Gueréza běloramenná

Gueréza běloramenná - King colobus (Western black-and-white colobus)

Základní údaje a taxonomie

Latinsky: Colobus polykomos

Česky: Gueréza běloramenná

Swahilsky: Mbega (Ačkoliv žije v západní Africe, kde se swahilsky nemluví, toto je obecný východoafrický název pro všechny guerézy)

Řád / Čeleď : Primáti (Primates) / Kočkodanovití (Cercopithecidae)

Fyzické míry

Délka těla: 45–72 cm (hustě osrstěný ocas měří dalších 52–100 cm

Váha: 8–10 kg (samci jsou těžší než samice)

Vzhled a anatomie

Gueréza běloramenná je nádherná, štíhlá opice s velmi nápadným kontrastním zbarvením. Její tělo je pokryto uhlově černou srstí, kterou na ramenou, hrudi a předních končetinách doplňují dlouhé, stříbřitě bílé chlupy – vypadá to, jako by měla oblečené slavnostní "nárameníky". Na rozdíl od své pláštíkové příbuzné nemá bílé boky ani obrovskou štětku na konci ocasu; její ocas je celý jednolitě bílý nebo našedlý. Její obličej je tmavý, lemovaný světlými chlupy. Specifickým anatomickým znakem všech gueréz jsou zakrnělé (nebo zcela chybějící) palce na předních končetinách, což je dokonalá adaptace pro rychlý a bezpečný pohyb v korunách pralesních velikánů.

Životní cyklus a rozmnožování

Rozmnožování: březost zhruba 175 dní (necelých 6 měsíců),1 mládě

dospělost ve 4–6 letech, délka života ve volné přírodě až 20 let (v péči člověka 25–30 let)

Přirozené prostředí a hrozby

Predátoři: Levharti, velcí draví ptáci (např. orel korunkatý) a větší druhy hadů. Mláďata občas loví i šimpanzi.

Rozšíření: Západní Afrika (Senegal, Guinea, Guinea-Bissau, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny).

Biotop: Husté primární i sekundární deštné pralesy a galeriové lesy podél vodních toků. Většinu života tráví vysoko v korunách stromů.

Způsob života a potrava

Specialisté na listí: Guerézy běloramenné jsou primárně býložravci. Převážnou část jejich jídelníčku tvoří listy (často i druhy, které jsou pro jiná zvířata jedovaté). Tuto dietu ale na rozdíl od jiných gueréz častěji doplňují nezralými plody, semeny a květy. 

Sociální struktura a komunikace: Žijí v menších, teritoriálních rodinných skupinách (obvykle o 3 až 15 členech). Tlupu tvoří jeden až tři dospělí samci, několik samic a jejich mláďata. Samice obvykle zůstávají v rodné tlupě celý život. Členové skupiny se mezi sebou dorozumívají bohatou škálou zvuků, přičemž samci si teritorium vymezují hlasitým, hrdelním voláním, které se pralesem nese na velké vzdálenosti.

Hlavní zajímavosti

Živá chemická laboratoř: Trávit toxické a na živiny chudé listí není jen tak. Guerézy mají proto speciálně přizpůsobený, objemný složený žaludek rozdělený na několik částí. Obsahuje unikátní bakterie, které rozžvýkanou potravu fermentují (kvasí), podobně jako to dělají krávy. Kvůli tomuto zdlouhavému trávení tráví spoustu času jen tichým a nehybným odpočinkem na větvích.

Sněhové vločky v temném pralese: Zatímco dospělci mají výrazné černobílé zbarvení, mláďata se rodí s čistě bílou srstí. Je to z toho důvodu, aby je dospělí členové tlupy v příšeří hustého pralesa dobře viděli a mohli na ně dávat neustále pozor. Teprve po několika měsících mláďata přebarví do dospělého šatu.

Kde mají palce? Když si pozorně prohlédnete jejich přední končetiny, zjistíte, že jim chybí palce. Při rychlých skocích a houpání (takzvané brachiaci) používají ruce jako háky. Palec by se jim při zhoupnutí mohl snadno zachytit o větev a vykloubit se, proto během evoluce postupně téměř zmizel.

Kde ho vidět v ČR:  Zoo Jihlava

🎥 Video: Gueréza běloramenná zblízka

Tento krátký záznam z vídeňské zoo Schönbrunn vám ukáže tyto pralesní akrobaty v celé jejich kráse. Můžete si na něm skvěle prohlédnout jejich hlavní poznávací znak – uhlově černou srst s typickými stříbřitě bílými "nárameníky" na ramenou. Krásně je tu vidět i to, že na rozdíl od jiných druhů gueréz nemají na bocích dlouhý bílý plášť ani obrovskou huňatou štětku na ocasu.