Banánovec obecný
Banánovec obecný - Violet Turaco
Představte si ptáka, který má peří lesklé jako vzácný fialový safír, na hlavě nosí ohnivě červenou čepičku a na obličeji mu svítí obrovský žlutooranžový štít připomínající přilbu. Přesně tak vypadá banánovec obecný, jeden z nejnápadnějších křídlenců západní a střední Afriky. Ačkoliv ho vědci pojmenovali "banánožrout", banán byste mu v přírodě nabízeli marně. Namísto toho s neuvěřitelnou mrštností proskakuje korunami stromů a pátrá po divokých fících. Když navíc roztáhne křídla k letu, odhalí tajemství, které umí vyrobit pouze jediná ptačí rodina na celé planetě.
Základní informace
Řád: Turakové (Musophagiformes)
Čeleď: Turakovití (Musophagidae)
Latinský název: Musophaga violacea
Český název: Banánovec obecný (často uváděn i jako turako fialový)
Anglický název: Violet Turaco
Swahilský název: Kolokolo (obecný termín pro turaky, ačkoliv tento druh žije primárně mimo hlavní swahilsky mluvící oblasti)
Tělesné rozměry a popis
Délka těla: 48 – 50 cm (včetně dlouhého ocasu)
Rozpětí křídel: 40 – 60 cm
Váha: 250 – 400 g
Délka života: Ve volné přírodě obvykle 10 – 15 let (v lidské péči i přes 20 let)
Základní barva tohoto statného ptáka je úchvatně lesklá temně fialová, která v určitých úhlech odráží sluneční světlo do modrých, zelenkavých nebo i černých tónů. Temeno hlavy zdobí sytě karmínové peří připomínající rozcuchanou čepičku, a přesně od očí se mu táhne výrazná bílá linka. Tím vůbec nejnápadnějším je ale jeho mohutný zobák, jehož žlutooranžová rohovina přechází vysoko na čelo a tvoří tam velký, zaoblený štít. Samec i samice vypadají naprosto stejně, rozdíl mezi nimi okem nepoznáte.
Rozmnožování a vývoj
Hnízdění může v přírodě probíhat v podstatě celoročně. Monogamní páry staví v hustém větvoví stromů poměrně primitivní, plochá hnízda z klacíků, do kterých samice snáší většinou 2 bělavá vejce.
Inkubace (sezení na vejcích) trvá přibližně 24 až 26 dní a poctivě se v ní střídají oba rodiče.
Stejně jako u ostatních turaků jsou i jejich mláďata malí horolezci. Líhnou se pokrytá hustým prachovým peřím a ještě předtím, než jim narostou letky (kolem 3. až 4. týdne), vylézají z hnízda. K pohybu po větvích jim pomáhá speciální prehistoricky působící drápek, který mají umístěný na ohybech křídel.
Predátoři a hrozby
Hlavní dravci: Velcí draví ptáci, draví hadi (lovící v korunách stromů) a opice, které představují hrozbu zejména pro vejce a nelétavá mláďata.
Dle Červeného seznamu ohrožených druhů (IUCN) se aktuálně jedná o druh málo dotčený, ale stejně jako spoustu dalších lesních zvířat jej dlouhodobě ohrožuje neustálé kácení stromů a ztráta původních pralesních biotopů. Loveni bývají také domorodci pro své zářivě zbarvené letky.
Rozšíření a biotop
Biotop: Nežije v nejtemnějších hlubinách neprostupného pralesa. Preferuje spíše okraje lesů, říční a galeriové lesy, vlhké savany a místa s hustým břehovým porostem, kde má dostatek světla pro hledání potravy.
Státy výskytu: Zejména západní Afrika a část střední Afriky (např. Senegal, Gambie, Guinea, Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Nigérie, Kamerun).
Potrava a způsob obživy
Jedná se o specializovaného plodožrouta. Těžištěm jeho jídelníčku jsou divoké fíky, nejrůznější bobule a semena. Jídelníček si běžně doplňuje okusováním mladých výhonků a listů. Během hnízdního období, kdy ptáci potřebují více bílkovin pro sebe a mláďata, rádi sezobnou i nějaký ten hmyz (např. roletové termity) nebo drobné plže.
Zajímavosti a sociální chování
Unikátní ptačí barvivo: Turakové mají v rámci zvířecí říše naprostý monopol na dvě specifická barviva, která se jinde nevyskytují. Rudé peří v křídlech je zbarveno pigmentem turacinem, zatímco zelenkavé odlesky má na svědomí turakoverdin. Obě barviva jsou na bázi mědi, kterou tito ptáci dokážou metabolizovat ze své potravy! Mezi starými cestovateli se dokonce šuškalo, že když turako zmokne, červená barva z něj steče. Je to jen mýtus, ale barvivo je ve vodě skutečně mírně rozpustné.
Akrobat, ale špatný letec: Mají poměrně krátká a zakulacená křídla, takže na dlouhé přelety je neužije. Létají těžkopádně a většinou jen plachtí z vyšší větve na nižší. Jsou to ale naprostí mistři ve šplhání a skákání! Pomáhá jim v tom flexibilní čtvrtý prst na noze, který mohou libovolně přetáčet dopředu nebo dozadu, čímž získávají dokonalý úchop i na tenkých větičkách.
Omyl se jménem: Jak jejich české jméno (banánovec), tak to vědecké (Musophaga znamená doslova "banánožrout") je založeno na omylu. První badatelé je totiž v Africe často viděli odpočívat v obrovských listech banánovníků. Udělali si tak zkratkovitý závěr, že tyto plody pojídají. Banánovec ale o banány vůbec nestojí, listy mu sloužily čistě jen jako bezpečný úkryt před sluncem a dravci.
Kde ho vidět v ČR: Tento druh se u nás úspěšně chová hned v několika institucích, které se zaměřují na africkou faunu: Safari Park Dvůr Králové.
🎥 Video: Nahlédněte zblízka do ptačí říše:
Podívejte se na tohoto pestrobarevného afrického krasavce z bezprostřední blízkosti. Hned v náhledu vás upoutá jeho nezaměnitelný vzhled – masivní žlutooranžový zobák, sytě zbarvené peří a zářivě karmínová korunka na hlavě. Pusťte si krátkou ukázku a obdivujte exotickou krásu banánovce obecného v celé jeho parádě.