Červený mangrovník
Červený mangrovník (Rhizophora mangle)
Červený mangrovník je strom, který dokázal nemožné – naučil se žít a prosperovat tam, kde by jakýkoli jiný strom na světě během několika hodin zemřel: přímo v mořském příboji, v bahně bez kyslíku a ve stoprocentně slané mořské vodě. Tyto stromy lemují tropické pobřeží východní Afriky a ústí velkých řek do Indického oceánu. Vytvářejí neprostupné podmořské i nadmořské lesy, které fungují jako ty nejdůležitější "porodnice" a školky pro mořský i suchozemský život.
Základní informace
Český název: Červený mangrovník / Kořenovník obecný
Anglický název: Red mangrove
Latinský název: Rhizophora mangle
Swahilský název: Mkoko
Rozměry a popis
Výška: 5 až 15 metrů.
Chůdové kořeny: Nejvýraznějším znakem jsou jeho neuvěřitelné, divoce propletené kořeny, které vyrůstají z kmene a větví vysoko nad hladinou a obloukem padají dolů do bahna. Strom vypadá, jako by stál na desítkách chůd nebo pavoučích nohách. Tyto kořeny ho drží stabilního, když do něj buší vlny mořského přílivu a odlivu.
Listy: Tlusté, kožovité, zářivě zelené listy, které dokážou skvěle zadržovat sladkou vodu.
Význam pro zvířata
Lovecký revír pro obry: V mangrovových porostech podél pobřeží a na ostrovech (např. Zanzibar) se prohánějí paviáni, kteří zde při odlivu loví kraby. Mezi kořeny ve slané vodě číhá i nebezpečný krokodýl nilský.
Ptačí bezpečné pevnosti: V hustých korunách mangrovníků hnízdí obří kolonie pelikánů, volavek a dravců, jako je orel jasnohlasý. Pozemní šelmy (lvi, levharti) do těchto hlubokých bahnitých lesů plných vody nikdy nevkročí, takže ptáci jsou tu v absolutním bezpečí.
Podmořská školka: Mezi spletitými kořeny pod vodou se schovávají miliony malých ryb, mladí žraloci a krabi před velkými predátory z otevřeného moře.
Zajímavosti a odsolovací továrna
Jak přežije slanou vodu?: Pokud byste zalili běžný strom slanou vodou, sůl z něj vytáhne veškerou vlhkost a strom uschne. Červený mangrovník má v kořenech neuvěřitelně silný filtrační systém. Tento systém funguje na principu reverzní osmózy a dokáže odfiltrovat až 99 % veškeré soli z mořské vody přímo při jejím nasávání. Ta trocha soli, která přece jen do stromu pronikne, je stromem transportována do starých listů. Strom tyto listy záměrně nechá zežloutnout a shodí je na zem – tím se soli kompletně zbaví.
Živorodý strom: Většina rostlin tvoří semena, ale červený mangrovník je tak trochu "živorodý" (odborně se tomuto vzácnému jevu říká *viviparie*). Běžné semínko by se v toxickém bahně bez kyslíku okamžitě udusilo. Strom proto nechává svá semena vyklíčit přímo na mateřské větvi. Vyrostou z nich dlouhé, těžké zelené "oštěpy" (tzv. propagule). Jakmile jsou dostatečně zralé, spadnou dolů. Pokud je zrovna odliv, zapíchnou se jako šipka přímo do bláta a okamžitě zakoření. Pokud je příliv, dokážou plavat ve slané vodě i celé měsíce, dokud je mořský proud neodnese na novou mělčinu, kde založí zbrusu nový les.
🎥 Video: Život v nehostinném solném království
Běžný strom by sůl z mořské vody zahubila během několika hodin. Jak je tedy možné, že červený mangrovník dokáže v tomto toxickém a bahnitém prostředí nejen přežít, ale dokonce tvořit celé rozlehlé neprostupné lesy? V tomto poutavém dokumentárním videu se ponoříte přímo do nitra mangrovových porostů. Zjistíte, jakým neuvěřitelným způsobem tyto stromy bojují s přílivem, nedostatkem kyslíku a všudypřítomnou solí.