Sup africký
Sup africký (Gyps africanu)
Sup africký je nejrozšířenějším a nejtypičtějším supem subsaharské Afriky. Tento obří pták je dokonalým specialistou na vyhledávání a likvidaci mršin. V africkém ekosystému zastává naprosto nenahraditelnou roli "zdravotní policie" – bleskovým odklízením těl uhynulých zvířat totiž brání šíření nebezpečných chorob (jako je sněť slezinná nebo vzteklina), které by jinak zdecimovaly stáda savců.
Základní informace
Řád: Dravci (Accipitriformes)
Čeleď: Jestřábovití (Accipitridae)
Latinský název: Gyps africanus
Český název: Sup africký
Anglický název: White-backed Vulture
Swahilský název: Tumbusi
Tělesné rozměry a popis
Délka těla: 78 až 98 cm.
Rozpětí křídel: 195 až 225 cm (přes dva metry).
Váha: 4 až 7 kg.
Délka života: V divočině kolem 18 až 20 let, v zajetí se může dožít až 35 let.
Sup africký má převážně tmavě hnědé až šedé peří, které ostře kontrastuje s čistě bílým peřím na spodní části zad (kostřeci), podle čehož dostal i svůj anglický název (White-backed vulture).
Jeho hlava a dlouhý krk jsou téměř holé, pokryté pouze jemným chmýřím. Má silný, černý zahnutý zobák uzpůsobený k trhání masa. Na rozdíl od orlů však nemá silné pařáty s ostrými drápy – jeho nohy jsou poměrně slabé a ploché, protože sup svou kořist neloví, ale pouze po ní chodí na zemi.
Rozmnožování a vývoj
Hnízdění v korunách: Na rozdíl od některých jiných druhů supů, kteří hnízdí na skalách, sup africký hnízdí výhradně v koloniích na vrcholcích vysokých stromů (nejčastěji na akáciích). Hnízdo staví z větví a vystýlá ho trávou a listím.
Počet vajec: Samice snáší pouze 1 jediné bílé vejce.
Doba sezení: 56 až 58 dní (téměř dva měsíce!). V sezení se poctivě střídají oba rodiče.
Péče o mládě: Kuře roste poměrně pomalu. Rodiče ho krmí vyvrženou natrávenou svalovinou. Mládě opouští hnízdo až po zhruba 4 až 5 měsících, ale rodiče ho v jeho blízkosti přikrmují ještě další týdny.
Predátoři a ohrožení
Dospělý sup na obloze nemá žádného nepřítele, ale na zemi se situace mění.
Hrozby u mršiny: Když jsou supi přežraní a těžcí, nedokážou bleskově vzlétnout. V tu chvíli je může překvapit a usmrtit levhart, lev nebo hyena. Mláďata na hnízdech občas uloví velcí orli nebo paviáni.
Kritické ohrožení (Lidský faktor): Sup africký je dnes bohužel zapsán na červeném seznamu jako kriticky ohrožený druh. Největší hrozbou je pro něj nelegální trávení mršin pytláky (supi kroužící nad upytlačeným slonem by okamžitě upozornili strážce parku, proto pytláci maso záměrně otráví, čímž naráz usmrtí celé stovky supů).
Rozšíření a biotop
Biotop: Otevřené travnaté savany, stepi, suché lesy a polopouštní oblasti, kde se pohybují obří migrující stáda kopytníků. Vyhýbá se pralesům a čisté poušti.
Státy výskytu: Subsaharská Afrika od Senegalu na západě až po Somálsko na východě, a na jih až po JAR. Mezi hlavní státy patří Keňa, Tanzanie, Uganda, Botswana, Namibie, Zimbabwe a Zambie.
Potrava a způsob obživy
Sup africký je stoprocentní a nekompromisní mrchožrout.
Zrak jako dalekohled: Supi při hledání potravy nepoužívají čich (na rozdíl od amerických kondorů). Spoléhají výhradně na svůj neuvěřitelný zrak. Krouží ve výšce až několik kilometrů a sledují buď přímo padlá zvířata, nebo chování ostatních predátorů a jiných druhů supů.
Hierarchie u stolu: U mršiny vládne přísný řád. Sup africký má sice středně velký zobák, ale je jich nejvíc, takže oběť vezmou útokem v obřím počtu (tzv. "supí chumel"). Často však musí počkat na obřího supa ušatého nebo čápa marabu, kteří svým silným zobákem jako první prorazí tlustou kůži uhynulého buvola nebo zebry.
Zajímavosti a sociální chování
Proč má holý krk?: Podobně jako u marabuova, i u supa je holý krk bez peří geniálním hygienickým opatřením. Sup strká hlavu hluboko do břišních a hrudních dutin rozkládajících se mršin. Kdyby měl na krku klasické peří, krev a hnijící tkáně by se v něm zachytily, což by způsobilo obří nákazu parazity. Takhle holou kůži po jídle prostě "vydezinfikuje" tím, že ji vystaví horkému africkému slunci.
Žaludek silnější než baterie: Žaludeční šťávy supa afrického jsou extrémně kyselé (pH se blíží nule). Jejich žaludek bez problémů zničí ty nejstrašnější bakterie na světě – sup může klidně sežrat maso zvířete uhynulého na antrax (sněť slezinnou), choleru nebo botulismus, a vůbec nic se mu nestane.
Krvavé a rychlé hody: Když se u mršiny sejde stovka supů afrických, nastává neuvěřitelný jekot, syčení, klování a boj o nejlepší sousto. Jsou neskutečně efektivní – celé stádo supů dokáže kompletně očistit kostru dospělé impaly nebo zebry během pouhých 10 až 20 minut.
.Termické plachtění: Supi jsou mistři v úspoře energie. Mají obrovská křídla, se kterými téměř nemávají. Ráno čekají, až slunce prohřeje zemi a vytvoří se stoupavé proudy teplého vzduchu (termika). Do nich sup naskočí a nechá se bez námahy vynést do obřích výšek, kde pak hodiny bez jediného mávnutí křídel krouží a pozoruje savanu.
🎥 Video: Seznamte se s africkými obry nebes
V tomto úchvatném krátkém dokumentu z produkce Smithsonian Channel se podíváte přímo do očí největším africkým mrchožroutům. Zjistěte, jak tito majestátní ptáci využívají svůj dokonalý zrak k hlídkování nad nekonečnou savanou, a na vlastní oči uvidíte fascinující (a trochu drsnou) realitu u prostřeného stolu. Záběry perfektně dokreslují, proč jsou supi nezastupitelnou zdravotní policií, bez které by africká příroda nedokázala fungovat.