Scink ohnivý
Scink ohnivý - Fire skink
Když tento ještěr vykoukne zpod vrstvy spadaného listí, vypadá to, jako by v africkém pralese zaplápolal malý oheň. Scink ohnivý je doslova živým klenotem s dokonale hladkým, lesklým tělem a neuvěřitelně sytými barvami. Přestože patří k jedněm z nejkrásnějších afrických plazů, je to velmi plachý tvor, který tráví většinu svého života skrytý v zemi, kde se doslova "proplétá" hlínou a kořeny jako malá ponorka.
Základní údaje a taxonomie
Latinsky: Lepidothyris fernandi (dříve známý jako Riopa fernandi nebo Mochlus fernandi)
Česky: Scink ohnivý
Řád / Čeleď: Šupinatí (Squamata) / Scinkovití (Scincidae)
Fyzické míry
Délka těla: 25–38 cm (včetně ocasu, který tvoří zhruba polovinu délky)
Váha: 60–120 g
Vzhled a zbarvení
Scink ohnivý má robustní, válečkovité tělo s nápadně krátkýma nohama, což je znak typický pro ještěry, kteří se často zahrabávají. Jeho šupiny jsou dokonale hladké a lesknou se jako vyleštěný smalt. Hřbet bývá zbarvený do elegantní zlatohnědé až bronzové barvy, ale to hlavní překvapení se skrývá na bocích. Ty září sytě červenou až oranžovou (ohnivou) barvou, do které je přimícháno výrazné černo-bílé mramorování nebo svislé pruhy. Samci mívají o něco masivnější hlavu a výraznější zbarvení než samice, ale spolehlivě je od sebe rozezná jen zkušený chovatel.
Životní cyklus a rozmnožování
Rozmnožování: Samice klade snůšku 5 až 9 oválných kožovitých vajec, která pečlivě zahrabává do vlhké pralesní půdy nebo tlejícího dřeva. Inkubační doba trvá 40 až 50 dní v závislosti na okolní teplotě.
Dospělost: Zhruba v 1 roce.
Délka života: V přírodě se dožívají méně, ale v bezpečném prostředí zoo mohou žít úctyhodných 15 až 20 let.
Přirozené prostředí a hrozby
Predátoři: Draví ptáci, hadi, drobné africké šelmy (např. promyky) a velké druhy pralesních žab.
Rozšíření: Pás tropické západní a střední Afriky (např. Guinea, Libérie, Pobřeží slonoviny, Nigérie, Kamerun a Kongo).
Biotop
Vlhké tropické deštné lesy, husté břehy řek a křovinaté podrosty. Milují silnou vrstvu vlhké hrabanky, spadaného listí a tlející kmeny padlých stromů.
Způsob života a potrava
Pralesní predátor: Je to výhradně masožravec a velmi aktivní lovec. Jakmile zachytí pohyb, vyráží bleskurychle vpřed. Jeho jídelníček tvoří nejrůznější pralesní hmyz (cvrčci, švábi, sarančata), pavouci, červi a obzvlášť oblíbenou pochoutkou jsou pro něj hlemýždi, kterým dokáže svými silnými čelistmi snadno rozdrtit ulitu. Výjimečně uloví i drobného hlodavce nebo jinou ještěrku.
Termoregulace a aktivita: Ačkoliv miluje teplo, nevystavuje se dlouhé hodiny přímému pražícímu slunci na holých kamenech jako pouštní agamy. Teplo raději čerpá filtrované přes listy pralesa nebo se zahřívá občasným vynořením ze substrátu. Nejaktivnější je brzy ráno nebo v podvečer.
Hlavní zajímavosti
Zemitý plavec: Scinkové obecně nevyužívají své nohy k běhu tak často jako jiní ještěři. V nebezpečí nohy instinktivně přitisknou k tělu a díky hladkým šupinám se vlnivými pohyby doslova "vplaví" hluboko do listí, písku nebo hlíny, kde bleskově zmizí predátorovi z očí.
Ztráta ocasu (Autotomie): Pokud už dravce nepřechytračí a ten ho chytí, má scink v záloze klasický ještěří trik. Dokáže dobrovolně odlomit svůj vlastní ocas. Odlomený kus sebou na zemi ještě dlouho divoce mrská, čímž zmate útočníka, a scink mezitím prchne. Ocas mu časem znovu doroste, i když už většinou nebývá tak dlouhý a krásně zbarvený jako ten původní.
Kde ho vidět v ČR: Tento živý pralesní drahokam si můžete prohlédnout například zde: Zoo Jihlava a Zoo Praha
🎥 Video: Podívejte se zblízka na scinka ohnivého a jeho chování.
Záběry ukazují jeho charakteristické zářivě červené zbarvení, typickou zvědavost a opatrný pohyb v teráriu.