Antilopa žirafí
Základní klasifikace a názvy
Latinsky: Litocranius walleri
Česky: Antilopa žirafí (oficiálně gazela žirafí, hojně zvaná gerenuk)
Anglicky: Gerenuk (případně Giraffe gazelle)
Swahilsky: Swala twiga (doslova "antilopa žirafa")
Pokud při safari uvidíte antilopu, která místo klasického pasení stojí vzpřímeně na zadních nohách a s nataženým krkem okusuje stromy, máte obrovské štěstí. Právě se díváte na gerenuka, mistra rovnováhy a přežití v nejvyprahlejších koutech Afriky.
Rozměry a tělesné parametry
Tato gazela se naprosto vymyká všem běžným standardům. Má neuvěřitelně dlouhý, tenký krk, pavoučí nohy a vzhledem k tělu velmi malou klínovitou hlavu s obrovskýma očima a ušima.
Výška v kohoutku: 80 cm – 105 cm (ale když se postaví na zadní, dosáhne až do výšky neuvěřitelných 2 metrů!)
Délka těla: 140 cm – 160 cm
Váha: 28 kg – 52 kg (samci jsou těžší a jako jediní mají robustní, dozadu zahnuté rohy ve tvaru lyry)
Postoj, který popírá gravitaci:
Její páteř a pánev jsou evolučně upraveny tak, že se dokáže zcela plynule postavit na zadní nohy, opřít se předními kopýtky o větve a v této vzpřímené pozici balancovat obrovskou spoustu času. Dostane se tak k potravě, na kterou běžné střední antilopy vůbec nedosáhnou.
Kde žijí a jaké potřebují prostředí
Gerenuk se vyhýbá otevřeným travnatým pláním i hustým rovníkovým lesům. Je to zvíře stvořené pro suchou, drsnou a trnitou krajinu. Preferuje suché polopouště a oblasti plné hustých keřů.
Státy výskytu:
Keňa (zde je velmi populární a k vidění například v rezervaci Samburu)
Tanzanie (hlavně suché severní oblasti)
Somálsko (právě odtud pochází původní somálský název "gerenuk", což v překladu znamená "žirafí krk")
Etiopie (její jižní a východní vyprahlé oblasti)
Džibutsko
Potrava a životní styl
Antilopa žirafí je výhradní okusovač. Na rozdíl od jiných druhů antilop vůbec nespásá trávu na zemi, protože její dlouhý krk a nohy dělají sklánění k zemi velmi neohrabaným a hlavně nebezpečným.
Závislost na stromech:
Jejím hlavním zdrojem potravy jsou listy, pupeny, květy a plody trnitých keřů a stromů (zbožňuje různé druhy akácie). Její úzká tlama, velmi pohyblivé pysky a dlouhý jazyk fungují úplně stejně jako u velké žirafy, takže dokáže bezbolestně otrhávat lístky přímo mezi dlouhými a ostrými trny.
Život zcela bez vody:
To nejvíc fascinující na gerenukovi je, že po celý svůj dospělý život nepotřebuje pít tekutou vodu. Veškerou potřebnou vlhkost získává čistě z ranní rosy a z listů, které sežere. To mu dává v drsné Africe gigantickou výhodu, protože nemusí riskovat nebezpečnou cestu k napajedlům, kde obvykle číhají největší predátoři, jako je krokodýl nilský.
Válka o přežití
Gerenuk je poměrně plaché zvíře (žije buď samotářsky, nebo v malých rodinných skupinkách). Nemá vytrvalost antilopy a jeho tenké nohy nejsou dělané na dlouhé sprinty, takže jeho hlavní zbraní je maskování.
Hlavní nepřátelé:
V hustých křovinách, které obývá, se často potuluje levhart, což je pro gerenuka nepřítel číslo jedna. Na otevřenějších okrajích buše se pak snadno stává kořistí pro rychlého geparda nebo smečku, kterou vede neúnavný pes hyenovitý. Mláďata jsou navíc zranitelná vůči menším šelmám – hrozbou je pro ně šakal, občas i drzá hyena skvrnitá, nebo útok ze vzduchu, který vede obří orel bojovný.
Obranná taktika:
Když gerenuk zaznamená hrozbu, nezačne okamžitě utíkat. Znehybní jako socha. Díky svému neuvěřitelně štíhlému tělu a pískovému zbarvení dokáže naprosto dokonale splynout s okolními suchými větvemi. Pokud se predátor přiblíží, antilopa podivně skloní svůj dlouhý krk do vodorovné polohy, aby nebyla vidět, a pokusí se tiše odplížit. Prchá až v nejkrajnější nouzi velmi zvláštním, strnulým klusem.
🎥 Video: Antilopa žirafí v akci.
Podívejte se na fascinující záběry zvířete, které posunulo evoluci do nových výšek. V tomto videu na vlastní oči uvidíte její neuvěřitelnou rovnováhu, když se na zadních nohách natahuje pro ty nejšťavnatější lístky.
⬅️ Zpět na Gazely a pravé antilopy
⬅️ Zpět na Turovití
⬅️ Zpět na Zvířata
