Čáp marabu
Marabu africký (Leptoptilos crumenifer)
Marabu africký je jedním z největších, nejbizarnějších a nejkontroverznějších ptáků Afriky. Kvůli svému vzhledu a faktu, že se živí mršinami, bývá často přezdíván jako "pták hrobník". Společně se supy tvoří v africké savaně neocenitelnou zdravotní policii. Přestože nepatří mezi typické krasavce, jeho inteligence, monumentalita a chování z něj dělají jednoho z nejzajímavějších opeřenců světa.
Základní informace
Řád: Brodiví (Ciconiiformes)
Čeleď: Čápovití (Ciconiidae)
Latinský název: Leptoptilos crumenifer
Český název: Marabu africký
Anglický název: Marabou stork
Swahilský název: Korongo
Tělesné rozměry a popis
Výška: 120 až 150 cm (stojící marabu je velký jako dospělý člověk).
Rozpětí křídel: 220 až 290 cm (někteří obří jedinci mohou mít rozpětí až přes 3 metry, což z něj činí jednoho z ptáků s největším rozpětím křídel na světě).
Váha: 5 až 9 kg.
Délka života: V divočině kolem 25 let, v zajetí se může dožít až 40 let.
Marabu má masivní klínovitý zobák, který může být dlouhý až 35 cm. Jeho tělo je pokryté břidlicově šedým peřím na zádech a bílým na břiše. Nejvýraznější je však jeho holá hlava a krk (pokrytá jen jemným chmýřím), které mají narůžovělou až červenou barvu.
Z krku mu visí velký, holý vak, který se nazývá hrdelní vak (může být dlouhý až 30 cm). Tento vak není spojen se zažíváním, ale s dýchacím ústrojím a marabu ho využívá při námluvách k vydávání zvuků.
Rozmnožování a vývoj
Hnízdění:
Marabu hnízdí v koloniích (často společně s pelikány nebo volavkami). Hnízda si staví vysoko na stromech (např. na baobabech či akáciích) nebo na skalních římsách. V posledních letech hnízdí i v blízkosti afrických měst.
Počet vajec:
Samice snáší 2 až 3 bílá vejce.
Doba sezení:
30 až 35 dní. Na vejcích i při péči o mladá ptáčata se poctivě střídají oba rodiče.
Vývoj mláďat:
Mláďata jsou zpočátku zcela závislá na rodičích, kteří potravu natráví a následně jim ji vyvrhují přímo do hnízda. Plně samostatná jsou až po zhruba 4 měsících.
Predátoři a nebezpečí
Dospělý marabu je kvůli své obří velikosti a masivnímu zobáku v podstatě nedotknutelný pro menší predátory.
Hrozby pro dospělé: Na zemi ho může překvapit levhart, lev nebo hyena, zejména když se marabu krmí na zbytcích mršiny a ztratí ostražitost. V blízkosti vody na něj útočí krokodýli nilští.
Hrozby pro mláďata:
Vejce a ptáčata v hnízdech mohou napadnout draví ptáci (orli) nebo paviáni.
Rozšíření a biotop
Biotop: Otevřené savany, travnaté polopouště, břehy řek a jezer, bažiny. Stále častěji se však zdržuje kolem lidských obydlí, na okrajích měst, u jatek a na obřích skládkách odpadků.
Státy výskytu: Je široce rozšířen v celé subsaharské Africe. Mezi hlavní státy patří Keňa, Tanzanie, Uganda, Etiopie, JAR, Botswana, Namibie, Zimbabwe a Zambie.
Potrava a způsob obživy
Marabu je primárně mrchožrout, ale funguje také jako velmi zdatný predátor a všežravec.
Mršiny: Společně se supy likviduje zbytky padlých zvířat. Díky svému obřímu a silnému zobáku dokáže prorazit kůži uhynulého zvířete (což supi často nedokážou) a odtrhávat velké kusy masa včetně kostí.
Aktivní lov:
Loví ryby, žáby, ještěrky, hady, sarančata a drobné hlodavce.
Pustošení hnízd:
Je velkým nepřítelem ostatních ptáků – pravidelně napadá kolonie plameňáků nebo pelikánů, kde krade vejce a polyká celá živá ptáčata.
Lidský odpad:
Na skládkách požírá v podstatě jakýkoliv organický odpad.
Zajímavosti a sociální chování
Hygienický důvod holé hlavy:
Proč má marabu holou hlavu bez peří? Je to dokonalá evoluční adaptace na jeho způsob obživy. Když marabu strčí hlavu hluboko do nitra krvavé mršiny, peří by se mu okamžitě obalilo krví a tkáněmi, což by vedlo k infekcím a šíření parazitů. Holou kůži po jídle snadno očistí na slunci nebo ve vodě.
Chlazení vlastním trusem (Urohidróza):
Marabu má velmi zvláštní způsob, jak se v horkých afrických dnech chladí. Močí a kálí si přímo na vlastní nohy. Výkaly marabu obsahují hodně tekutiny, která se na nohách odpařuje a tím ptáka ochlazuje. Navíc jeho trus obsahuje kyseliny, které mu nohy dezinfikují od bakterií z mršin. Proto mají marabu často nohy úplně bílé, i když jejich přirozená barva je tmavá.
Vojenský postoj:
Když marabu odpočívá, často zatahuje krk mezi ramena a stojí naprosto nehybně. Vypadá pak jako starý pán v černém kabátě s rukama za zády. Při chůzi se pohybuje rozvážným, elegantním krokem, který připomíná vojenský pochod.
Parťáci u požárů:
Marabu mají skvělou taktiku při stepních požárech savany. Sletují se k okraji hořící trávy a čekají na drobné savce, ještěrky a hmyz, kteří v panice utíkají před plameny. Marabu je pak bleskově chytají a polykají.
Vzdušný kluzák:
Navzdory své hmotnosti je marabu skvělý letec. Využívá teplé stoupavé proudy vzduchu (termiku) k tomu, aby se bez jediného mávnutí křídel vznášel vysoko na obloze, odkud svým skvělým zrakem pátrá po supech, kteří ho spolehlivě dovedou k čerstvé mršině.
🎥 Video: Podívejte se na fascinující záběry čápa marabu v jeho přirozeném prostředí. Toto video od BBC Earth dokonale ukazuje jeho impozantní velikost, jedinečný vzhled a důležitou roli, kterou hraje jako neúnavný uklízeč afrických savan.