Zebra Chapmanova

Základní klasifikace a názvy

Latinsky: Equus quagga chapmani

Česky: Zebra Chapmanova

Anglicky: Chapman's zebra

Swahilsky: Punda milia

Rozměry a tělesné parametry

Jakožto jeden z poddruhů zebry stepní si udržuje klasické proporce divokého koně. 

Délka těla: 210 cm – 250 cm

Výška v kohoutku: 120 cm – 140 cm

Váha: 220 kg – 330 kg

Kopyta: "Kopyta jsou nezdolně tvrdá. Právě v oblasti nad nimi (na spodní části nohou) se navíc nachází jeden z hlavních vizuálních znaků tohoto poddruhu – pruhování zde totiž výrazně slábne nebo úplně mizí."

Kde žije a jak ji bezpečně poznat

Výskyt: Její domovinou je převážně jižní část Afriky. Nejčastěji se s ní setkáš v Zimbabwe, Botswaně, Angole a částečně i v severních oblastech Jihoafrické republiky

Vzhled:

Zebra Chapmanova je zbarvením velmi podobná zebře Burchellově, ale má dva hlavní rozeznávací znaky:

Výrazné stínové pruhy: Mezi černými a bílými pruhy má velmi silné, jasně zřetelné hnědo-šedé "stínové" pruhy. Je jimi pokrytá víc než kterýkoliv jiný druh.

Bílé nohy bez pruhů: Zatímco zebra Böhmova má pruhy až na kopyta, u zebry Chapmanovy pruhování na nohách postupně slábne, rozpadá se na drobné hnědé tečky a spodní polovina nohou je často úplně bez pruhů. Vypadá to, jako by měla obuté bílé podkolenky. Pruhy většinou nedosahují ani pod břicho.

 Společenský život: Pevný harém a rodina

Zebra Chapmanova je nesmírně sociální a bez své rodiny by v divočině nepřežila ani den.

Struktura harému: Žádný zmatek, ale pevný řád. Rodinu tvoří jeden dominantní hřebec a jeho klisny (1 až 6) s hříbaty.

Přísná hierarchie: Každá klisna přesně zná své místo ve stádě. Při chůzi vede harém ta nejzkušenější (alfa) klisna. Když chce mladší klisna předběhnout tu výše postavenou, většinou to skončí výhružným kousnutím nebo kopnutím. Hřebec uzavírá formaci jako osobní strážce.

Sousedské vztahy: Harémy se na pastvinách často mísí a potkávají s antilopami, pštrosy nebo pakoni, ale večer se rodina vždy pevně semkne k sobě.

Rozmnožování a školka v savaně

Březost: Trvá 12 měsíců.

Mládě: Hříbě se rodí jediné, pokryté hnědým chmýřím místo černé srsti. Váží kolem 30 kilogramů.

 Bleskový start: Pro zvíře, které žije na otevřené pláni plné predátorů, neexistuje dlouhé ležení v hnízdě. Hříbě musí do 15 minut stát a do hodiny běžet s matkou, jinak nepřežije.

Vtištění matky (Imprinting): Prvních pár dní je matka na své okolí velmi nepříjemná a odhání každého člena rodiny, který by se k hříběti jen přiblížil. Zajišťuje si tím, že si hříbě do paměti zafixuje pouze její specifickou vůni a vzor pruhů.

Délka života: V divočině žijí průměrně kolem 20 let, v bezpečí zoologických  zahrad se mohou dožít i více než 30 let.

Predátoři a drsná obrana

Hlavní nepřátelé: Stále je to africká divočina. Lvi jsou pro ně nepřítelem číslo jedna. Ze zálohy na ně u napajedel útočí krokodýli a na rovinách představují obrovskou hrozbu neúnavní psi hyenovití.

Systém varování a boj: Rodina má propracovaný systém střídání hlídek při odpočinku. Když hlídka odhalí lva, upozorní ostatní ostrým, štěkavým hýkáním. Ve chvíli přímého útoku hřebec neutíká první. Zůstává vzadu, staví se mezi šelmy a své klisny s hříbaty a v krajní nouzi rozdává smrtící kopy zadníma nohama, které dokážou šelmě zlomit kosti.

Kde ji vidět v ČR: Jde o jednu z nejčastěji chovaných zeber u nás, takže máte velkou šanci ji potkat. K vidění je v Safari Parku Dvůr Králové, ZOO Liberec, ZOO Brno, ZOO Olomouc a také v ZOO Hodonín.

🎥 Video: