zpívající duny: Za určitých podmínek vlhkosti a tření větru vydávají některé saharské písečné duny hluboký, dunivý zvuk připomínající hučení letadla nebo varhany.
Saharský prach nad Atlantikem: Silné větry (tzv. harmattan nebo simum) zvedají miliony tun saharského prachu ročně a unášejí ho tisíce kilometrů daleko – saharský prach pravidelně dopadá až do Jižní Ameriky (kde slouží jako zásadní hnojivo pro pralesy v Amazonii) nebo do Evropy.
🎥 Video: Vydejte se na velkolepou cestu do největší horké pouště světa.
Přiložený dokumentární snímek vás zavede do rozlehlých saharských končin, kde vám ukáže nekonečná písečná moře, extrémní krajinu plnou kontrastů a život v drsném prostředí.