Pštros dvouprstý
Pštros dvouprstý (Struthio camelus)
Pštros dvouprstý je největším a nejtěžším žijícím ptákem na naší planetě. Tento africký obr sice během evoluce ztratil schopnost létat, ale plně si to vynahradil na zemi – stal se z něj nejrychlejší dvounohý tvor světa. Svým majestátním vzhledem, obříma očima a neuvěřitelnou silou v nohách je pštros nepřehlédnutelnou ikonou afrických savan a polopouští.
Základní informace
Řád: Pštrosi (Struthioniformes)
Latinský název: Struthio camelus
Český název: Pštros dvouprstý
Anglický název: Common Ostrich
Swahilský název: Mbuni
Tělesné rozměry a popis
Výška: Samci 210 až 280 cm (největší jedinci mohou měřit bezmála 3 metry). Samice jsou menší, obvykle 170 až 200 cm.
Váha: 100 až 150 kg (výjimečně až 160 kg).
Délka života: V divočině se dožívají 30 až 40 let, v zajetí se mohou dožít až 50 let.
Pštros má mohutné tělo pokryté peřím, extrémně dlouhý, téměř holý krk a malou hlavu. Samci mají nádherné lesklé černé peří s bílými konci křídel a ocasu, zatímco samice jsou nenápadně šedohnědé, což jim slouží jako skvělé maskování.
Pštrosí oko měří v průměru 5 cm, což znamená, že je větší než pštrosí mozek a je to vůbec největší oko mezi všemi suchozemskými obratlovci. Jeho nohy jsou extrémně svalnaté a jako jediný pták na světě má pouze dva prsty na každé noze (ostatní ptáci mají tři nebo čtyři). Větší z obou prstů je opatřen mohutným, až 10 cm dlouhým drápem, který připomíná kopyto.
Rozmnožování a vývoj
Sociální uspořádání: Pštrosi žijí v malých skupinách vedených hlavním (alfa) samcem a hlavní samicí, skupinu doplňuje několik vedlejších samic.
Hnízdo do země: Samec vyhrabe do písku obří, až 3 metry široký mělký důlek. Do tohoto jednoho společného hnízda snese vejce jak hlavní samice, tak všechny vedlejší samice z harému.
Největší vejce světa: Pštrosí vejce váží 1,2 až 1,8 kg (odpovídá zhruba 24 slepičím vejcím) a má extrémně tvrdou skořápku, na kterou se může postavit dospělý člověk, aniž by ji rozbil. V jednom hnízdě může být 20 až 60 vajec.
Spravedlivé střídání směn: Na vejcích se střídají pouze hlavní samec a hlavní samice. Příroda to vymyslela geniálně: přes den sedí na hnízdě šedohnědá samice, která splývá s uschlou trávou, a na noc ji vystřídá černý samec, který je ve tmě naprosto neviditelný.
Doba sezení: 42 až 46 dní. Kuřata se rodí velká jako slepice a rostou raketovým tempem – každý měsíc vyrostou o 25 cm.
Predátoři a hrozby
Dospělý pštros je pro většinu predátorů příliš velký a nebezpečný soupeř.
Hlavní predátoři dospělých: Lev, gepard (který ho dokáže uštvat rychlostí) a hyena skvrnitá.
Predátoři vajec a mláďat: Vejce jsou obrovským lákadlem pro šakaly, paviány a supy. Sup mrchožravý používá geniální fintu – vezme do zobáku těžký kámen a z výšky ho hází na pštrosí vejce, dokud tlustá skořápka nepraskne. Mladá kuřata pak loví draví ptáci, levharti a servali.
Rozšíření a biotop
Biotop: Otevřené suché savany, polopouště, travnaté stepi a okraje pouští. Dokáže skvěle snášet extrémní výkyvy teplot mezi dnem a nocí.
Státy výskytu: Keňa, Tanzanie, Uganda, Namibie, Botswana, JAR, Zimbabwe, Etiopie, Čad, Niger či Senegal.
Potrava a způsob obživy
Pštros je primárně býložravec, ale nepohrdne ani živočišnou stravou.
Hlavní složka stravy: Tráva, listy keřů, semena, kořínky a divoké plody.
Doplňková strava: Hmyz (sarančata), ještěrky a drobní hlodavci.
Mlecí kameny (Gastrolity): Pštros nemá zuby. Aby mohl tuhou rostlinnou stravu v žaludku strávit, schválně polyká kamínky a písek. Dospělý pštros má v žaludku zhruba 1 kg kamenů, které pomáhají potravu mechanicky rozdrtit a rozmělnit.
Zajímavosti a sociální chování
Mýtus o strkání hlavy do písku: Pštros nikdy nestrká hlavu do písku, když se bojí – to je stará pověra. Pokud pštros spatří nebezpečí a nemůže utéct, lehne si celým tělem k zemi a natáhne krk podél písku, aby splynul s okolím. Z dálky to pak vypadá, že má hlavu pod zemí. Pokud to nezabere, bleskově vstane a uteče.
Blesk ze savany: Pštros je nejrychlejší běžec na dvou nohách. Dokáže běžet trvalou rychlostí 50 km/h na dlouhé vzdálenosti, a v případě sprintu před predátorem vytáhne rychlost až na neuvěřitelných 70 km/h. Jeden jeho běžecký krok měří neskutečných 3 až 5 metrů.
Smrtící kopnutí: Pokud je pštros zahnán do úzkých, dokáže se neohroženě bránit. Jeho kopnutí směrem dopředu má tak brutální sílu a v kombinaci s 10cm ostrým drápem dokáže jedním zásahem usmrtit útočícího lva nebo člověku rozpárat břicho.
Tance lásky: Během námluv samci předvádějí divoké zásnubní tance. Sednou si na kolena, divoce mávají křídly střídavě na obě strany, kroutí krkem a vydávají hluboké hučivé zvuky, které připomínají vzdálený lví řev.
Šetření vodou: Pštrosi nepotřebují pít každý den. Většinu tekutin získávají z rostlinné stravy. Když už ale narazí na vodu, dokážou jí vypít obrovské množství najednou.
🎥 Video: Nelítostný souboj o přežití na africké savaně
Podívejte se na úchvatné záběry z produkce BBC Earth, kde se hned tři gepardi pokusí ulovit dospělého pštrosa. V tomto strhujícím videu na vlastní oči uvidíte, jak pštros naplno využívá svou neuvěřitelnou rychlost a hrozivou sílu k obraně před nejrychlejšími predátory planety.