Zoborožec kaferský

Zoborožec kaferský / krkavčí (Bucorvus leadbeateri)

Zoborožec kaferský (nebo také krkavčí) je největším druhem zoborožce na světě. Na rozdíl od většiny svých stromových příbuzných je tento pták přísně pozemním tvorem. Svým chováním, inteligencí a způsobem lovu spíše připomíná krkavce nebo malé dravé dinosaury. V africké savaně je nepřehlédnutelný díky svému mohutnému černému tělu, gigantickému zobáku a sytě červené, holé kůži na hrdle a kolem očí.

Základní informace

Řád: Srostloprstí (Bucerotiformes)

Čeleď: Zoborožcovití (Bucerotidae)

Latinský název: Bucorvus leadbeateri

Český název: Zoborožec kaferský / Zoborožec krkavčí

Anglický název: Southern ground hornbill 

Swahilský název: Mndondo / Mwari

Tělesné rozměry a popis


Délka těla: 90 až 130 cm.

Rozpětí křídel: 120 až 180 cm.

Váha: Samci váží 3,5 až 6,2 kg (jsou výrazně mohutnější), samice 2,2 až 4,6 kg.

Délka života: V divočině kolem 35 až 40 let, v zajetí se však mohou dožít až neuvěřitelných 50 až 60 let.

Celé tělo zoborožce je pokryté lesklým, uhelně černým peřím, s výjimkou jasně bílých letek na koncích křídel, které jsou vidět pouze za letu. Hlavě dominuje masivní, mírně zahnutý černý zobák, na jehož horní části je nízká přilba (tzv. kalus).
Nejvýraznějším znakem dospělých samců je jasně červený, holý hrdelní vak a červená kůže kolem očí. Samice mají tento vak také červený, ale uprostřed mají malou tmavě modrou skvrnu. Kolem očí mají tito ptáci neobvykle dlouhé, husté černé peřové řasy, které chrání jejich zrak před prachem ze savany.

Rozmnožování a vývoj

Sociální systém a pomocníci:

 Žijí v přísně organizovaných rodinných skupinách (2 až 8 jedinců). Rozmnožuje se pouze dominantní (alfa) pár. Ostatní členové skupiny (často odrostlá mláďata z minulých let) fungují jako "chůvy" – pomáhají bránit teritorium a nosí potravu matce i mláďatům.

Hnízdění v dutinách:

Na rozdíl od jiných zoborožců se samice v dutině nezažmurovává (nezazdívá) bahnem. Hnízdí ve velkých přírodních dutinách starých stromů (např. baobabů) nebo ve skalních puklinách.

Počet vajec:

Samice snáší 1 až 2 bílá vejce. Interval mezi snášením je až 4 dny.

Smutný zákon silnějšího:

Druhé vylíhlé mládě téměř vždy hyne hlady, protože starší sourozenec mu sežere veškerou potravu. Rodina se tak stará vždy jen o 1 jediné mládě.

Doba sezení a růst:

Inkubace trvá asi 40 dní. Mládě opouští hnízdo po zhruba 85 dnech, ale s rodinou zůstává a učí se lovit ještě několik let.

Predátoři a hrozby

Díky své velikosti, neustálému pohybu ve skupině a neohrožené povaze mají dospělí zoborožci málo nepřátel.

Hlavní dravci:

Ze vzduchu na ně může zaútočit orel bojovný, na zemi je ohrožují levharti a velké šelmy.

Ohrožení lidmi:

Jejich populace klesá kvůli ztrátě přirozeného prostředí (kácení starých stromů s dutinami) a také kvůli tomu, že jsou v některých kulturách stříleni jako tradiční medicína nebo jako domnělí šiřitelé špatného počasí.

Rozšíření a biotop

Biotop: Světlé lesy, savany s roztroušenými stromy (akácie, baobaby) a travnaté oblasti. Potřebují stromy pro hnízdění a volné prostranství pro lov.

Státy výskytu:

Jsou rozšířeni v jižní a východní Africe. Mezi hlavní státy patří Keňa, Tanzanie, JAR (velká populace v Krugerově národním parku), Botswana, Zimbabwe, Zambie, Namibie a Mosambik.

Potrava a způsob obživy

Zoborožec kaferský je masožravý pozemní predátor a dokonalý sanitář savany.

Způsob lovu:

Skupina ptáků se seřadí do linie a pomalu kráčí trávou. Svým mohutným zobákem obracejí kameny, rozhrabávají sloní trus a pátrají po všem živém.

Kořist: 

Sežerou téměř cokoli, co dokážou spolknout. Loví velký hmyz (sarančata, brouky), pavouky, štíry, žáby, ještěrky, hlodavce a ptačí vejce.

Lovci nebezpečných zvířat:

S přehledem loví jedovaté hady (včetně zmijí) a suchozemské želvy. Želvu uchopí do zobáku a tak dlouho s ní tlučou o kámen nebo kmen stromu, dokud její krunýř nepraskne.

Zajímavosti a sociální chování

Lví řev z ptačí tlamy:

Brzy ráno vydávají členové skupiny hluboké, dunivé zvuky "ú-hú, ú-hú". Tyto zvuky zesilují pomocí svého nafukovacího hrdelního vaku. Zvuk je tak hluboký a silný, že se v savaně nese na vzdálenost až 4 kilometrů a nezkušení turisté si ho velmi často pletou se vzdáleným řevem lva.

Hra s hračkami:

Jsou to mimořádně inteligentní tvorové s rozvinutým sociálním chováním. V zajetí i v divočině bylo pozorováno, že si hrají – nosí v zobáku klacíky, listy nebo kamínky, honí se a předávají si je.

Útoky na vlastní zrcadlení:

Zoborožci jsou velmi teritoriální. Pokud se usadí v blízkosti lidských obydlí nebo kempů v safari, často útočí na skleněná okna domů nebo zpětná zrcátka aut. Vidí v nich totiž svůj vlastní odraz, který považují za cizího vetřelce, a dokážou zobákem sklo úplně roztřískat.

Letečtí lenoši:

Létají velmi nerad a těžkopádně. Křídly mávají hlasitě a těžce. Většinu života stráví na nohou – za den nachodí v savaně klidně až 10 kilometrů. Na stromy vylétají v podstatě jen tehdy, když jdou v noci spát nebo když unikají před pozemní šelmou.

🎥 Video: Podívejte se zblízka na to, proč se tohoto ptáka bojí i ti nejjedovatější hadi savany. V tomto mini-dokumentu uvidíte zoborožce kaferského přímo v lovecké akci a zjistíte, proč je tak obávaným predátorem.