Zebra Burchellova

Základní klasifikace a názvy

Latinsky: Equus quagga burchellii

Česky: Zebra Burchellova (pojmenována po britském přírodovědci Williamu J. Burchellovi)

Anglicky: Burchell's zebra

Swahilsky: Punda milia

Rozměry a tělesné parametry 

Stejně jako ostatní poddruhy zebry stepní, i tato zebra má typickou stavbu těla divokého koně – je zavalitější a silnější než klasické antilopy.

Délka těla: 210 cm – 250 cm

Výška v kohoutku: 120 cm – 140 cm 

Váha: 220 kg – 330 kg

Kopyta: Široká a masivní, dokonale přizpůsobená pro dlouhé pochody vyprahlou krajinou jižní Afriky.

Kde žije a jak ji bezpečně poznat

Výskyt: Toto je typická zebra jižní Afriky. S obrovskou pravděpodobností na ni narazíš v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice, v národním parku Etosha v Namibii nebo v Botswaně a Eswatini.

Vzhled: Zatímco zebra Böhmova má pruhy čistě černobílé, zebra Burchellova má naprosto unikátní "vybledlý" design.

Stínové pruhy: Mezi hlavními širokými černými pruhy na bocích má ještě slabší, světle hnědé až šedé proužky (takzvané stínové pruhy). Z dálky to vypadá, jako by jí do bílé srsti prosakovala barva.

Bílé nohy: Dalším výrazným znakem je, že pruhování často směrem k zemi slábne. Od kolen dolů mívá nohy velmi často téměř čistě bílé nebo jen velmi slabě pruhované. Mnoho jedinců má také čistě bílé břicho.

Společenský život: Pevný harém a rodina

Zebra Burchellova si potrpí na silné rodinné vazby a žije v klasických harémech.

Struktura harému: Skupině velí jeden dominantní hřebec, který se stará o 1 až 6 klisen a jejich hříbata.

 Záchranná síť: Pokud v drsné africké divočině zemře matka, ostatní klisny v harému se často o osiřelé hříbě postarají a chrání ho, což u mnoha jiných zvířat není vůbec běžné.

Superstáda: Harémy se často spojují s dalšími rodinami do obrovských stád, ale hřebec si vždy neomylně dokáže najít "své" samice v davu stovek jiných zeber.

Nejdelší zebra migrace v Africe

Zatímco zebra Böhmova je hvězdou slavné Velké migrace v Serengeti (kde je sice zeber víc na jednom místě), zebra Burchellova drží rekord v nejdelší zebří migraci v Africe vůbec!

V Botswaně se tisíce těchto zeber vydávají na neuvěřitelnou pouť z delty Okavanga až k solným pláním Makgadikgadi. Urazí přitom tam a zpět neuvěřitelných 1 000 kilometrů čistě za vidinou čerstvé trávy po deštích.

Rozmnožování a škola přežití

Březost: Trvá 12 měsíců.

Mládě: Rodí se jedno, výjimečně dvě hříbata. Srst hříběte je zbarvená do hněda, typický černý kontrast se vybarví až v průběhu dospívání. Hříbě váží po porodu přes 30 kg.

Bleskový start: Stejně jako u ostatních stepních zeber, hříbě musí být do hodiny schopné běžet se stádem.

Vtištění matky (Imprinting): Matka v prvních dnech používá své tělo jako štít – doslova odtlačuje ostatní zvědavé zebry od mláděte. Hříbě si tak bez rušivých elementů zafixuje unikátní vzor jejích pruhů a nezaměnitelný pach. 

Délka života: V přírodě cca 20 let.

Predátoři a drsná obrana 

Na jihu Afriky čelí tato zebra trochu jiné sestavě zabijáků než její příbuzné na severu.

Hlavní nepřátelé: Kromě lvů (kteří jsou v Krugerově parku obzvlášť efektivní lovci) patří mezi jejich velké nepřátele obrovské smečky psů hyenovitých. Ti zebrám způsobují velké ztráty uštváním na dlouhé vzdálenosti. U vody na ně čekají obrovští krokodýli nilští.

Obranná formace: Když rodinu napadnou psi hyenovití nebo hyeny, klisny často utvoří kolem hříbat ochranný kruh. Dominantní hřebec pak vybíhá ven z kruhu a s obrovskou agresivitou, vyceněnými zuby a smrtícími kopyty útočníky zahání. Jeho odvaha je pro přežití rodiny klíčová.

Kde ji vidět v ČR: Tento druh (potažmo jeho poddruh, zebru damarskou, která má velmi podobné stínové pruhování) můžete naživo vidět například v Safari Parku Dvůr Králové a ZOO Jihlava.

🎥 Video: Osvěžení u napajedla a typické stínové pruhy

Klidný pohled na menší rodinku zeber Burchellových, která se přišla napít k vodnímu zdroji. Napajedla jsou v africké buši absolutním centrem života, ale zároveň představují obrovské riziko – i proto zebry přicházejí vždy společně a jistí se navzájem. Tyto záběry jsou navíc naprosto ideální příležitostí prohlédnout si zblízka hlavní specifikum tohoto poddruhu: takzvané "stínové" (našedlé nebo světle hnědé) pruhy, které uvidíte jemně narýsované v bílých mezerách mezi hlavními černými pruhy.