Plameňák růžový
Plameňák růžový - Greater flamingo
Představte si ptáka, který tráví většinu času postáváním na jedné noze v žíravých solných jezerech, potravu přijímá hlavou dolů a svá mláďata krmí rudou tekutinou, která vypadá jako krev. Plameňák růžový je nejen nepřehlédnutelným symbolem afrických (i evropských) mělkých vod, ale především mistrovským dílem evoluce. Jeho ikonické narůžovělé zbarvení totiž není hříčkou genetiky, ale výsledkem striktní chemické diety – bez své oblíbené potravy by tento krasavec brzy vybledl do obyčejné bílé barvy.
Základní informace
Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)
Čeleď: Plameňákovití (Phoenicopteridae)
Latinský název: Phoenicopterus roseus
Český název: Plameňák růžový
Anglický název: Greater flamingo
Swahilský název: Heroe (nebo také Heroe mkubwa)
Tělesné rozměry a popis
Délka těla: 110–150 cm
Rozpětí křídel: 140–165 cm
Váha: 2–4 kg
Délka života: 30–40 let ve volné přírodě (v péči zoo klidně i přes 60 let)
Tento druh je vůbec největším ze všech plameňáků. Vyznačuje se neuvěřitelně dlouhým krkem a štíhlýma nohama, které mu umožňují brodit se v hlubší vodě než ostatním ptákům. Peří na těle je velmi světlé, často až bílo-růžové, ale při rozevření křídel se naplno ukážou zářivě růžové až červené krovky, které silně kontrastují s černými letkami. Naprosto unikátní je jeho mohutný, narůžovělý zobák s černou špičkou, který je zhruba v polovině ostře zlomený směrem dolů. Samec a samice vypadají stejně, samci bývají jen o něco vyšší a těžší.
Rozmnožování a vývoj
Hnízdění a snůška: Plameňáci jsou silně společenští ptáci a hnízdí v obrovských, hlučných koloniích čítajících i tisíce párů. Z bahna, jílu a kamínků si staví homolovité hnízdo připomínající malou sopku s prohlubní na vrcholu (vysoké cca 30–40 cm), aby ochránili snůšku před zaplavením a horkem z rozpálené země. Samice snáší vždy jen jedno křídově bílé vejce, na kterém se v sezení střídají oba rodiče zhruba měsíc.
Vývoj mláďat: Mláďata se rodí pokrytá šedým prachovým peřím a jejich zobák je zpočátku úplně rovný (začne se zakřivovat až po několika týdnech). Velmi brzy opouštějí hnízdo a sdružují se do obrovských ptačích "školek", které hlídá jen několik dospělých jedinců, zatímco zbytek kolonie hledá potravu. Rodiče své mládě ve školce neomylně poznají podle hlasu.
Predátoři a hrozby
Hlavní dravci: Šakali, hyeny, velcí draví ptáci (např. orli) a marabu africký (který s oblibou plení hnízda a loví malá mláďata).
Další hrozby: Přestože dospělí ptáci nemají mnoho přirozených nepřátel, kolonie jsou extrémně citlivé na vyrušování. Největší hrozbou je ale ztráta jejich biotopů – vysychání solných jezer, těžba soli, znečištění vody toxiny a klimatické změny, které narušují pravidelnost dešťů.
Rozšíření a biotop
Biotop: Mělké laguny, pobřežní bahniska, ústí řek a především vysoce alkalická nebo slaná jezera, která jsou pro jiná zvířata často neobyvatelná.
Státy výskytu: Je to široce rozšířený druh. Najdeme ho v částech jižní Evropy, Asie, ale na tvém webu zazáří díky svému masivnímu výskytu napříč celou Afrikou (např. Keňa, Tanzanie, Jihoafrická republika, Senegal, Etiopie).
Potrava a způsob obživy
Způsob krmení plameňáků je doslova filtrace naruby. Pták ponoří hlavu pod vodu tak, že horní čelist zobáku směřuje dolů k bahnu. Pomocí masitého jazyka, který funguje jako píst, nasává vodu a bahno do zobáku. Okraje zobáku jsou lemovány drobnými rohovitými lamelami (podobně jako kosticové velryby), přes které plameňák vytlačuje vodu ven, zatímco uvnitř mu uvíznou drobní korýši, žábronožky, měkkýši, semena a modrozelené řasy.
Zajímavosti a sociální chování
Tajemství růžové barvy: Plameňáci se nerodí růžoví. Svou ikonickou barvu získávají výhradně ze své potravy (zejména z drobných korýšů a sinic), která je extrémně bohatá na karotenoidní barviva (podobně jako mrkev). V trávicím traktu ptáka se tyto pigmenty rozkládají a ukládají se přímo do peří a kůže. Pokud by plameňák změnil dietu, brzy by vybledl do bíla.
Ptačí mléko jako krev: Jelikož mláďata nemají zpočátku vyvinutý filtrační aparát, rodiče (samec i samice) je krmí speciálním výměškem ze zažívacího traktu. Tato hmota je extrémně bohatá na tuky, bílkoviny a karoteny, kvůli kterým má sytě krvavě červenou barvu. Z dálky to pak vypadá, jako by ptáci svá mláďata krmili vlastní krví.
Proč stojí na jedné noze?: Ačkoliv to vypadá nepohodlně, pro plameňáka je stání na jedné noze ten nejefektivnější způsob odpočinku. Mají totiž unikátní zámek v kolenním kloubu, díky kterému na jedné noze udrží balanc bez sebemenšího zapojení svalů. Hlavním důvodem je však termoregulace – schováním jedné nohy do peří si chrání tělesné teplo před studenou vodou.
Taneční rituály: Před hnízděním pořádají plameňáci masové námluvy, které připomínají dokonale synchronizovanou choreografii. Stovky až tisíce ptáků najednou natahují krky do výšky, otáčejí hlavy ze strany na stranu a v jednom velkém, hlučném hejnu pochodují mělkou vodou, aby zapůsobili na protějšky.
Kde ho vidět v ČR: Hejna těchto elegantních růžových ptáků uvidíte například zde:
Zoo Jihlava, Zoo Hluboká, Zoo Plzeň.
🎥 Video: Úchvatné shromáždění tisíců plameňáků na afrických alkalických jezerech, které BBC Earth označuje za jedno z největších představení přírody na Zemi. Podívejte se, jak tito majestátní růžoví opeřenci krmí, létají a vytvářejí ikonické barevné koberce na vodě.